Všichni známe ty nechvalně proslulé „dvojky“, tedy pokračování úspěšných filmů. Sama jsem si při cestě do kina říkala, jestli mě podobné zklamání z Anděla Páně 2 nečeká. Sám čas mezi vydáním prvního a druhého dílu už ale napovídá, že by nemuselo jít pouze o trapné pokračování, které se svezlo na vlně úspěchu „jedničky“.
Taky máte oblíbenou vánoční pohádku, mile zpracovanou, nevnucující se chytlavou písničkou, kterou nemůžete z hlavy dostat ještě měsíc po svátcích? U mě je jednou z těchto právě Anděl Páně, a tak jsem byla zvědavá, co přijde. Po masivní mediální masáži a upoutávkám na film na každém rohu se má zvědavost snad ještě zvětšovala.
Jak už jsem naznačila, celý příběh není žádnou rychlokvaškou. Režisér Jiří Strach nejdříve ani nechtěl dělat pokračování, ale po deseti letech nakonec svolil a do hlavních rolí dosadil osvědčenou (a taky výtečnou) hereckou dvojici Ivan Trojan – Jiří Dvořák. Ti neztrácejí svůj humor ani po letech, troufám si dokonce říct, že jej ještě více vypilovali.
Nejvíce mě ale zaujal příběh. Líbilo se mi, že se skutečně celý děj odehrává v jiném prostředí, s jinými lidskými postavami. Nazvala bych to tedy spíše volným pokračováním než navazujícím filmem.
Očekávaným překvapením je také rozšíření známých osobností do rolí svatých. Kromě archanděla Gabriela v podání Gabriely Osvaldové uvidíte i Lucii Bílou či Josefa Abrháma jako svatého Josefa.
Anděl Petronel s čertem Uriášem tedy tentokrát ztratí jablko ze stromu Poznání a Bůh v podobě Jiřího Bartošky je opět posílá na zem napravit, co zkazili. Příběh, ve kterém se objeví samozřejmě láska, vydřiduch, který odírá chudé švadleny nebo převlečení zlodějíčci, to zkrátka nemůže jen tak nenaladit na vánoční náladu.
Pohádka je to milá, ale netroufám si, stejně jako někteří z ČSFD, úplně tvrdit, že předčila první díl. Ze svého pohledu je stavím na roveň. A ještě jeden spoiler: Možný budoucí prezident se neobjeví jen ve své prezidentské kampani. Že by nám chtěl režisér Strach naznačit něco o svých představách o budoucí hlavě státu?