Kněz a odborník na lékařskou etiku Marek Orko Vácha se domnívá, že fotografie z nemocnice jsou neetické. Podle něj v nemocnici politická rovina ustupuje do pozadí a Zeman je zde především pacientem. Podle něj v tomto případě nelze argumentovat, že fotografování politiků na veřejnosti patří mezi běžnou práci novinářů. Uvedl to ve svých rozhovorech pro Deník N a zpravodajský server Aktuálně.cz.  S jeho názorem se shoduje Josef Pazderka, šéfredaktor Aktuálně.cz, který záběry jasně odsoudil. „Jakkoli má veřejnost plné právo na pravdivé informace o zdravotním stavu prezidenta, zveřejňovat záběry nebo fotografie jeho bezvládného těla při převozu do ÚVN je pod úrovní seriózních médií,“ prohlásil.

Je třeba podotknout, že samotní novináři zdaleka nemají na věc jednotný názor. Zatímco například Simona Dvořáčková, redaktorka InstaZpráv, mluví o „zatemnění mozku u části médií vlivem sobotních výsledků voleb“ a „bezohledném chování“, mnoho novinářů naopak zastává názor, že nedůstojné fotografie z prostorů nemocnice jsou logickým vyústěním celé situace, kdy veřejnost není o dění kolem prezidenta dostatečně informována a novináři se tak usilovně snaží získat alespoň střípky informací. Odmítají tím tvrzení, že jde o pouhou mediální senzaci na úrovni bulváru a domnívají se, že na vině je spíše Kancelář prezidenta republiky a prezidentovo okolí. „Vratislav Mynář, Martin Nejedlý, Jiří Ovčáček a Zemanova manželka a dcera se chovají jako naprosté hyeny. Jejich vinou novináři za každou cenu fotí Zemana v sanitce. Přitom by stačilo přestat lhát,“ tvrdí ve svém komentáři Johana Hovorková, editorka deníku Forum 24.

Čestmír Strakatý, moderátor pořadu Prostor X časopisu Reflex, fotografii Zemana zveřejnil na svém Twitteru. Nedlouho poté však své rozhodnutí přehodnotil a odstranil ji, zřejmě vlivem negativních reakcí. „Fotku prezidenta jsem smazal. Asi to bylo opravdu moc,“ uvedl v následujícím tweetu. „Platí, že se to Hradu úplně vymklo z rukou. Je to opravdu smutné,“ dodal.

O skutečnosti, že téma ve společnosti silně rezonuje, svědčí i fakt, že proti fotografiím se vymezilo i několik známých osobností, mezi nimi například Ewa Farna. Známou zpěvačku, která se neřadí mezi fanoušky prezidenta Zemana, zveřejnění záběrů zjevně pobouřilo. „Potají ho tam někde fotit ve škvírce na nemocničním lůžku… to je tak nedůstojný,“ nechala se slyšet.

Krátké představení kandidátů

Z celkového počtu třiadvaceti kandidátů dále postoupili Tomáš Kňourek, Ilja Racek, Jan Krůta, David Soukup, Martin Vychopeň a Zoša Vyoralová. Radní nemusí mít žádné zvláštní dovednosti ani kompetence, proto se objevuje pestrá škála kandidátů, každý uchazeč je z jiné branže. Náplň práce radního spočívá v tom, aby po dobu šesti let hájil zájmy veřejnosti v ČRo.

Výbor bude vybírat dvě z těchto kandidátů:

• Ilja Racek, kandidát, který obdržel nejvíce hlasů při výběru do finální šestky. Je zastupitel KDU-ČSL. Pochází z Ostravy, kde býval ředitelem televizního studia.
• Tomáš Kňourek již členem Rady byl, a aktivně píše pro server Parlamentní listy, kde prezentuje své názory.
• David Soukup, bulvární novinář a vydavatel, také je zastupitelem hnutí ANO v Praze 3.
• Jan Krůta, občas se objevuje jako moderátor na Dvojce (pořad Českého rozhlasu). Zkoušel kandidovat před pěti lety.
• Martin Vychopeň je bývalým předsedou České advokátní komory.
• Zoša Vyoralová,  živila se jako porodní asistentka, nyní je zástupkyní Česko-izraelské obchodní komory.

