Ten, kdo se chtěl akce zúčastnit i letos, se nejprve musel zaregistrovat na stránkách Deníku. Prostřednictvím e-mailové adresy pak zájemcům přišel odkaz na přímý přenos, který přes počáteční technické obtíže odstartoval 9. prosince okolo šesté hodiny večer.

Skupina Čechomor, v sestavě Františka Černého a Karla Holase, vánoční zpívání zahájila koledou Nesem vám noviny a pokračovala dalšími klasickými koledami Narodil se Kristus Pán, Půjdem spolu do Betléma, Jak jsi krásné, neviňátko a Pásli ovce Valaši. Na pomyslný závěr zazněly tóny písně Vánoce, Vánoce přicházejí.

Diváci v komentářích ale volali po přídavku a dostalo se jim ho v podobě písní Byla cesta, byla ušlapaná nebo Tři lodě. Čechomor se s lidmi tentokrát už opravdu rozloučil oblíbenou vánoční písní Tisíc andělů.

„Nic krásnějšího jsem dlouho neslyšela! Díky za navození adventní nálady,“ psali lidé v chatu u přenosu.

Přímý přenos trval zhruba půl hodiny a v některých chvílích číslo u streamu ukazovalo přes 1100 diváků. Za obrazovkami však mohla sedět celá rodina nebo i žáci se svými pedagogy, jak dokládají fotografie a videa zaslané do redakce Deníku. Je tedy jasné, že zpívajících účastníků bylo mnohem více.

V minulých letech se akce Česko zpívá koledy odehrávala ve městech po celé České republice, kdy se na jednom místě shromáždilo až tisíc lidí, aby si společně zazpívali. Letos poprvé se akce kvůli současné situaci musela přesunout do online prostoru, ale i tak zanesla vánoční atmosféru do mnoha domovů.

A kdo přímý přenos nestihl, může si ho kdykoliv pustit na YouTube nebo na stránkách akce ze záznamu.

Člověk je tvor tvořivý, takže ať už jste dítě, student, pracující či senior, zahoďte na chvíli všechny povinnosti a pozorně čtěte! Výroba přání vám nezabere dlouho a třeba tím uděláte radost nejednomu žurnalistovi ve vašem okolí!

(1) Na výrobu přání budete potřebovat:

• barevné tvrdé papíry
• nůžky
• fix
• lepidlo
• pravítko
• dekorace podle vkusu

(2) Jako první si vyberte barevnou kombinaci dvou papírů, z kterých přání vyrobíte. Barva papíru A bude vidět zvnějšku a B zevnitř. A protože Mediátor1 je červený, do kontrastu se nejlépe hodí zelená.

(3) Papír, který chcete mít uvnitř, zmenšete o 2 cm z kratší i delší strany.

(4) Tím pak vyniknou také okraje vnějšího papíru.

(5) Vnitřní (ostřižený) papír přeložte napůl a podle pravítka najděte střed. Od středu si pak naznačte hodnoty z obrázku a v místě čerchovaných čar papír opatrně nastřihněte.

(6) Přání otevřete a přehněte nastřižené části směrem dovnitř. Mělo by to vypadat jako na obrázku.

(7) Nakreslete obrysy. Předlohu najdete v levém horním rohu webu

(8) Z bílého papíru vystřihněte „obrazovku“ pro Mediátora, přehněte ji napůl a fixem napište text.

(9) Přilepte připravenou obrazovku na přáníčko a to následně nalepte na druhý, podkladový papír, který jste si připravili na začátku. Pozor – nepřilepte k podkladu místa, která mají z přání vystupovat!

(10) Podle vkusu můžete přilepit vločky, výstřižky nebo něco dokreslit. Nezapomeňte připsat také text přání a ozdobit vnější strany.

(11) Tadáá, Mediatoří 3D přání je hotové! Tímto způsobem můžete vytvořit i jiné vystupující tvary, kreativitě se meze nekladou. A nezapomeňte – výsledek nemusí být perfektní, pokud jste se v průběhu dobře bavili!

PhDr. Petr Orság, Ph.D. – vedoucí katedry

Já bych všem studentům žurnalistiky přál pohotové pero, každý novinář by ho měl mít. Dále aby nezapomínali kriticky myslet, aby zvládali naši současnost, a schopnost pojmenovávat věci správnými slovy.

Mgr. Jiří Vrba

Nic hmotného bych nikomu nepřál. Každý si může koupit výrobek jaký chce. Já bych přál, aby studenti dokázali rozeznat, která média lžou a mystifikují, a dávali pozor na to, že celý svět je ve vleku médií, které neuvěřitelně křiví charaktery lidí, a k tomu vám žádná technika nepomůže.

