V roce 1969 jako novinář přihlížel startu mise Apolla 11 z řídícího střediska v Houstonu. Tragická zpráva o úmrtí spisovatele a vědeckého publicisty Karla Pacnera zasáhla ve středu snad všechny, kteří ho měli možnost poznat.
Karel Pacner se narodil 29. března 1936 v Janovicích nad Úhlavou. Spisovatelské sklony a nadání se u něj projevovaly už od dětství, když nejprve vydával skautský časopis a později se angažoval i v redakci školního magazínu. Po absolvování klatovského gymnázia se vydal do Prahy, kde úspěšně dokončil svá studia na Vysoké škole ekonomické. V létě 1959 pak nastoupil do Mladé fronty (MF) v pozici redaktora pro popularizaci vědy. Události v listopadu 1989 sledoval již z pozice šéfredaktora MF. Ze stejných novin v roce 2001 odešel do důchodu. I nadále však publikoval a definitivně neukončil ani spolupráci s rozhlasem a televizí.
Svou spisovatelskou dráhu zasvětil především kosmonautice a vesmíru. Nejen poznatky ze startu mise Apolla 11, kterému osobně přihlížel, zachytil ve své knize …a velký skok pro lidstvo (1971). Jeho další tvorba pak zachycovala neméně slavné milníky z prostředí prozkoumávání vesmíru. Kniha Sojuz volá Apollo (1976) popisuje průběh vůbec prvních misí, na kterých se společně podíleli Američané se Sověty. V neposlední řadě pak úspěch československého kosmonauta Vladimíra Remka, jehož let do vesmíru zaznamenal v knize Devět dnů kosmických (1978).