Narodil se na Žižkově v roce 1924. Svou kariéru publicisty odstartoval těsně po konci druhé světové války v roce 1946, kdy společně se svým kolegou Emilem Františkem Burianem založili týdeník Kulturní politika, který ale již po třech letel ukončil své vydávání. Krátce pracoval v tiskovém odboru ministerstva zahraničí. Po odchodu z ministerstva nastoupil na dvouletou vojenskou službu. Když se vrátil z vojny, začal pracovat v nakladatelství Naše vojsko a v zahraniční redakci ČTK. Od roku 1961 zaujal pozici ve vedení zahraniční a filmové rubriky Literárních novin.

Po srpnu 1968 se rozhodl pro exil v Paříži, kde začal vyučovat na několika univerzitách, a to například na Université de Paris, Sorbonne Université a dalších. V roce 1984 založil časopis Lettre internationale, mezinárodní kulturní revue, která byla původně francouzskou záležitostí, ale postupně začala vycházet v národních variantách v Itálii, Španělsku, Jugoslávii a dalších zemích. Většina jejich obsahu byla stejná a zbytek tvořily jednotlivé regionální články. Od podzimu roku 1990 vyšla poprvé také česko-slovenská verze tohoto kulturně zaměřeného časopisu pod nakladatelstvím Lidových novin. Nicméně zanikla již po čtyřech letech z ekonomických důvodů.

Liehm vydal soubor rozhovorů s filmovými režiséry, který nejprve publikoval právě v Literárních novinách a později rozšířil a vydal jako knihu pod titulem Ostře sledované filmy. Napsal také knihu Příběhy Miloše Formana, jejímž základem je interview s režisérem Formanem, které prokládal svými komentáři a staršími kritikami Formanových filmů. Jeho autobiografická publikace Minulost v přítomnosti popisuje politickou cestu české levice od poloviny čtyřicátých let přes zlomová léta šedesátá až po život v exilu a mnohdy hořký návrat do polistopadového Československa.

Rok po svém návratu do Prahy v roce 2014 pak vyšel přehled jeho článků s názvem Názory tak řečeného Dalimila, za který získal právě Stoppardovu cenu. Při představení knihy pro ČTK uvedl, že za největší problém české žurnalistiky považuje tendenci vyhovovat přání čtenářů, co chtějí číst, čemuž se sám snažil vyvarovat.

Je práce zahraničního zpravodaje v Paříži nebezpečná? Přijali jste nějaká speciální bezpečnostní opatření po teroristických útocích v Paříži? Změnilo se po nich něco nebo vše zůstalo při starém?

Co se týče naší práce, zůstává vše při starém. Nemám pocit, že by práce zpravodaje v Paříži byla nebezpečnější než kdekoliv jinde a žádná speciální bezpečnostní opatření jsme nepřijali. Mluvíme-li o bezpečnostních opatřeních obecněji, pak samozřejmě jisté změny registruji, ať už se to týká počtu vojáků a policistů v ulicích Paříže nebo o něco nervóznější nálady u obyvatel města.

V týdnu bezprostředně po sérii incidentů odvysílaly Televizní noviny (Nova), Události (Česká televize) a Zprávy FTV Prima (FTV Prima) celkem přes 13 hodin zpravodajství, které tvořilo v součtu 407 příspěvků. Vyplývá to z dat společnosti Media Tenor, která hlavní televizní zpravodajské relace dlouhodobě sleduje.

Tyto relace měly možnost pařížské události reflektovat nejdříve v sobotu 14. listopadu, což se také projevilo na množství informací, které do té doby měly možnost shromáždit. Na rozdíl od ranního tisku se to pak promítlo v rozsahu, které televizní stanice útokům věnovaly.

Jak vyplývá z délky příspěvků, které se věnovaly přímo pařížským útokům, nejvíce prostoru získaly právě v sobotním vysílání, kdy byla událost nejčerstvější. V součtu se jí dostalo přes dvě hodiny vysílacího času, což je přibližně čtvrtina celkového rozsahu „pařížského“ zpravodajství za celý týden. Ještě v neděli a v pondělí se jednalo o zhruba hodinu a půl zpravodajství, poté se až na čtvrtek celkovou délkou těchto příspěvků vešly relace pod jednu hodinu.