Lea Traplová – sekretářka katedry

Tak já bych jim přála třeba bleskobrk Rity Holoubkové, aby s sebou nemuseli tahat diktafony.

Mgr. et Mgr. Karel Páral

Já jim přeji nějaký pěkný a kvalitní papír a nějaké parádní pero, aby si mohli v klidu poznamenávat život a jeho běh kolem.

Mgr. Viktor Jílek, Ph.D.

Já bych jim přál nějaký mobil s LTE internetem, dobrý notebook, a pak ještě knihy, třeba ke kolokviu ze stylistiky (smích).

Mgr. Petra Chvojková, Ph.D.

Hmotného asi nic. Já jim spíše přeji čas na studium, protože to je důležitější než materiální věci. Případně hodně čaje, kávy nebo energetických nápojů, aby pomohly zůstat při tom studiu bdělí.

Věra Bartalosová, šéfredaktorka Mediator1

Přeji všem neprůstřelné vesty, které odrazí i rány z pušek na novináře a schopnost vyjadřovat se tak trefně a originálně, že se jejich články budou číst celé místo projíždění výběru titulků na sociálních sítích. Především ale aby si svou práci užili, protože pokud se nedostanou do vleku mocenských struktur či nerezignují na opisování cizích článků a překlápění tiskových zpráv, je to to nejlepší povolání na světě. A taky předplatné Marketing&Media, aby častěji sledovali, co se v tom mediálním rybníčku děje (spiklenecké mrknutí).

Nesem vám noviny, poslouchejte,
z té české krajiny, pozor dejte.
Čtěte je pilně a neomylně,
čtěte je pilně a neomylně,
přemýšlejte.

Noviny vytiskla čistá tiskárna,
ve stánky vložila hnedka z rána,
je ovinula a zavinula,
je ovinula a zavinula,
provázkama.

K němž čtenáři z Česka přišli,
i také novináři se tam sešli,
je vítali, je chválili,
je vítali, je chválili,
prachy nesli.

Šéfredaktor jim to sám přikázal,
když se jim v televizi všem ukázal,
ke stánku jíti, noviny koupiti,
ke stánku jíti, noviny koupiti,
hned rozkázal.

Ejhle, při novin vytisknutí,
stal se div veliký jak lusknutí,
neb nevědomost se proměnila,
neb nevědomost se proměnila,
ve vědění.

Mobily v redakcích prozpěvují,
nové zprávy nám ohlašují,
že jsou novinky, čerstvé novinky,
že jsou novinky, čerstvé novinky,
oznamují.

I my též, novináři, nemeškejme,
na naše hodnoty pozor dejme.
Kodexu svého, Pána našeho,
Kodexu svého, Pána našeho,
vždycky dbejme.

Jak vám odpolední moderování, kdy byste měla a jistě chtěla trávit chvíle s rodinou, nabourá oslavy Vánoc?

Moderování je pro mě požehnáním. Mám radost z toho, když můžu být o Vánocích v Rozhlase. Jsem tak nepřímo s těmi, kteří se cítí být sami a potřebují slyšet něčí hlas. Zatímco moje rodina sama není a jistě si od mého hlasu ráda odpočine. (smích) Štědrý večer nás pak opět stmelí. Moje maminka je královnou kuchyně, sestra hvězdou výzdoby, dědeček nejpozitivnějším inspirátorem a manžel shovívavým mužem.  Když si pak všichni sedneme k jednomu stolu, je duch Vánoc na svém místě.

O čem jsou pro vás Vánoční svátky?

Hlavně o pospolitosti, rovnováze, štěstí života, ztišení myšlenek, uvědomění si souvislosti všeho se vším a každého s každým, o pohroužení se do sebe a pocitu harmonie vyššího řádu. Něčeho, co převyšuje naši existenci.

Co byste popřála a vzkázala našim čtenářům k Vánocům a do nového roku?

Přeji všem hodně sil ve chvílích, kdy je o ně nouze. Vnitřní klid, když venku zuří nepokoj. Nadhled, když není východisko na dohled a hlavně lásku, protože ta je silnější než my a dokáže zázraky.

