Přejeme všechno nejlepší

Už tomu je dlouhých sto let, kdy se na pultech objevil časopis typický svými červenými okraji a portrétem významné osobnosti přes celou titulní stránku. Americký týdeník Time vydal své úplně první číslo 3. března 1923. Na své stoleté cestě dokázal vyvolat spoustu kontroverze. Na titulní stránce se neobával vyobrazit například Adolfa Hitlera či Stalina. Jestli nám novinářům někdo někdy ukázal sílu médií, je to právě časopis Time. My mu přejeme dalších sto let a děkujeme mu za jeho odvahu nebát se dělat si věci po svém, i když se ne vždy musí setkat s uznáním všech.

No time to sleep aneb jednání v Poslanecké sněmovně

No time to sleep. Čas se v Poslanecké sněmovně dostal do smyčky plné zdlouhavých obstrukcí. Důvodem hotové apokalypsy pro poslance, ale i novináře bylo jednání týkající se valorizací důchodů. Novináři trávili na place několik hodin a řada z nich tam dokonce přespávala. Průměrná pracovní doba každého novináře na place byla deset až šestnáct hodin, kromě kamery a mikrofonu si s sebou přinesli také kartáčky na zuby, teplé ponožky a pár pochoutek na doplnění energie. Když chceš přespávat s poslanci v Poslanecké sněmovně, musíš se stát novinářem. Sněmovna se proměnila v dětský tábor. Do role vedoucího se na sedm hodin jmenoval Tomio Okamura, předseda strany SPD, který se nechtěl vzdát svého místa u řečnického pultíku. Jde vidět, že s mikrofonem před ústy se cítí komfortněji než s pár hodinami spánku navíc.

A kvůli čemu tohle všechno? Valorizace důchodů byla v posledním týdnu jedním z nejskloňovanějších témat. Ale zdá se, že ne každý pochopil, co se ve sněmovně děje. Valorizace je povinné každoroční zvyšování důchodů, jejíž výše je stanovená zákonem. Ta měla přijít i letos, ale vláda přišla s návrhem valorizaci snížit. To se opozici nelíbilo, a tak započala zmiňovaná časová smyčka.

Novinářská olympiáda

Nespavost se z Poslanecké sněmovny přesunula i na Pražský hrad, kde byl ve čtvrtek 9. března uveden do prezidentské funkce Petr Pavel. Velká akce si žádá velké přípravy. A že velké opravdu byly.  Hrad se na několik dní před samotnou inaugurací zahalil do oblaku chaosu, kdy se každé médium snažilo získat ten největší flek, ze kterého bude inauguraci pokrývat. Novinářů bylo v sídle prezidenta republiky více než členů hradní stráže, jenom Česká televize tam vyslala devět různých moderátorů. Víc už tam bylo snad jenom kabelů, ty obtáhly budovu jako řetězy na vánočním stromečku. Z vysílání inaugurace se pro novináře stala olympiáda o několika disciplínách. Některé z nich měly přesný plán, jiné, jako například rozmístění kamer, probíhaly operativně za pochodu. Komentátoři si museli do hlav obtisknout až stostránkové scénáře a na spánek ani chyby nebyl prostor. Ani zahraniční štáby si nenechaly novinářskou olympiádu ujít, zejména ze Slovenska se na Pražský hrad upřela největší pozornost. U něj koneckonců ještě chvíli zůstaneme.

Prezidentská návštěva u sousedů

Prezident Petr Pavel neusnul na vavřínech před ani po jmenováním do funkce. Po své inauguraci si domluvil návštěvu Slovenského národního dovadla v Bratislavě na zítřek. Nepojede se tam ovšem podívat na žádné představení, nýbrž za účelem debaty se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. Co to znamená pro novináře? Konkrétně pro šéfredaktory Pavla Tomáška a Matúša Kostolného z Českého a Slovenského Den(n)íku N to znamená obléct kvádro, zapnout mikrofony a připravit scénář. Oba totiž debatu českého prezidenta a slovenské prezidenty odmoderují. Vstupenky pro veřejnost už jsou sice vyprodané, věšet hlavu nikdo z nás ale nemusí. Deníky slíbily čtenářům záznam.

