„Oprah Winfreyová nejdříve rozmlouvá s Meghan, vévodkyní ze Sussexu. Dotýkají se mnoha témat a proberou všechno, počínaje jejím vstupem do královské rodiny, přes sňatek, mateřství a charitativní činnost až po skutečnost, jak se vévodkyně musela vyrovnávat se životem pod intenzivním tlakem veřejnosti. Později, kdy se k nim připojí i princ Harry, hovoří o svém přestěhování do Spojených států, o svých nadějích do budoucna i snech o rozrůstající se rodině,“ představuje Česká televize pořad Meghan a Harry v rozhovoru s Oprah Winfreyovou na svém webu.

Rekordní sledovanost

Tzv. bombshell interview na sebe dokázalo strhnout světovou pozornost. „V televizi či přes internet interview při premiéře zhlédlo na 50 milionů lidí v 17 zemích světa. Televize CBS dva dny po vysílání sdělila, že jen v Americe pořad vidělo 17,8 milionu diváků, což znamená největší sledovanost mimořádného zábavního programu od oscarového ceremoniálu loni v únoru. Pořad rovněž o den později odvysílala britská televize ITV, kde ho zhlédlo 13,3 milionu diváků,“ uvedl zpravodajský web Mediář.cz.

Diskuze o barvě kůže, myšlenky na sebevraždu a vztah s Charlesem

Během rozhovoru Meghan, která je rasově smíšeného původu, líčila, jak se v době jejího těhotenství v paláci objevovaly diskuze o tom, jak tmavou pleť může mít její syn Archie, až se narodí. Odmítla upřesnit, kdo měl tyto rozhovory s Harrym vést s vysvětlením, že by jim to mohlo hodně uškodit. Také uvedla, že během svého těhotenství trpěla sebevražednými myšlenkami. Když požádala o pomoc palácový odbor lidských zdrojů, byla odmítnuta.

Harry mluvil zejména o komplikovaném vztahu se svým bratrem Williamem a otcem Charlesem. Ten mu dle jeho slov přestal zvedat telefon. „Musíme toho spoustu vyřešit. Mám opravdu pocit, že mě nechal na holičkách. Procházel něčím podobným. Ví, co to znamená bolest. A Archie je jeho vnuk. Vždycky ho budu milovat, ale zanechalo to ve mně spoustu bolesti,“ popsal Harry.

Pohled světových médií

Zatímco americký tisk se po premiéře rozhovoru spíše přiklonil na stranu mladého páru, Britové jejich tvrzení zejména ohledně možného rasismu v Buckinghamském paláci většinově odmítli.

Také výkon Winfreyové, jedné z nejznámějších světových moderátorek sklidil různorodá hodnocení. Její způsob vedení rozhovoru a kladení otázek spíše dal mladému páru prostor říct, co sami chtěli, což někteří považují za selhání. Vyčítají novinářce nedostatečnou oponenturu a fact-checking. Druzí ale oponují, že je to naopak profesní styl Winfreyové.

Bývalý zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu ve Velké Británii Jiří Hošek pro Newsroom ČT24 uvedl, že rozhovor postrádal kritičtější rozměr. Podle něj v něm byly pasáže, které volaly po dodatečné otázce. Některé části rozhovoru označil až za herecké etudy jak ze strany profesionální herečky Meghan Markle, tak ze strany Oprah Winfreyové. ,,Třeba když byla řeč o údajném rasistickém incidentu ohledně budoucí barvy pleti malého Archieho. Její ,What?‘, už opravdu mělo spíš co do činění s herectvím, a ne s novinařinou,“ uvedl jako příklad.

V původním znění či s dabingem?

Newsroom ČT24 pod svým instagramovým příspěvkem uvedl, že zřejmě půjde o dabovanou verzi rozhovoru. Pořad Meghan a Harry v rozhovoru s Oprah Winfreyovou Česká televize odvysílá 1. dubna na kanále ČT2 od 9 hodin večer.