Začnu tou první, lehce odlehčenou. Lidé se spojili a konečně se odhodlali vyjít do ulic. Dlouho to trvalo, ale dojít k tomu muselo. Je to veliký úspěch a chtěl bych za něj poděkovat především vývojářům hry Pokemon GO.  Děkuji také hráčům této hry, mladým i starším, kteří se aktivně zapojili a pomohli tak vytvořit v parcích, na náměstích, hospodách i školách síť gymů a pokéstopů, na kterých se společně setkávali lidé různých zájmů, pohlaví i věku. Ta událost na Staromáku u příležitosti oslav Dne vzniku samostatného Československa byla geniální, sám bych lépe tolik lidí na jedno místo nenalákal.

Druhou dobrou zprávou, už zásadnější, je to, že na základě statistických průzkumů jsme zjistili, že statistiků je všude plný zadek, ale málokdy ty průzkumy opravdu za ten zadek stojí. Možná se toto zjištění může zdát jako špatné, ale je vlastně naopak velmi dobré, aspoň to už víme. Měnit to nebudeme. Zdůvodnil bych to asi takto: americké prezidentské volby měla na základě předvolebních průzkumů vyhrát Clintonová, samozřejmě nevyhrála. Brexit také překvapil. Co překvapilo i mě je, že lidé i média stále těmto blábolům věří. Vlastně mi vyhovuje dávat plané naděje. Nemám na mysli nikoho konkrétního, pane Horáčku.

Další dobrá zpráva se týká událostí na Hradě. Tento rok byl opravdu pestrý. Musím přiznat, že jsme nebyli nejsvatější, ale přeci nikdo není dokonalý. Vždy si člověk musí uvědomit, že mince má dvě strany. Mohu jmenovat například kauzu Forejt. Ta sice poukazuje na jeho zasněžený životní styl, ale také rozklíčuje mnohé otázky, které s sebou nesou ostatní problémy Hradu. Za všechno může Forejt, takto zní aktuální odpověď. Bývalý ředitel kanceláře prezidenta republiky může za můj pozdní příchod na pohřeb prvního slovenského prezidenta i za můj omyl vůči americkému velvyslanci. Bez něj bychom na toto nikdy nepřišli, myslím a věřím, že by se na základě těchto skutečností mohl stát velvyslancem ve Vatikánu.

Celkově tedy můžeme říci, že skončila blbá nálada, začali jsme se v tomto roce více socializovat, nepoškodili jsme vzájemnou důvěru a našli univerzální řešení na všechny otázky. To vše je také důvod, abychom se na sebe také občas usmáli, jako já teď na vás, protože s úsměvem, becherovkou a třema bradama jde všechno líp.

Úsměv a láska k bližním jsou zásadní v současné době plné teroristických i jiných hrozeb. Kdy jindy si to připomínat než o Vánocích. Jako příklad by mohl sloužit můj oddaný mluvčí. Přestože server lidovky.cz analyzoval jeho tweety za prvních deset měsíců tohoto roku, zjistil, že pouze každý pátý někoho uráží. Jestli toto není důkaz lásky a odpouštění v dnešní době plné lidské žumpy, tak už nevím.

Sám jsem byl jen ze strany novinářů letos terčem další velké vlny kritiky. Článek o morálním úpadku jejich hrdiny jsem stále nenašel. Je to ovšem pochopitelné, když zaměstnanci mojí kanceláře chodí po soudech, místo aby dělali svoji práci. Beru to jako komplot s cílem zdržovat hledání a prodlužovat tu frašku s cílem mě očerňovat. Nenapomáhá ani server Demagog.cz, který prý provádí factcheck nejen mých výroků o Peroutkovi. Ale už ten název – Demagog. Kdo by tomu věřil?

Na konci svého vánočního poselství bych vám chtěl připomenout parlamentní volby, které nás čekají příští rok. Jako inspirace k vašemu rozhodnutí, koho volit, mohu posloužit já, pokud si projdete média, jistě zjistíte, s kým sympatizuji. A kdyby vám to nedošlo, tak to zkusím ještě jinak, čápi přilétají do hnízda.

Milí přátelé, šťastný a veselý novy rok. Máte se na co těšit.

s přispěním WeB

Novoroční projevy na našem území měnily datum svého vysílání. T. G. Masaryk nejdříve připravoval Vánoční poselství, které skončilo s nástupem komunistické éry a přesunulo se na Nový rok. V této tradici pokračovali i Václav Havel i Václav Klaus. Zpět k času vánočnímu jsme se poprvé posunuli se začátkem úřadování Miloše Zemana, který v roce 2013 oslovil národ už 26. 12. Tento rok jsme tak mohli slyšet dva „novoroční“ projevy, 1. 1. od Václava Klause a o druhém svátku vánočním už od jeho nástupce.