Babiš proti mediokracii

Čau lidi, víte, co si dal Andrej Babiš k obědu? Média. Znovu. Tentokrát se ale rozhodl přitvrdit. V Poslanecké sněmovně se totiž mimo sedmihodinového proslovu Okamury nechal slyšel také Babiš, konkrétně při projednávání zákona o České televizi a o Českém rozhlase. Jeho negativní postoj k médiím (vyjma těch jeho) není nic nového, tentokrát je ale shrnul v celku silným slovem. Zapomeňte na polistopadová kartel, máme tu novinku. Označit totiž pořady veřejnoprávní televize a jejího ředitele zpravodajství a sportu Zdeňka Šámala za Talibán, může totiž jenom člověk Babišova rázu. Tak vážení, a máme to tu také. Ovládají nás Tálibánská média, ohýbají naše názory, utiskují naši svobodu a naše práva. Zajímalo by mě, co by s tím Babiš udělal? Že by… skoupil ten zbytek, který MAFRA ještě nevlastní? A osvobodil Českou republiku od, jak sám říká, mediokracie?

První kolo prezidentských voleb na Slovensku proběhlo 16. března, druhé pak o dva týdny později. V jaké souvislosti o uchazečích na slovenský post prezidenta psala vybraná česká média a kolikrát jejich jména zazněla v jednotlivých článcích? O největší nepoměr ve sledovaném období od 25. do 31. března se postaraly Parlamentní listy.

Seznam zprávy informovaly převážně o Čaputové

Redakce Seznam zpráv zmínila ve svém zpravodajství jméno úspěšné prezidentské kandidátky Zuzany Čaputové 252× (66 %), zatímco jméno evropského diplomata Maroše Šefčoviče 132× (34 %). Kandidátce se dostalo více pozornosti i v titulcích zpráv, a to devětkrát, oproti pěti věnovaným Šefčovičovi.

Čaputovou popisovaly jako silnou nástupkyni prezidenta Kisky v prezidentském křesle a první ženu od vlády Marie Terezie na Slovensku. Šefčoviče zase jako zkušeného diplomata evropské úrovně a ironicky „nadstranického,“ protože ho podporovala populistická strana SMĚR Roberta Fica.

Seznam zveřejnil volební rozhovory pouze ze štábu vítězky a tiskovou zprávu z uznání porážky Šefčoviče. V každé debatě doplňovali moderátoři k označení „prezident“ i přechýlenou verzi „prezidentka.“

O Čaputové si mohli více přečíst i čtenáři veřejnoprávního webu České noviny

Ani výběr ze zpravodajství České tiskové kanceláře na webu České noviny nepřinášel nejvyváženější zprávy, co se týče zastoupení jmen kandidátů. Zuzanu Čaputovou během posledního březnového týdne jmenoval 81× (73 %) a Maroše Šefčoviče 30× (27 %).  Za statistiky z titulků pak hovoří čísla 7:2 ve prospěch následné vítězky.

iDNES poskytl nejvyváženější prostor

Internetová verze deníku MF Dnes obstála v našem výzkumu nejlépe, i zde ale můžeme pozorovat poměrové neshody ve výskytu obou jmen. Právnička Čaputová porazila svého rivala čísly 137 zmínění (63 %) a devět z nich v názvu článku. Šefčovič se na zpravodajském portálu skupiny Mafra objevil 79× (37 %), z toho šestkrát v nadpise. Redakce pod vedením Naděždy Petrové vsadila hlavně na citace názorů vlivných českých osobností. Tomio Okamura například uvedl, že Čaputová je Drahoš v sukních. Nynější prezidentku Slovenské republiky přirovnal web k loutce, Šefčoviče následně označil za eurohujera.

