Útočník dorazil ke vchodu do sídla redakce ve večerních hodinách převlečený za kurýra. Podle záběrů z bezpečnostních kamer poté postříkal prostor před budovou i dveře dosud neidentifikovaným plynem s pronikavým chemickým zápachem, nasedl na kolo a ujel. Důvod útoku ani identitu pachatele se vyšetřujícím orgánům zatím nepodařilo odhalit. Látka se poté dostala do budovy společně s příchozími lidmi.

„V prostorách zůstává trvalý, štiplavý chemický zápach, který pociťují všichni návštěvníci a zaměstnanci redakce i další organizace sídlící v budově,“ uvedla Novaja Gazeta bezprostředně po evakuaci na svých stránkách. Podle redaktorů připomíná zápach látky stejnou chemikálii, kterou útočníci polili v roce 2017 auto i dům spolupracovnice deníku Julie Latyninové. Ta se rozhodla ještě téhož roku odejít kvůli vlastní bezpečnosti do exilu.

„Považuji tento útok za terorismus,“ nechal se slyšet šéfredaktor Novaja Gazeta Dmitrij Muratov v reportáži odvysílané na YouTube kanálu deníku. Zároveň uvedl, že situace se podobá roku 2017, kdy útoky na Latyninovou pravděpodobně vyvolala série investigativních článků o ruském oligarchovi Jevgeniji Prigožinovi, který je blízkým přítelem prezidenta Putina.

Za pondělním incidentem by tak podle Muratova mohla být práce Denise Korotkova, který psal o aktivitách Vagnerovy armády v Africe, na Blízkém východě a na Ukrajině. Skupinu s vazbami na Kreml Rusko v posledních letech využívá v bojích, kam oficiálně své vojáky poslat nesmí. Na základě Korotkovových článků měly pak podle Muratova v pondělí vznést společnou žalobu proti Vagnerově armádě advokační skupiny z Francie, Ruska a Sýrie. Žoldáky viní z mučení a následného stětí syrského muže v roce 2017.

Deník čelil útokům již mnohokrát, před čtyřmi lety například poslal neznámý člověk do redakce obálku s bílým práškem. Zatím nejtvrdším zásahem proti novinářům z Novaja Gazeta byla vražda Anny Politkovské v roce 2006.

Je možné dělat v Rusku nezávislou žurnalistiku? Ano, ale musíte počítat, že položíte i tu nejvyšší oběť. V Evropě má nejvyšší počet novinářů zabitých při práci právě Rusko, konkrétně 58. Nespočet dalších z nich dostává výhrůžky zabitím nebo znásilněním. Pro novináře z ruského liberálního deníku Novaja Gazeta je toto denním chlebem. Právě do redakce slavného prodemokratického deníku můžeme nahlédnout v dokumentu Novaja, který byl v roce 2019 uvedený na festivalu Jeden svět.

Ač neplánovaně, dokument zachycuje i jednu velmi vyostřenou situaci. V roce 2017 deník vydal několik článků, které odhalovaly mučení a pronásledování homosexuálů v Čečensku. Čečenští muslimové jim v reakci na ně vyhlásili džihád. Tehdejší šéfredaktor Muratov vyhlásil vysokou úroveň nebezpečí, členové redakce se rozcházeli v názoru na další postup. Naštěstí se nebezpečí podařilo neutralizovat. Režisér však zdůrazňuje, že redaktoři se nenechají lehce zastrašit.

Podle Kurova je veřejným tajemstvím, že Gazetu čte i ruská vláda včetně prezidenta Vladimira Putina. Chtějí vědět, co si myslí intelektuální elita národa. Zároveň však dodává, že propaganda šířena státní televizí má mnohonásobně větší počet příjemců, proto nepředstavuje pro vládnoucí stranu velikou hrozbu.

Velký bratr je všude

V 75 minutách dokumentu můžete vidět i použití rušiček mobilního signálu kvůli odposlechům. Šéfredaktor dokonce čelil i hackerskému útoku, což není na rozdíl od odposlechů tak časté. I toto je daň za ruskou nezávislou žurnalistiku.

Nejvýraznější tváří Gazety je Anna Politkovská, zavražděna v den Putinových narozenin v roce 2006. Členové redakce si každoročně připomínají výročí jejího úmrtí, pracovní stůl, u kterého sedávala, zůstal nedotčen. Za svou práci zaplatilo životem šest členů této redakce, na které však není zapomenuto. „Jsou jako rodina,“ komentuje Kurov.