Projekt odstartoval Newsroom před měsícem s cílem seznámit veřejnost s termíny novinářského povolání. Kromě všeobecně známé novinářské kachny, která se stala první nositelkou nového hashtagu, se tvůrci věnují i méně frekventovaným a složitějším žurnalistickým termínům jakými jsou například kopr, sólokapr či gerojš, a nabízí tak jedinečnou možnost, jak se nenásilně naučit něco málo z novinářského slangu. Projekt se zabývá také etymologií pojmů a nastiňuje zajímavé teorie jejich vzniku.

Nový hashtag se může pyšnit povzbuzujícími komentáři, fanoušci projektu chválí kreativitu i zajímavou myšlenku. Tvůrci se zároveň snaží své čtenáře zapojit a dát jim možnost navrhovat v komentářích pojmy pro další příspěvky. Instagramový účet Newsroomu ČT 24 bude na konci pracovního týdne patřit žurnalistice i nadále a jistě má v rukávu ještě spoustu novinářských termínů.

Požadavky:

• Být studentem čtvrtého nebo pátého ročníku VŠ (žurnalistika je velkou výhodou)
• Skvělá znalost češtiny a angličtiny
• Pravidelná docházka do Karlína, kde se Economia nachází
• Mít redakční zkušenost a chuť se učit něco nového

Nabízí:

• Zkušenosti na vlastní kůži, zpětnou vazbu
• Setkávání se s těmi nejlepšími v oboru
• Mzdu 100,- na hodinu
• Práce v nejlepším newsroomu ve střední Evropě
• Možná je i budoucí pracovní pozice v řadách Economie

Bližší informace naleznete pod tímto odkazem,

Ve speciálním dílu Kauzy Jaromíra Soukupa se moderátor hned ze začátku pustil do rozpočtu ČT. Aby umocnil své vyprávění, nechal si vytisknout sedm milionů korun ve falešných pětitisícových bankovkách, které nazýval „televizní peníze,“ a které měly představovat jednu tisícinu ročního rozpočtu ČT. Dále si pro svůj pořad nechal zhotovit specifickou kartu s obrázkem velké pětitisícové bankovky, avšak namísto Tomáše Garrigua Masaryka na ní byl vyobrazený generální ředitel ČT Petr Dvořák. „Možná stojí za zmínku, že oněch zhruba sedm miliard korun, se kterými operuje v letošním rozpočtu Česká televize je zhruba stejná částka, jako rozpočet dvou soukromých televizních stanic TV Nova a TV Prima dohromady, takže zatímco Česká televize potřebuje sedm miliard pro svých pět stanic, tak obě komerční stanice se stejným rozpočtem provozují čtrnáct televizních kanálů,“ uvedl jako jeden z výroků Jaromír Soukup. Na tento konkrétní výrok reagovala veřejnoprávní televize na svém twitterovém účtu @CzechTV slovy „@CzechTV má sice „jen“ pět kanálů, ale vyrábí 2x více pořadů než všechny komerční televize dohromady.“ V průběhu celého pořadu pana Soukupa se ČT dále vyjadřovala k jeho tvrzením, a případně je vyvracela.

Ke speciálnímu dílu pořadu pana Soukupa přišlo vyjádření mluvčí ČT Karolíny Blinkové. „Česká televize se odmítá zapojovat do nedůstojných mediálních přestřelek. Budeme se chovat racionálně a s ohledem na dobrou pověst instituce a jejich zaměstnanců využijeme všechny možnosti právního státu k obraně před nepravdivými a manipulativními pomluvami,“ uvedla.

