Devítiletá Anička Drozdová navštěvuje třetí třídu základní školy na Hodonínsku. Místo chození do školy dostává domácí úkoly přes email, ale mimo to se učí podle pořadu UčíTelka. ,,Líbí se mi, že nemusím brzo vstávat a že vyučování začíná až v devět. Také se mi líbí paní moderátorky,‘‘ vysvětluje. Děti většinou baví nejvíce to, co v klasickém vyučování. ,,Nejvíce mě baví tělocvik,“ potvrzuje Anička.

UčíTelka ale nabízí také odpolední vyučování věnované starším dětem. Jedenáctiletý Tomáš Nenička ho sleduje na popud rodičů. ,,Přijde nám to jako skvělý nápad a když děti nemůžou pořádně jít ven, tento pořad je skvělým řešením jak je vzdělávat velmi záživným způsobem,‘‘ vysvětluje Tomášova maminka. ,,Líbí se mi, že se pokaždé dozvím něco zajímavého, ale zároveň mě to baví,‘‘ říká Tomáš. Pro starší děti je také užitečný archiv vzdělávacích videí pro děti – ČT Edu. ,,Můj nejoblíbenější předmět je dějepis a na ČT Edu můžu sledovat zajímavá videa o historii,‘‘ dodává.

Mezi diváky ČT se ale samozřejmě najdou i tací, kterým se pořad nelíbí a nepřikládají mu velikou důležitost. ,,Podle mě tento pořad nenahradí výuku, tudíž mi přijde zbytečné, aby ho moje dítě sledovalo,‘‘ zní názor jedné z oslovených maminek. Problém může nastat i u moderátorek. ,,Myslím, že nedokáží dostatečně vysvětlit dané téma,‘‘ dodává.

Hlavním tématem květnového čísla Elle je ekologie. Magazín například nabízí rozhovory se známými českými osobnostmi, které žijí ekologicky a poradí, jak žít bez odpadu a jak na zelený způsob života nalákat co nejvíce lidí. Beauty sekce nabídne návod na kosmetiku, kterou si sami čtenářky mohou samy vyrobit, aniž by zatěžovaly přírodu. Květnové číslo také nabízí spoustu veganských receptů bez přebytečného odpadu. I když se zdá, že nejnovější vydání Elle je pouze o ochraně přírody, redakce samozřejmě nezklamala a nevynechala ani klasické články o módě a trendech.

Největším esem nového čísla je ale ekologický, recyklovaný papír jako nosič. Podle vydavatelství Burda tento měsíc vychází všechna světová čísla magazínu Elle v ekologickém provedení. Ten ale není zdaleka první, kdo tento krok učinil. V prosinci vyšel na matném recyklovaném papíře také módní magazín Marie Claire.

Celé číslo vznikalo v karanténě kvůli koronavirové pandemii, a tak není divu, že se věnuje například i digitálnímu umění a článek přiložila také šéfredaktorka Valentina Nízká. Pojednává o solidaritě v módním průmyslu, která je v těchto těžkých časech více než potřeba.

S návratem původní šéfredaktorky Marie Claire Lenky Fabián se časopis bude ještě více podobat úplně původní verzi. Témata nebudou jen móda a kosmetika, ale také společenské události. Zvláštní důraz se bude klást na témata ohledně postavení žen ve společnosti. ,,V roce 2020 Marie Claire chystá celou řadu aktivit, jejichž cílem bude nejen na nutnost celospolečenské změny upozornit, ale dokonce ji s pomocí svých čtenářek – vlivných žen se silným sociálním cítěním – vyvolat,” uvedlo vydavatelství Burda.

Vedení chce také rozšířit online obsah a rozvíjet podcasty. Už teď je ale Marie Claire na sociálních sítích velmi oblíbená. Na Instagramu má 11 700 sledujících a na Facebooku 33 200 fanoušků. Online verzi Marie Claire pak využívá 42 320 uživatelek, pravidelných čtenářek je ještě o 5000 víc. Česká mutace Marie Claire je jednou ze 31 edicí na světě.

Dosud časopis vycházel ve dvou velikostech. Větší verze formátu A5 se prodávala za 89,90 Kč, menší za 59,90 Kč. Vydavatelství Burda International upouští od těchto dvou verzí a sjednocuje je na jednu velikost. Cena čísla bude 69,90 Kč.

Jde o vůbec první případ, kdy Facebook musí upravit obsah některého sdělení na žádost vlády. Článek, na který příspěvek odkazoval, obviňuje vládu ze snahy nabourat odluku státu a církve na základě vyznání jednoho z kandidátů vládní strany do nadcházejících voleb.

