Pandemie zasáhla celý svět a skrze vizuální stránku obálek časopisů vyjadřují grafici a umělci své pocity a postoje k momentálnímu stavu a zároveň chtějí, aby panoval humor a naděje. Některé titulní strany se mohou na první pohled jevit depresivně, pochmurně, jiné zase zábavně a povzbudivě. Právě v tom spočívá kouzlo a čtenáři si mohou vše interpretovat po svém.

Mezi nejpopulárnější patří obal březnového vydání portugalského měsíčníku pro pány GQ. Jako první vás zaujme černý smajlík, který má přes oči optimistický nápis „vše bude v pořádku“. To vše působí velmi mile a nevinně, když se ale zaměříte na nápis pod ním, kde stojí „F*ck off Covid-19“, může vás to trošku překvapit. Podle autora tohoto díla, Josého Santany, nebylo v televizi a tisku nic pozitivního, co by lidi rozveselilo, a proto přišel právě s tímto nápadem.

Italský módní časopis Vogue se nejspíš řídil heslem „v jednoduchosti je krása“ a obálku dubnového vydání nezdobí žádní modelové a modelky, překvapivě ji nezdobí nikdo a je poprvé v historii čistě bílá. „Bílá znamená především respekt. Bílá je znovuzrození, světlo po tmě, součet všech barev. Bílá je uniforma těch, kteří zachránili životy a riskovali své vlastní. Je čas a prostor pro přemýšlení. A také pro mlčení. Bílá je pro lidi, kteří naplňují tento čas a prostor nápady, myšlenkami, příběhy, verši, hudbou a laskavostí k ostatním,“ uvedla šéfredaktorka italského Vogue Emanuele Farneti.

Íránská módní publikace Prestige Magazine se rozhodla přetvořit nejslavnější portrét všech dob a na titulní stránku svého online vydání v Itálii dala Monu Lisu v roušce. Tohle gesto jistě potěšilo čtenáře tohoto měsíčníku, co by na to ale řekl da Vinci. Dle zakladatele časopisu Prestige, Hamida Barzegariho, přestože má Mona Lisa roušku, ukazuje, že je pohodlná a stále nechybí důvod k úsměvu.

Dílo francouzského street artisty a fotografa, který je známý pod uměleckým jménem JR, se objevilo na přední straně jednoho z nejznámějších světových týdeníků – Time. JR měl za úkol vytvořit umělecké dílo, které zároveň ilustruje uvěznění, strach a naději. Na chodník nakreslil dlouhé pruhy a kresbu na principu optického klamu.

Nesmí chybět ani česká scéna, co se tohoto „umění“ týče. Na obálce Reflexu, českého společenského týdeníku, se na začátku března vyjímala koláž Miloše Zemana v respirátoru, který si bohužel o dva týdny později ve svém projevu zapomněl nasadit.

Reflex si už na titulní straně utahuje z rekondičního pobytu naprosto zdravého prezidenta Zemana v Ústřední vojenské nemocnici. Zároveň si pokládá jednoduchou otázku: Co bude následovat? V první řadě 28. říjen, který nám odtajní, zda Zemanovu bolest otupily minerály nebo párkrát destilované ovoce.

Zajímavé téma si vybral Týden. Ten radí, jak správně napsat závěť před odchodem na onen svět. Až tedy budete s notářem sepisovat svá poslední přání, nezapomeňte se podívat do vypracovaných poznámek! Budou se hodit, abyste se náhodou po smrti nemuseli hádat s bližními, komu jste odkázali těch posledních pár korun, co vám ještě zbylo.

Euro se rozhodlo komentovat střet dvou světových mediálních fenoménů. Ekologická panika a ekologický nezájem se dostali do vzájemného sporu. Co nás ohrožuje víc? Mír skrývající se za ostnatými dráty, nebo touha po moci skrytá za ušlechtilé úmysly? Je to vlastně jedno. Stejně jsme všichni jenom Gretardovaní Greténi.

Nemůžete do Turecka? Turecko dorazí k vám

Respekt se zase věnuje světové politice, tedy válečné invazi Turecka do Sýrie. Americká armáda si vypálila rybník a odtáhla za oceán. Bude se prosazovat nová moc a okolní státy se slétnou jako supi na mršinu.

Z jiného úhlu pohledu na duel Turků a Kurdů nahlíží Echo. V reportáži z místa činu se zaměřuje na napadenou stranu. A zatímco kolegyně Lenka Klicperová a Markéta Kutilová zpovídají místní občany, prchají bojovníci Islámského státu vesele ze zajetí.

Ať nekončíme tak pesimisticky, Vlasta opět nabízí pár rad jak zhubnout. Tentokráte se zaměřila na ženy po čtyřicítce. Najdeme tu i možné aktivity v penzi. Přeplavat kanál La Manche zní lákavě, no ne? Titulní stranu v podzimním duchu pak zdobí Jana Krausová. Z jejího zářivého chrupu by měl radost nejeden dentista. 

Analýza titulních stran novin v období od 23. srpna, kdy skončily letní olympijské hry, až do posledního listopadového čísla, mluví jasně. Za toto období vyšlo 97 kusů deníku Sport, ve kterých se hlavním tématem staly jen čtyři sporty.

Myslíte si, že českým národním sportem číslo jedna je lední hokej? Redakce Sportu je zřejmě proti a téma hokeje zařadila na první stranu pouze jedenáctkrát. Tenisové úspěchy Karolíny Plíškové a celého fedcupového týmu se objevily na titulní straně pětkrát. Jednou patřila pozornost zesnulé gymnastické legendě Věře Čáslavské. Sportem, kterému nejčastěji patří titulní strana je fotbal. Celkem jednaosmdesátkrát upřednostnila redakce Sportu fotbal před ostatními sporty.

Není tajemstvím, že klíčovou postavou mediálního domu Czech News Center, který vydává deník Sport, je majitel fotbalové Sparty Daniel Křetínský. Může to mít nějaký vliv na tvorbu titulních stran sportovních novin? Opravdu Sparta dostává nejvíce prostoru, ale v těsném závěsu je Slavia a Plzeň. Jen tyto tři kluby dohromady deník Sport zmínil na titulní straně hned čtyřiašedesátkrát. Proč stejné pozornosti nedostává například překvapení první fotbalové ligy moravský Zlín?