ČT se nakonec ovšem bránila. V pořadu Newsroom použili „zbraně“ moderátora TV Barrandov a připravili si kartičku vyobrazující pořad Kauzy Jaromíra Soukupa, dále pustili záznam rozhovoru moderátora a předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka v pořadu Aréna Jaromíra Soukupa, kde se Bělobrádek satiricky vyjádřil k rozdílu produkce ČT a TV Barrandov slovy „Buď můžete vysílat neustále Majora Zemana, nebo budete dělat nějaké nové věci,“ čímž poukazoval na opakující se reprízy pořadu, které TV Barrandov vysílá. ČT zároveň vydala zprávu, u které je nadepsáno „Uvádíme na pravou míru ty největší omyly Jaromíra Soukupa,“ a která po vzoru serveru demagog.cz uvádí určité výroky s komentářem jsou-li zavádějící nebo nepravdivé a vysvětlením proč tomu tak je.

Ovčáčkův tweet narážel na výroky premiéra Bohuslava Sobotky ohledně uprchlické krize. V tomto tématu se evidentně názor prezidenta a premiéra liší. Odborníci či lidé z praxe v Newsroomu upozorňují mimo nejasnost, čí názor je ve sto čtyřiceti znacích prezentován, ještě na jedu věc. A to sice na to, že mluvčí jednoho ústavního činitele hodnotí jiného ústavního činitele, tím spíše, že jde zrovna o ty dva nejvyšší v ČR. „Úředník, byť ve vysoké funkci Kanceláře prezidenta republiky, nemá právo na samostatné úsudky, které se týkají ostatních ústavních činitelů,“ hodnotil bývalý mluvčí prezidenta Havla Ladislav Špaček projev hradního mluvčího pro server Lidovky.cz. Nicméně politolog Lukáš Jelínek zmírňuje ony rozhořčené poznámky a říká, že česká mediální veřejnost si zvykla na mluvčí, kteří o nastolených tématech spíše mlčí, než aby plnohodnotně plnili svou funkci. Co víc, takové, kteří přidávají i „něco navíc“, jako právě Ovčáček, spíše zdá se odsuzujeme.

Dále také nesmíme zapomínat na to, jak pevný a důvěrný je vztah mluvčího s osobou nebo institucí, kterou zastupuje. Je zjevné, že mezi prezidentem Zemanem a jeho mluvčím panuje naprostá důvěra. Oba měli možnost toto dokázat už v minulosti, například v kauze Peroutkova článku. Dá se tedy předpokládat, že pokud se mluvčí se svým představitelem dohodnou na tom, jaký postoj k dané věci zastávají, názor jednoho je i názorem druhého. Média nicméně s touto myšlenkou „názorového splynutí“ bojují. Protože se nabízí otázka, komu výrok připsat.

Další bývalí mluvčí předních politických představitelů Michael Žantovský a Libor Rouček v Newsroomu řekli, že v tomto konkrétním případě i obecně, pokud prezident nijak neokomentoval Ovčáčkovo vyjádření, de facto s ním souhlasí. Oba taktéž dodávají, že nadřízený má právo se k danému výroku svého mluvčího jakkoli vyjadřovat, nebo ho dokonce nekomentovat vůbec. Rouček, který byl mluvčím Miloše Zemana v době, kdy byl Zeman předsedou vlády, také říká, že měl téměř absolutní autonomii a nebylo mu přesně nařizováno, co má komentovat a jak. Dá se tedy předpokládat, že stejný princip důvěry aplikuje Zeman i na Jiřího Ovčáčka.

Má vůbec médium veřejné služby informovat o zdravotním stavu Karla Gotta? A pokud ano, jak? Česká televize se rozhodla, že ano. Karel Gott je osobností, která přesahuje vymezení zajímavé osoby. Šestasedmdesátiletý zpěvák je výraznou postavou nejen hudby, ale zasahuje do společenského života obecně. Ale informace musí být ověřené, věcné a podané co možná nejcitlivěji. A na druhé straně je zde i otázka na osobnosti a jejich rodiny. Jaké jsou možnosti a způsoby komunikace celebrit se zhoršeným zdravotním stavem.