Ještě předtím, než na Hrad pronikl rozhlas, běželo Vánoční poselství T. G. Masaryka v kinech. První takový projev se promítal už dva roky před vystoupením v rozhlase. Náš první prezident také poskytoval pravidelná interview novinářům na Nový rok a k parlamentu promlouval již od roku 1919.  Masarykova promluva k národu se obvykle nesla v duchu lásky, křesťanství a snažila se být nadpolitická. Věta o tom, že „Problém dneška je především mravní,“ kterou pronesl v prvním projevu pro rozhlas, je dozajista nadčasová.

Na tradice Vánočních poselství navázal i prezident Beneš. Ve projevech Masarykova nástupce se začaly brzy objevovat obavy z dalšího politického vývoje a stále více se začaly akcentovat zahraničněpolitické události. Beneš je zde daleko konkrétnější a více zaměřený na politiku než Masaryk, ač se snaží navázat na jeho odkaz. Ve svém prvním vystoupení zmiňuje například růst moci Hitlera v Německu, hospodářskou recesi třicátých let i situaci na Dálném východě a ve Španělsku, kde se tehdy již bojovalo. Po nástupu druhorepublikových poměrů u nás se sice Beneš na dva roky odmlčel, ale již roku 1941 opět vysílalo exilové rádio jeho Vánoční poselství z Londýna. Zároveň s tím pronášel své projevy i Hácha.  Je z nich cítit balancování mezi pokusy o zachování stability v Čechách a nátlakem německých okupantů, což bylo vidět již v projevu z roku 1942, kde chválil wehrmacht bojující na frontách . Jeho vystoupení byla také vždy kratší než Benešova z Londýna .

Po válce stihl prezident Beneš pronést ještě několik slov týkajících se odsunu Němců, vztahů se SSSR a politických poměrů v tzv. „třetí republice“. Zajímavý byl jeho projev z roku 1947, ve kterém zmiňuje sexualitu a alkoholismus. On sám byl po celý život v obou věcech velice zdrženlivý.

Tradici Vánočních poselství pak na čas pohřbil Klement Gottwald. On i jeho nástupci nás poté každodenně na Nový rok ujišťovali o tom, jak socialistické hospodářství vzkvétá a jak je potřeba být se Sovětským Svazem na věčné časy. Někdy byla absurdita těchto plochých makroekonomických výčtů i k smíchu – Antonín Zápotocký se svým projevem o tom, jak se z Ježíška stal děda Mráz, je z historického hlediska komickou legendou. V roce 1958 zazněl projev poprvé z obrazovek televize – k národu tehdy promlouval Antonín Novotný. Z pohledu současnosti jsou v období totality nejlépe hodnocená slova prezidenta Svobody, který mezi řádky mluvil o polidštění a demokratizaci socialismu. Jinak by se dalo říct, že projevy obsahovaly až do roku 1989 zhruba to samé.

Změnu přinesl až Václav Havel, první prezident ČSFR i samostatné České republiky. Rok po revoluci přišel Havel se svým projevem o tom, jak země nevzkvétá , jak se nevydává dost peněz na vzdělávání, životní prostředí je zdevastované a podepsalo se to i na zdraví lidí. Dále také řekl, že předchozí režim dělal z lidí šroubky rachotícího stroje a problém Čechů je v zásadě morální. S jeho slovy i po letech nelze než souhlasit a přihlížet, jak mentalita šroubků v Čechách ještě nedozněla a v mnoha místech nedozní ani přes generace.  Porevoluční období částečně přineslo nazpět analytický a bilanční tón projevů Beneše – a to i v u Václava Klause.

Jeho nejznámějším projevem, který se bez nadsázky vepsal do historie, bylo vyhlášení amnestie v jeho novoročním projevu na počátku roku 2013. Tehdejší prezident tím prominul na 111 tisíc trestů, mezi nimi i případy těžké hospodářské kriminality a korupce, což se okamžitě setkalo s velkou kritikou. Klaus v té době končil své druhé období prezidentování.

s přispěním WeB

Pro extrémní lenochy pak mám příjemnou, leč trochu finančně náročnější, alternativu. Kdejaký stánek vám dneska naservíruje sto tisíc druhů punče či svařáku. Stačí si jen vybrat, stejně jako to nedávno udělala redakce Mediátora.

Tato veřejná předvánoční sbírka je již tradicí a patří u nás k těm nejstarším. Podporuje organizace ze všech koutů České republiky a hlavně ty, které by běžně tak velký obnos peněz nemohly obdržet. Doposud sbírka pomohla 105 sdružením a rozdělila přes 170 milionů korun.