Podle organizace Amnesty International je ale zákon spíše ke zlu, neboť dává vládě neomezenou moc potlačovat šíření názorů, které se jí nelíbí.

„Podle mě si teď zkrátka vláda testuje nové pravomoci, takže aktuální kauza je vlastně dobrou případovou studií,“ uvedl Australan Alex Tan, který spravuje facebookovou stránku States Times Review a byl to právě on, kdo musel příspěvek upravit. Nařízení se ale odmítl podřídit a mohlo by mu hrozit až pět let vězení.

Zákon o fake news ukazuje, že v budoucnu by mohla být možná kooperace vlád a provozovatelů sociálních sítí, ale pokud má docházet k úspěšnému ,,ničení‘‘ fake news, protiopatření musí být co nejrychleji.

V singapurském případu uběhlo od zveřejnění článku sedm dní, což na efektivitě rozhodně nepřidává. Přijetí zákona bylo pro ostatní státy velmi kontroverzní z důvodu kontroly a moci, kterou jím vláda nabyde.

Třetí a čtvrtý díl seriálu se daleko více zaměřuje na politickou hru. Podle tvůrců byly první dva díly spíše o dětství a dospívání Marie Terezie, v pokračování se diváci dozví, jaká byla panovnice. „Nejde o běžnou minisérii. Místo milostného života královského páru jsme se tentokrát zabývali vládou, reformami a válkou. Marii Terezii ukazujeme jako komplexní ženu, a ne jen jako idealizovanou panovnici,“ uvedl režisér Robert Dornhelm. Děj nových dílů se odehrává v letech 1741-1745 během válek o rakouské dědictví. Navíc se také zkomplikuje vztah Marie Terezie s jejím manželem Františkem I. Štěpánem Lotrinským.

Herecké obsazení je velmi pestré. Hlavní postavu nově ztvární jiná představitelka. V prvních dvou dílech hrála Marii Terezii rakouská herečka Marie Luise Stockingerová, v nových ji vystřídala její krajanka Stefanie Reinspergerová. „Myslím si, že je to téměř úplně jiná minisérie. Tentokrát je hlavně o osamělé ženě, která se snaží dělat politiku ve světě ovládaném muži. V tom vidím modernost tohoto příběhu,“ uvedla. Jejího muže Františka Štěpána ztvárňuje opět Vojtěch Kotek. „František Štěpán je pro mě takové zjevení pro tu jeho vůli žít trošku zábavně. Vlastně byl takový trochu mimozemšťan v upnutém habsburském protokolu,“ okomentoval svou postavu. Kromě nich se v sérii objeví třeba Kryštof Hádek, David Švehlík či Lenka Vlasáková.

ČT uvedla první dva díly hned zkraje loňského roku. První díl se s více než dvěma miliony diváků stal nejsledovanějším pořadem novoročního dne. Druhý díl přilákal téměř 2,2 milionu lidí. V Rakousku vidělo každý z dílů přes milion lidí, na Slovensku více než 750 tisíc. Pokračování opět vznikalo v koprodukci čtyř zemí: Česka, Rakouska, Maďarska a Slovenska.

Snížení nákladů se týká hlavně výroby připravovaných pořadů, ty dosáhnou až na 100 milionů korun. Další úspory jsou v oblasti provozních, distribučních a jednorázových nákladů. Celkové náklady a výnosy se pro příští rok vyčíslily na 6,7 miliard korun.

Úspory v rozpočtu si Rada ČT vyžádala na svém listopadovém zasedání. Místopředseda Rady ČT Jaroslav Dědič tvrdí, že ČT musí postupně hledat úspory, aby nemusela v dalších letech omezovat rozpočet mnohem víc.

Členové Rady ČT ale rozpočet zatím neschválili a požadují od generálního ředitele Petra Dvořáka podrobný popis výdajů souvisejících s přechodem na DVB-T2. Radní také požadují, aby ČT specifikovala náklady v dramatické, zábavní a sportovní. Všechny tyto specifikace má Dvořák předložit do 6. ledna 2020.

Tím ale projednávání rozpočtu neskončí. Do 15. února 2020 musí ČT předložit také plán rozvoje televize pro období 2021-2024.

„Bez toho nemůžeme kvalifikovaně rozhodnout o rozpočtu 2020. Je tu vůle uspořit, základní náčrt rozpočtu je dobrý, ale schází nám podrobnější informace,“ zdůvodnil předseda Rady ČT Jan Bednář. Poté by podle něj měla Rada schválit.