Program koncertu štartoval  dnes o šiestej večer v pražských Riegrových sadoch. Divákov potešili viaceré známe mená, ako kapela Chinaski či Mirai, Marek Ztracený, Kateřina Marie Tichá, Bandjeez, Aneta Langerová, Michael Kocáb či Zdeněk Svěrák s doprovodom Dětského pěvecký sboru. Nebude chýbať ani špeciálna spomienka – Mekyho Žbirku pripomenie Rachel Skleničková. Koncert bol taktiež naživo vysielaný v Rádiožurnále, Dvojke a regionálnych staniciach Českého rozhlasu. Jeho záznam sa taktiež dá nájsť tu.

Český rozhlas taktiež pre verejnosť pripravuje Deň otvorených dverí v tretiu májovú sobotu. Návštevníkov tak 20. mája ma pražských Vinohradoch čaká nielen bohatý hudobný a kultúrny program, ale aj stretnutia s moderátormi, komentované prehliadky či živé vysielanie. Verejnosť tak bude mať možnosť nahliadnuť do zákulisia rozhlasovej produkcie. Okrem Prahy môžete navštíviť regionálne štúdiá – divákov privíta Brno, České Budejovice, Hradec Králové, Jihlava, Kralovy Vary, Liberec, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Praha-Karlín, Ústí nad Labem a Zlín. Každé štúdio ponúka rozličný kultúrny sprievodný program spolu s historickými fotografiami.

Okrem toho Český rozhlas vydáva množstvo špeciálnych relácií a rozhovorov, ktoré dokumentujú zmeny v histórií rozhlasu počas posledných sto rokov. Ako fyzickú pripomienku vydáva Česká národní banka pamätnú striebornú mincu. Filatelistov poteší špeciálna pamätná známka v nominálnej hodnote 30 korún, ktorú vydáva Česká pošta.

Národné technické múzeum v spolupráci s Českým rozhlasom pripravilo výstavu, ktorá dokumentuje postupný vývoj techniky. K videniu sú mnohé unikátne kúsky, ale aj pamiatky na významné udalosti a osobnosti. Ak sa vám nechce nikde chodiť, zaujímavú zbierku nájdete aj na platforme Google Arts & Culture. Digitálna kolekcia ponúka fotografie, zaujímavosti a nahrávky z archívu rozhlasu. Zbierka bude postupne rozširovaná. Pre ľudí, ktorí si radi spomienku vystavujú na poličku, sú dostupné darčekové predmety či unikátna kniha, ktorá spája obraz so zvukom.

Blesk slaví 30 let, první číslo vyšlo 13. dubna 1992. Na počátku 90. let začal vycházet nespočet deníků, konkurence byla obrovská. I přesto si Blesk velmi rychle našel své pevné místo na trhu, zatímco konkurenční bulvární tituly jako Expres nebo Super neuspěly. Naopak Blesk už v lednu roku 1993 poprvé poslal na stánky půl milionu výtisků. Dodnes je nejoblíbenějším a nejčtenějším deníkem v zemi. „Blesk jako přírodní úkaz se každému líbí, ale také se ho trochu bojí…“ odůvodnil volbu názvu zakladatel a první šéfredaktor Petr Schönfeld. Hned na začátku také vznikly chytlavé reklamní slogany jako „Kdo nečte Blesk, ví kulový!” nebo „Blesk má zprávy jako hrom!”.

Čtenáře oslovil poměrně snadno. Byl už od pohledu jiný než ostatní tisk, mnohem barevnější, akčnější a také levnější. Po vzoru švýcarského plátku Blick začal čtenářům sledovat zprávy vážné, ale i perličky a kuriozity či detaily ze světa celebrit. Lehčí témata, šokující zprávy a zjevná vizuální atraktivita ale vyvolávají předsudky vůči čtenářům Blesku. Často slýcháváme, že Blesk je pro hlupáky a Hospodářské noviny pro intelektuály. Někteří zastánci bulváru tvrdí, že čtenářům přináší alespoň nějaké zpravodajské informace. Naláká masy na celebrity a zároveň je seznámí s aktuálním děním. Ostatně tuto úlohu plní už od průmyslové revoluce. Bulvár zkrátka byl, je a bude.

Stejně jako jiné bulvární listy je Blesk závislý především na stánkovém prodeji. Poptávka po tištěných médiích už ale není, co bývala. Ač je Blesk stále králem všech deníků, i jeho čtenost rapidně klesá. V období 2020/2021 klesla podle Unie vydavatelů o 22,83% oproti období 2018/2019. Papírové noviny přecházejí do online formátu.

Titulním tématem prvního čísla bylo letiště v Milovicích. „Hospodářská rada vlády stála před volbou, zda se dostaví letiště v Ruzyni nebo se přikročí k milovickému projektu v hodnotě zhruba deseti miliard dolarů,“ psalo se tehdy na první straně. V Milovicích dlouho přebývali okupanti sovětské armády a vybudovali tam velké letiště. Po revoluci se tedy diskutovalo, zda dostavět letiště v Ruzyni nebo využít toho milovického, vzdáleného od Prahy 40 kilometrů.

„V tu dobu byl odchod ruských vojsk žhavé téma. Nejen politické, ale velmi diskutované i mezi lidmi. Milovice navíc byly symbolem, známkou toho, jak nám vojáci zemi zničili. A toto téma pochopitelně vyvolávalo emoce,“ vysvětlil volbu tématu Petr Schönfeld.

Kauza Milovice si drží čestné místo mezi nejžhavějšími tématy, o kterých se za 30 let fungování v bulvárním plátku psalo. K příležitosti třicátého výročí vytvořil Blesk na svých internetových stránkách přehled nejvýraznějších událostí, které ovládly titulní strany. Mezi nimi je i hokejové zlato z Nagana nebo svatba Václava Havla a Dagmar Veškrnové.

Oslavy kulatého výročí odstartovala upravená verze loterie Trhák. Speciální Megatrhák přináší od 18. února na titulní straně Blesku a Nedělního Blesku kupon. Narozdíl od klasické verze jsou zde k dispozici dvě hrací pole. Dvojí trhnutí odhalí, zda čtenář něco vyhrál. V horním poli se hraje o peněžní výhry, v dolním o slevy, vouchery a poukazy.

Z trůnu deníkové říše Blesk během 30 let prodal přes tři miliardy výtisků. Denně si ho přečte přibližně 703 tisíc lidí. Postupem času přibylo spoustu odnoží jako Blesk pro ženy, Nedělní Blesk, Blesk TV magazín a další. V současnosti deník spadá do vlastnictví mediálního domu Czech News Center společně s tituly jako Aha!, Sport nebo Reflex.

„Dnes je Blesk již zcela jiný produkt, než byl na začátku svého života. Jsme rádi, že ho můžeme i nadále  rozvíjet a výrazně naplňovat potřeby čtenářů a uživatelů internetu,“ říká současný šéfredaktor Radek Lain.