Robert Maxwell, vlastním jménem Abraham Leib Hoch, pocházel z chudé židovské čtvrti z obce Slatinské Doly v Podkarpatské Rusi, která byla v té době součástí Československa.

V roce 1939 utekl před nacisty do Francie, kde vstoupil do československé vojenské jednotky. Do Británie se přesunul po kapitulaci Francie, v armádě si vysloužil za statečnost Válečný kříž. Jméno si změnil proto, aby v případě zajetí zakryl svůj původ, zajatým československým vojákům se totiž krutě mstili Němci.

Robert Maxwell získal britské občanství v roce 1945. Pracoval ve spojenecké kontrolní komisi pro Německo v Berlíně jako cenzor německých novin. V tu dobu si Maxwell uvědomil, že noviny by mohly být výdělečným businessem, a tak začal v této oblasti podnikat.

Maxwell založil společnost, která dovážela do Británie německé noviny, a rovněž se stal distributorem knih německého vydavatelství Springer Verlag na britském a americkém trhu. V roce 1948 založil společnost Pergamon Press, tedy vydavatelství zaměřující se na odborné a encyklopedické knihy. To se stalo základem jeho impéria.

V 80. letech koupil několik velkých společností a ty završily budování impéria. British Printing Corporation, z níž vznikla Maxwell Communications Corporation, Mirror Group, který vydával největší bulvární novin v Británii Daily Mirror a americké vydavatelství Macmillan.

Maxwell stále neměl dost, v roce 1988 začal vydávat noviny The European. Ačkoli šlo o mezinárodní deník, velká část nákladu směřovala na britský trh. Jenže noviny nebyly příliš úspěšné, v Británii se neujaly a skončily ve ztrátě. Maxwell z tohoto důvodu musel některé společnosti prodat, aby splatil dluhy. Zde byl počátek jeho pozdějších problémů.

Život britského podnikatele skončil v roce 1999, když se jeho bezvládné tělo našlo poblíž Kanárských ostrovů. Důvodem byl nejspíše infarkt avšak objevily se i zprávy, že ho nechala zavraždit izraelská tajná služba, protože ji Maxwell vydíral.

Smrt znamenala i konec jeho firem. Banky začaly vymáhat své půjčky a impérium se rychle hroutilo. Maxwell ve snaze snižovat dluhy dokonce nelegálně přeléval finance. Společnosti se definitivně rozpadly rok po jeho smrti, firmy vedené jeho dvěma mladšími syny pak vyhlásily bankrot.

Vydavatelství Economia vydává odborný týdeník Ekonom, který je lídrem na ekonomickém trhu a Business-to-business (B2B) informací.  B2B se používá pro označení obchodního vztahu mezi společnostmi a tedy nezahrnuje konečného spotřebitele. Významným rysem tohoto modelu je především důraz na logistiku. Ve firmách zabývajících se ekonomikou je bezkonkurenčně nejčtenějším týdeníkem a zároveň důležitým zdrojem informací. Ekonomičtí nadšenci si tento časopis mohou koupit v tištěné podobě, k dispozici je však i podoba elektronická.

V letech 2000 až 2007 plnil funkci šéfredaktora Zbyněk Fiala. V roce 2007 ho vystřídala Eva Hanáková a o 4 roky později zastával tuto funkci Ondřej Neumann. Od ledna 2014 je šéfredaktorem Ekonomu Dalibor Martínek. S novým šéfredaktorem přešly i změny – od března roku 2014 vychází v nové podobě. Například první část týdeníku je věnovaná hlavním ekonomickým tématům. Přibyla rubrika Právo a v části nazvané Life jsou pravidelně uváděny významná společenská témata. Ekonom nepozměnil pouze obsah, ale i grafiku a to především z důvodu přehlednosti a pestrosti.