V pátek 20. listopadu, tedy přesně týden po útocích, už to bylo jen 38 minut, FTV Prima věnovala tématu dokonce jen 2,5 minuty svého vysílání. U této stanice se také ukazuje trend neustálého zkracování délky informování o události, což nelze říct o Nově a České televizi.

Výmluvný je také přepočet délky informování o útocích na délku celé relace. V sobotu 14. listopadu Paříž vysílání zcela ovládla. Nova a Česká televize se nevěnovaly ničemu jinému, u FTV Prima se jeden příspěvek útoků netýkal, jednalo se však o upoutávku. Celé vysílání tématu věnovaly Televizní noviny ještě i v neděli a v pondělí, útlum nastal ve středu, kdy část vysílání reflektovala také oslavy 17. listopadu. Po celý týden se jednalo o dominantní námět, ještě týden po útoku se Paříži věnovala více než polovina délky relace.

Procentuální vysílání o Paříži v Událostech připomíná spíše sinusoidu, například v úterý 16. listopadu se jí věnovalo 84 % relace, zato hned následující den přesně polovina, tedy 42 %. Poslední dva dny pak útokům připadá necelá třetina hlavní zpravodajské relace na České televizi.

Jak vyplynulo výše, nejméně se o útoky a situaci po nich zajímala FTV Prima. Pomineme-li sobotní vysílání, nejvýše tématu Zprávy FTV Prima věnovaly 67 % svého vysílacího času, v den oslav 17. listopadu pouze 17 % a s týdenním odstupem už pouhou desetinu svého prostoru. Ve srovnání za celý týden však dosahuje relace přibližně stejných hodnot jako u České televize, avšak s více než 30% ztrátou na Novu.

Čtěte také:

Pařížský masakr v médiích: Celostátní tisk. Eiffelova věž vrhá stín i na 17. listopad

Pařížský masakr v médiích: Internet. IHned.cz nemá online reportáž, Wikipedia zakládá nové heslo

Paříž na titulních stranách týdeníků

Den první: náhlá změna titulních stran

Protože zprávy o útocích se objevily těsně před uzávěrkami sobotních vydání, deníky musely narychlo měnit titulní strany. Ne všem se to podařilo, jak dokazuje příklad MF Dnes. Ta změnila jen první strany některých vydání v závislosti na uzávěrkách jednotlivých krajských verzí. Objevení zprávy těsně před uzávěrkami se odrazila také v množství informací, se kterými mohla média pracovat.

O to více prostoru se dostalo pařížskému masakru v pondělí, redakce během neděle zjišťovali a ověřovali infromace, které se postupně dostávaly na povrch. Titulní stranu útoku ve Francii věnoval i deník E15, který je zaměřený úžeji. MF Dnes a Lidové noviny přišly s téměř totožnými titulky na první straně, současně MF Dnes a Hospodářské noviny na titulní straně dávaly obrazové informaci více prostoru, než je u nich obvyklé.

Středa: Paříž zastiňuje 17. listopad

I svátku připomínajícím výročí zásadních československých událostí se titulní strany věnovaly trikoloře, která má pruhy uspořádané jinak, než česká nebo slovenská vlajka velí. Deníky se začínají více věnovat následkům útoků, rozborům, dalším hrozbám a dopadům na české občany, jak ilustruje například středeční Blesk.

Ve čtvrtek už teroristický útok není největším tématem dne. Blesk se vrací k monitorování zdravotního stavu Karla Gotta, E15 pokračuje v odrážení svého ekonomického zaměření a do Francie se ve zbytku týdne už nevrací. I když na některých titulních stranách slovo Paříž stále silně zaznívá, dost často už musí zápasit o své místo s islámem a Islámským státem.

Závěr týdne: Paris je passé

Stopy útoku pomalu mizí. Udržují ji ještě Lidové noviny a Právo. Blesk se drží osvědčeného Zlatého slavíka, Hospodářské noviny v pátek sází na kritiku Miloše Zemana za vystoupení na Albertově, kterou mu adresoval premiér Sobotka.