Nejen Karel Gott, ale i Anna K., Jiří Bartoška, Michal Viewegh, Libuše Šafránková a další. Ti všichni se ocitli v hledáčku bulvárních, ale i seriózních médií. Je na nich samotných, aby podpořily rovnost a férovost informování veřejnosti o tom, co lidi zajímá. Ti všichni řešili jak a kdy mluvit o svém zdravotním stavu a stejné dilema řešila i média. „Je vhodná otevřená komunikace. To znamená nezastírání skutečnosti,“ řekl pro Newsroom manažer v showbyznysu Janis Sidovský. Milan Kruml, mediální analytik, ale dodává, že by vše mělo zůstat ve zpravodajské rovině, bez zasahování do soukromí. Také by měla média upustit od rádoby odborného náhledu na věc. Říkat, jaká je šance na úplné uzdravení, kolik lidí také trpí touto chorobou, jaké mohou nastat komplikace, nejsou témata pro zpravodajskou relaci, ale pro lékařské konzilium či odborný magazín.

Etika médií, práce se zdroji, ověřování. Neoddělitelná součást každé takové události. Navíc v případu zpěváka Gotta informace a to mnohdy i neověřené či dokonce nepravdivé, přebírala zahraniční média. Zvláště pak německý tisk, jelikož je mnohonásobný Zlatý Slavík u našich západních sousedů velmi populární. Newsroom dále upozornil na fakt, že osobnosti samy včasným prohlášením předcházejí mediálním spekulacím. Analytik Kruml dodává, že je ale zbytečné poskytovat „exkluzivní“ informace například formou rozhovoru. To by mohlo vést až k „mediálnímu voayerismu“. Lepší je tedy komunikovat přesné stručné a nepříliš podrobné informace.

V porovnání seriózních a bulvárních médií referujících o Karlu Gottovi je vidět, že ta seriózní se správně uchýlila k obecnému popsání špatného zdravotního stavu. Viz tabulka níže.

Co se zdroje informací o zdravotním stavu Karla Gotta týče, největší rozdíl mezi bulvárem a nebulvárem je užívání anonymních zdrojů. Zatímco bulvární média uvedla anonymní zdroj u 38 svých příspěvků, u těch seriózních to dle průzkumu společnosti Newton Media nebyl ani jeden. „Myslím, že česká média Karla Gotta, nechci říct šetří, ale chovají se korektně,“ říká sociolog médií Jaromír Volek. A ukazuje rozdíl mezi aktuální situaci a tzv. terorem intimity v podání médií na britské celebritě Jade Goodyové, která podlehla rakovině děložního čípku v roce 2009. Tehdy, dle Volka, Goodyová sama přistoupila na vstup médií do svého privátního života. Dále Volek přidává, že společnost promítá své každodenní problémy, zdravotní potíže, úzkosti do případu Karla Gotta a to lidi integruje do veřejného života.

Hlavní postavou seriálu je Will McAvoy, moderátor zpráv, který se více zaměřil na to nikomu nešlápnout na kuří oko a držet si vysoký podíl na sledovanosti než na kvalitní zpravodajství, od kterého se diváci pro jeho náročnost odvrací. Proti němu stojí jeho nová produkční, která se rozhodne, že jejich pořad půjde proti tomuto trendu a přesvědčí Willa, že může vystoupit ze své pohodlnosti a vrátit se trochu ke svým mladistvým ideálům o žurnalistice a jejím poslání ve společnosti.

Síla seriálu spočívá ve skvělém hereckém obsazení a zpracování skutečných událostí, ale také ve způsobu, jakým ukazuje novinářské řemeslo a jeho zástupce. Zatímco většinou narážíme na jednotlivé zástupce této profese, Newsroom ukazuje celou redakci jako tým a dává náhled do náplně práce jednotlivých pracovníků. To se projeví hned v prvním díle, kde náhlá událost najednou probudí všechny z letargie a ukáže rozdělení činností, které je potřeba vykonat předtím, než jeden člověk vstoupí před kameru a ukáže výsledek.

Seriál Newsroom na ČSFD.