Pouze ve dvou titulcích z osmnácti vynechaly Parlamentní listy jméno ženské uchazečky

Internetový web Parlamentní listy se nejvíce zaměřil právě na uchazečku ženského pohlaví. Ve svých osmnácti článcích jí nabídl prostor v názvu hned šestnáctkrát, kdežto o Maroši Ševčovičovi napsali jen v jednom případě. Konkrétně se jednalo se o článek Den D: Dostane se do čela Slovenska Čaputová, nebo Ševčovič? Celkové výsledky ukazují, že se Čaputové dále věnovaly 155× (73 %) a oponentovi 58× (zbylých 23%).

Polícia obvinila z vraždy Kuciaka známeho podnikateľa

Vo štvrtok, 14. marca prokurátori špeciálnej prokuratúry na tlačovej konferencii v Pezinku informovali o obvinení Mariána Kočnera z objednávky úkladnej vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírovej. Táto správa však nemohla prekvapiť veľa ľudí, Kočner sa totiž s vraždou slovenského novinára a jeho snúbenice spája už od začiatku. Prokurátor i opäť potvrdil, že dôvodom vraždy bola investigatívna práca Kuciaka.

Podnikateľ z mafiánskych zoznamoch sa momentálne nachádza v kolúznej väzbe v Leopoldove za ekonomickú trestnú činnosť. Prokurátor odmietol odpovedať na otázku, či je Kočner konečným objednávateľom vraždy. Väzba bude údajne predĺžená aj štyrom ďalším páchateľom, ktorých polícia zadržala už dávnejšie.

„Inak pracujem na odj**aní čuráka,“ písal Kočner v SMS

Pár hodín po obvinení Kočnera z objednania vraždy priniesla TV Markíza informáciu, že podnikateľ esemeskoval približne mesiac pred vraždou s vplyvným podnikateľom Haščákom z Penty.

„Inak pracujem na odj**aní čuráka,“ napísal vraj Kočner. „Povieme si, keď budeme spolu,“ odpísal Jaroslav Haščák. Medzi dôkazmi pre obvinenie má byť aj táto esemesková komunikácia.

Chcel denník SME manipulovať voľby?

V deň volieb dal najznámejší slovenský denník na titulnú stranu svojho tlačeného vydania ilustračný volebný lístok. Ten sa však nezhodoval s tým originálnym. Viacerých kandidátov a voličov to pochopiteľne rozhorčilo a začali za tým hľadať manipuláciu.

„Vyradili sme kandidátov, ktorí sa medzičasom vzdali, číslovanie kandidátov sa posunulo a ich poradie je preto odlišné v porovnaní so skutočným hlasovacím lístkom,“ napísala šéfredaktorka SME Beáta Balogová. To by bolo ok, avšak nesedí ani poradie mien po vyradení kandidátov, ktorí odstúpili.

V originálnom hlasovacom lístku sú kandidáti zoradení podľa abecedy, na titulnej strane denníka je napríklad tretí Chmelár, štvrtý Daňo a piaty Harabin. S originálom sedí iba číslo jeden – Béla Bugár a číslo dva, najväčšia favoritka a neskoršia víťazka 1. kola, Zuzana Čaputová. Argumenty denníka SME sú slabé, na druhú stranu treba podotknúť, že hádam voliči nebudú krúžkovať len podľa čísla, ktoré uvideli na titulnej strane SME, ale vedia i čítať.

Konšpiračný časopis upravil nos Čaputovej ako na antisemitských karikatúrach

Konšpiračný časopis Zem a Vek použil v niekoľkých článkoch fotku kandidátky na prezidentku Zuzany Čaputovej tak, že jej upravil nos.  Prezidentská kandidátka mala po digitálnej úprave zakrivený nos a mohutnejšie pery. Tvár so zakriveným nosom používala nacistická antisemitská propaganda v karikatúrach počas druhej svetovej vojny na zobrazenie Židov.

Zuzane Čaputovej to však vo voľbách neuškodilo a suverénne postúpila do 2. kola, ktoré sa uskutoční 30. marca.