„Loňský ročník Adventních koncertů přinesl jeden z největších výtěžků v historii celé sbírky. Je skvělé, že i po pětadvaceti letech stále přibývají noví dárci. Co je ale možná lepší zprávou, je to, že i po stovce podpořených projektů v historii koncertů se každý rok hlásí desítky nových, které dělají velmi záslužnou práci a které si rozhodně zaslouží naši podporu. Letos vybrané projekty jsou toho důkazem,“ řekl generální ředitel ČT Petr Dvořák.

První adventní nedělní koncert byl věnovaný neziskové organizaci Mikasa, z.s. z Ostravy, která pomáhá dětem i dospělým s autismem a Aspergovým syndromem. Díky podpoře tak vznikne projekt sociální rehabilitace. Výtěžek z druhého koncertu poputoval do Sdružení Tulipán z Liberce, který zaměstnává osoby s poruchami duševního zdraví. Z peněz tak vzniknou nové zařízení pro rozvoj dalších aktivit chráněného zaměstnávání.  Klubíčko Beroun, o.p.s. se radoval z třetího koncertu, díky kterému budou moci rozšířit kapacitu bezbariérového zařízení na odlehčovací služby pro těžce zdravotně postižené, kterým se věnují. Poslední čtvrtý adventní koncert, a to včerejší, přinesl radost organizaci Zdravotní klaun, o.p.s., která v současné době zaměstnává 86 profesionálních klaunů, kteří pravidelně navštěvují 64 nemocnic v celé republice. Peníze potřebují na provoz, rekvizity a dárky pro pacienty.

Všechny adventní koncerty provázela moderátorská dvojice Ester Janečková a Jan Potměšil. Účinkujícími byli například Václav Hudeček, Miroslav Sekera, David Koller, dětský pěvecký sbor Radost Praha, Kvarteto Apollon, Leona Machálková a Komorní orchestr Pražských symfoniků.

„Vánoční čas si bez Adventních koncertů již vlastně ani neumím představit. Mají hluboký smysl. I letos byly vybrány skutečně úžasné organizace z různých koutů republiky a s cílem nezpochybnitelné a nezištné pomoci těm, kteří to potřebují. Každá z vybraných neziskových organizací má specifický záběr a myslím, že její pomoc opravdu vyvěrá ze srdce,“ řekl moderátor Jan Potměšil.

Girlandy na všechny způsoby: Klasika nad klasiky. Existuje hvězdné nebe způsobů, jak obléct stromek, okno, nebo dveře do hávu táhnoucích se řetězů

Vánoční hvězdička: Pro zbytek světa svátky klidu a míru, pro studenty konec zimního semestru. Tak se dá také charakterizovat předčasí Vánoc. Už jste po semestru úplně rozložili propisku? A můžete ještě najít pérko ? Pokud ano, je to fajn, protože my Vám nabídneme způsob, jak ho začlenit do vánoční dekorace . Tahle star sice není zrovna mediální , ale s trochou snahy to půjde i z nějakého časopisového coveru.

Cool origami, co jsem vůbec nenašel na Pinterestu: v době, kdy se cení jednoduchost a důmyslnost, zažívá toto japonské umění čirou renesanci. Není sice ještě tak populární jako karate nebo Daihatsu, ale co není, může být. I když pochází z dalekého orientu, zcela jistě zapadne i na vaši klasickou czechmade větev: https://cz.pinterest.com/pin/344455071472226560/ 

Skartovačka style: k tomuto vám stačí libovolný tisk a buďto trpělivost kreativní práce v čase vánočním, nebo pravidelná netrpělivost z toho, že Váš bad content ještě existuje. Pokud to druhé máte, jistě vlastníte  skartovačku. Pokud jste spíš poctiví, máte asi doma nůžky. Základem je nastříhat několik zhruba stejných proužků a pak je proplést podle libosti do sebe. Jste-li talent, výsledek může být překvapivý:

Zlatý hřeb – to vůbec nejlepší, nejestetičtější a nejjednodušší: Barvou Vánoc je červená a to se, i přes občasné nájezdy vínové a tmavě zlaté, nikdy nezmění … které noviny jsou rudé a  udělají na Vašem stromečku pořádné Haló? Už víte ?  Takže jednoduše: Překonejte špatné svědomí , kupte si tento tisk, zmačkejte ho do kuličky, vyhoďte ho do koše a netrefte se. Máte? Teď to revolučním způsobem uchyťte na stromek. Když se vám to nebude líbit, radši to sesaďte. That’s it

.