Čtete také:

Pařížský masakr v médiích: Televizní stanice. Téměř 9 hodin zpravodajství o útocích, Nova se tématu věnuje nejvíce

Pařížský masakr v médiích: Internet. IHned.cz nemá online reportáž, Wikipedia zakládá nové heslo

Paříž na titulních stranách týdeníků

Server Reddit spouští vlákno [live] Shooting at Paris.  Moderátoři přidávají aktuální informace o stavu útoků, počtu rukojmích, zároveň zveřejňují odkazy na žívá vysílání televize a videa z míst činu.

Postupně se objevují i další typy zpráv, jako nařízení policie zůstat doma a nevycházet, vyjádření vysokých světových politiků a čísla na zahraniční ambasády.

Celá událost dostala i svůj článek na Wikipedii, který stále prochází úpravami.

Sociálními sítěmi se rozmáhá vlna soustrasti. Na Twitteru a Facebooku se šíří hashtag značící vzájemnou solidaritu a soucit s oběťmi, #prayforparis.

Facebook přidává krátkodobou funkci, která umožňuje překrýt profilovou fotku francouzskou trikolórou. Krátce po vypuknutí útoků přidali funkci, která umožnila dát příbuzným vědět, že jsou v pořádku.

YouTube mění grafiku svého loga a přidává rychlý odkaz na aktuální videa k události.

Na Twitter se dostávají předběžné titulní strany některých francouzských a britských tištěných médií.

Tuzemská online média 

Novinky.cz nasadily online reportáž, pravidelně aktualizovanou až do pondělí 16. listopadu. Sekce věnovaná Pařížskému masakru a následným událostem zatím obsahuje 32 článků a zpráv. V pátek večer 20.11. – týden po incidentu – se nadále objevují aktuality spojené s útokem.

Server iDnes.cz také vsadil na aktualizovanou reportáž. 20.11. server stále nabízí rychlý odkaz na rubriku Teroristické útoky v Paříži, kategorii „Nejčtenější“ stále obsazují články z této rubriky. Na hlavní stránce se ale tato sekce nezobrazuje, vystřídaly ji zprávy o teroristickém útoku v Mali.

Online reportáž Aktuálně.cz je na rozdíl od těch předchozích stále aktivní a je umístěná na hlavní stránce serveru. Od začátku incidentu v pátek 13.11. stále přináší aktuální dění ohledně teroristického útoku. Samostatnou rubriku server nevytvořil.

Online verze Hospodářských novin iHned.cz téma Pařížských útoků pokrývala asi nejméně. Online reportáž se nekonala, vlastní rubriku server události nevytvořil a týden po útoku se k ní nevztahují téměř žádné aktuální zprávy.

Echo24.cz se k celé tématice vrací kompletním shrnutím celého dění během týdne. Server disponuje tématem „Útoky ve Francii“, po jehož rozkliknutí se objeví nabídka. Více než 30 článků, většina z nich je z první poloviny týdne. Více se k útokům nevrací.

Čtete také:

Pařížský masakr v médiích: Televizní stanice. Téměř 9 hodin zpravodajství o útocích, Nova se tématu věnuje nejvíce

Pařížský masakr v médiích: Celostátní tisk. Eiffelova věž vrhá stín i na 17. listopad

Paříž na stránkách českých týdeníků

Stejně jako Respekt na Paříž nereflektuje jako Instinkt, Euro, Ekonom, Marketing Sales Media a Marketing & Media, kterou jsou přeci jen úžeji zaměřené. Reflex lákal na speciální „pařížské“ vydání, Echo využilo svou výhodu pozdějšího vydávání a přineslo jako jediné titulku jasně odkazující k útokům.

Euro se naopak možná těšilo na reprízu filmu Troja, kterou v sobotu dávala Nova. Ekonom se ohlížel zpátky k privatizaci, ke konci komunistické vlády se vztahoval i Týden. Marketing & Media informoval o bitvě mezi médii a Googlem o peníze od čtenářů i z reklam.

Čtete také:

Pařížský masakr v médiích: Televizní stanice. Téměř 9 hodin zpravodajství o útocích, Nova se tématu věnuje nejvíce

Pařížský masakr v médiích: Celostátní tisk. Eiffelova věž vrhá stín i na 17. listopad

Pařížský masakr v médiích: Internet. IHned.cz nemá online reportáž, Wikipedia zakládá nové heslo