Rada ČRo a její význam 

Rada ČRo slouží k tomu aby veřejnoprávní rozhlas plnil zásady veřejnoprávních médií. Rozhlas je financovaný z peněz daňových poplatníků, a proto by měl být obsah určený pro všechny občany. Měl by být politicky nezaujatý a seriózní, dále by měl předávat povědomí o nezkreslené realitě a aktuální situaci v Česku. Rada především řeší nakládání s veřejnými zdroji a rozpočet ČRo.  Kontrolní orgán sestává z devíti členů a pětičlenné Dozorčí komise. Nejedná se o správní orgán, ale o instituci která kontroluje to co nám zprostředkovává rozhlas, to znamená, že kontroluje všechny radiové stanice, které jsou financovány z veřejných zdrojů.

Má vůbec médium veřejné služby informovat o zdravotním stavu Karla Gotta? A pokud ano, jak? Česká televize se rozhodla, že ano. Karel Gott je osobností, která přesahuje vymezení zajímavé osoby. Šestasedmdesátiletý zpěvák je výraznou postavou nejen hudby, ale zasahuje do společenského života obecně. Ale informace musí být ověřené, věcné a podané co možná nejcitlivěji. A na druhé straně je zde i otázka na osobnosti a jejich rodiny. Jaké jsou možnosti a způsoby komunikace celebrit se zhoršeným zdravotním stavem.

Nejen Karel Gott, ale i Anna K., Jiří Bartoška, Michal Viewegh, Libuše Šafránková a další. Ti všichni se ocitli v hledáčku bulvárních, ale i seriózních médií. Je na nich samotných, aby podpořily rovnost a férovost informování veřejnosti o tom, co lidi zajímá. Ti všichni řešili jak a kdy mluvit o svém zdravotním stavu a stejné dilema řešila i média. „Je vhodná otevřená komunikace. To znamená nezastírání skutečnosti,“ řekl pro Newsroom manažer v showbyznysu Janis Sidovský. Milan Kruml, mediální analytik, ale dodává, že by vše mělo zůstat ve zpravodajské rovině, bez zasahování do soukromí. Také by měla média upustit od rádoby odborného náhledu na věc. Říkat, jaká je šance na úplné uzdravení, kolik lidí také trpí touto chorobou, jaké mohou nastat komplikace, nejsou témata pro zpravodajskou relaci, ale pro lékařské konzilium či odborný magazín.

Etika médií, práce se zdroji, ověřování. Neoddělitelná součást každé takové události. Navíc v případu zpěváka Gotta informace a to mnohdy i neověřené či dokonce nepravdivé, přebírala zahraniční média. Zvláště pak německý tisk, jelikož je mnohonásobný Zlatý Slavík u našich západních sousedů velmi populární. Newsroom dále upozornil na fakt, že osobnosti samy včasným prohlášením předcházejí mediálním spekulacím. Analytik Kruml dodává, že je ale zbytečné poskytovat „exkluzivní“ informace například formou rozhovoru. To by mohlo vést až k „mediálnímu voayerismu“. Lepší je tedy komunikovat přesné stručné a nepříliš podrobné informace.

V porovnání seriózních a bulvárních médií referujících o Karlu Gottovi je vidět, že ta seriózní se správně uchýlila k obecnému popsání špatného zdravotního stavu. Viz tabulka níže.

Co se zdroje informací o zdravotním stavu Karla Gotta týče, největší rozdíl mezi bulvárem a nebulvárem je užívání anonymních zdrojů. Zatímco bulvární média uvedla anonymní zdroj u 38 svých příspěvků, u těch seriózních to dle průzkumu společnosti Newton Media nebyl ani jeden. „Myslím, že česká média Karla Gotta, nechci říct šetří, ale chovají se korektně,“ říká sociolog médií Jaromír Volek. A ukazuje rozdíl mezi aktuální situaci a tzv. terorem intimity v podání médií na britské celebritě Jade Goodyové, která podlehla rakovině děložního čípku v roce 2009. Tehdy, dle Volka, Goodyová sama přistoupila na vstup médií do svého privátního života. Dále Volek přidává, že společnost promítá své každodenní problémy, zdravotní potíže, úzkosti do případu Karla Gotta a to lidi integruje do veřejného života.