Pavel Tigrid, vlastním jménem Pavel Schönfeld, se narodil v Praze 27. října 1917 do židovské rodiny, mezi jeho příbuzné patřil i spisovatel Ivan Olbracht. V mládí studoval práva, ale po nacistické okupaci v roce 1939 musel studium ukončit a emigroval do Anglie.

Tam začal roku 1940 pracovat v exilovém zahraničním vysílání BBC pro Československo, a právě tam vystupoval pod pseudonymem Pavel Tigrid. Příjmení Tigrid odvodil od řeky Tigris, jako svou vzpomínku na hodiny dějepisu a zeměpisu na základní škole.

Po válce váhal spolu s dalšími přáteli, zda se má vůbec vrátit zpátky do Čech. „Vypadalo to sice, že komunisté vezmou moc do rukou, ale když jsme celou válku hlásali, aby lidé šli do odboje, tak jsme měli povinnost se vrátit,“ vzpomínal Tigrid později.

Po Sametové revoluci se vrátil domů, díky Havlovi

V Československu chvíli působil na ministerstvu zahraničních věcí, odtamtud musel odejít za svůj aktivismus v tisku lidové strany. Tigrid byl totiž šéfredaktorem týdeníků Obzory a Vývoj, ve kterých ostře kritizoval komunismus, proto se stal jedním z největších nepřátel strany a dokonce na něj vydali zatykač – Tigrid byl v té době na novinářské cestě v Německu, z níž už se nevrátil.

V Německu působil ve Svobodné Evropě, později se přesunul do Spojených států, kde psal komentáře například pro Hlas Ameriky. V roce 1956 založil čtvrtletník Svědectví, se kterým se o čtyři roky později přesunul do Paříže. Právě Svědectvím se Tigrid výrazně zasloužil i o start Pražského jara roku 1968.

Tigrid se vrátil zpět do Československa 28. prosince 1989 na pozvání Václava Havla, se kterým se setkal již dříve v Paříži. Až do roku 1994 byl Havlovým asistentem a poradcem, načež zastával funkci ministra kultury ČR, poté se vrátil zpět na Hrad.

Coby spisovatel napsal díla jako Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu, kde shrnul události v Československu ve 20. století nebo Politická migrace v atomovém věku.

Tigrid prožil svá poslední léta převážně ve Francii. Na sklonku života přestal brát životně důležité léky. Zemřel 31. srpna 2003.

Pavel Schönfeld, známý spíše pod pseudonymem Pavel Tigrid, který si zvolil jako vzpomínku na hodiny zeměpisu, se narodil v Praze dne 27. října 1917. Vystudoval práva na Univerzitě Karlově, ale už od mládí ho přitahovala literatura a divadlo. V březnu 1939 uprchl do Londýna, kde působil nejprve jako hlasatel československého vysílání BBC, později se stal redaktorem rozhlasového programu exilové vlády. Zároveň velice úzce spolupracoval s jejím tehdejším předsedou Janem Šrámkem, který jej přivedl ke katolicismu.

Po válce se vrátil zpět do Československa, kde během června 1945 krátce působil na ministerstvu zahraničních věcí, než odešel do redakce týdeníku Obzory, který řídil společně s Ivo Ducháčkem až do roku 1948. Obsahem týdeníku byly především protikomunistické názory, ale i kritika tehdejšího krutého zacházení s Němci. Po únorových událostech znovu emigroval, tentokrát ale do Německa. Přestěhoval se do Mnichova, kde získal práci jako programový ředitel československého vysílání Svobodné Evropy, ale už v roce 1952 odjel do USA. Zde se živil chvíli jako číšník, později jako novinář a zaměstnanec nakladatelství.

V reakci na události v Maďarsku v roce 1956 začal vydávat čtvrtletník Svědectví, s jehož redakcí i zbytkem rodiny se o tři roky později na pozvání nakladatele Walkera přestěhoval do Paříže. V té době už byl právoplatným občanem Spojených států. Díky tomu bylo Svědectví, stejně jako za doby svého působení v Americe, placeno z rozpočtu CIA. Tuto informaci však Tigrid držel v tajnosti a nezveřejnil ji ani po roce 1989. Během svého pobytu ve Francii se mimo jiné i poprvé setkal s Václavem Havlem, kterému po Sametové revoluci dělal spolupracovníka.

Do Československa se vrátil na prezidentovo osobní pozvání 28. prosince 1989 a od roku 1992 působil jako ministr kultury za KDU-ČSL. Svůj život dobrovolně ukončil v roce 2003.