Bucharin byl zapálený revolucionář a politik, který svou publikační činnost zahájil jako spisovatel. Významná se stala zejména jeho kniha Imperialismus a hospodářství, jelikož mu vynesla status velkého bolševika a inspirovala mimo jiné i Lenina.

V roce 1913 začal psát první články. Na jednom z nich, nazvaném jako Marxismus a národní otázka, spolupracoval s Josifem Stalinem, který v té době ještě nezastával pozici generálního tajemníka Komunistické strany Sovětského svazu. Bucharina si nicméně velmi oblíbil a stali se z nich přátelé.

O tři roky později Bucharin odcestoval do USA, kde editoval předchůdce dodnes vycházejícího magazínu Novy Mir (Nový svět). Jeho redakce mezi lety 1916 – 1917 sídlila právě na území USA, aby se po Únorové revoluci přesunula zpátky na evropský kontinent. Jedním ze spolupracovníků redakce byl i Lev Trockij. Tehdejší Nový svět vycházel hlavně pro rusky mluvící obyvatele New Yorku.

Stalin vzal Bucharinovi post šéfredaktora, poté i jeho život

Následně Bucharin pracoval na pozici šéfredaktora stranického deníku Pravda, a to 11 let. Po roce 1918 se významně zasloužil o jeho rozšíření zejména v Moskvě. Zároveň si prostřednictvím svých článků budoval pozici důležitého zastánce komunistických hodnot a marxistického teoretika. Ve své práci pro propagandistické noviny by zřejmě pokračoval i nadále, kdyby nedošlo k jeho neshodě s Josifem Stalinem. Ten se na samém konci dvacátých let začal obracet proti svým dřívějším spojencům a Bucharina vyhnal nejen z Pravdy, ale také z politbyra. Novým šéfredaktorem se stal Mikhail Olminsky.

Bucharin Stalinovi tento krok o několik let později odpustil, k redaktorské práci se však už nikdy nevrátil. Komunističtí představitelé ho navíc v roce 1937 označili za svého nepřítele a vůdce všech spiknutí proti Stalinovi. I když Bucharin obvinění odmítal, pod pohrůžkou zabití jeho ženy a novorozeného syna se nakonec k vymyšleným zločinům přiznal. Popravčí četa ho zastřelila 15. března 1938, a on se tak stal v rámci čtvrtého moskevského procesu jednou z obětí Stalinových Velkých čistek.

Další četba:

BULLOCK, Alan. Hitler a Stalin: paralelní životopisy. Praha: Levné knihy KMa, ©2005. 1029 s., [28] s. obr. příl. ISBN 80-7309-264-6.