Na pokusu pracovali Jaromír Pavlíček, František Křížek, Jiří Beneš, Přemysl Čermák, Josef Bednařík, František Hozda, Karel Špičák, Vladimír Hoření a další technici. Ve výzkumné laboratoři se uskutečnila realizace projektu, která do té doby byla pouze na papíře.

Tehdy se jednalo o zařízení čistě analogické, kabel přenášel informace z kamery z jednoho patra budovy do nižšího patra na obrazovku. Toto zařízení se umístilo na výstaviště v Praze. Všichni návštěvníci byli výtvorem naprosto ohromeni. Na vynález, který byl umístěn na výstavě rozhlasu MEVRO, se přišlo podívat přes 30 tisíc lidí.

Plán na vytvoření tohoto zařízení se objevil již před 2. světovou válkou, kdy výzkumný tým vedl Jaroslav Šafránek. Když válka v plném rozsahu postihla i Československo, musel se výzkum přerušit. Znovu byl projekt oživený až roku 1945. Tehdy si dal nový tým předsevzetí, že do tří let představí na trh zařízení, které bude přenášet zvuk i obraz zároveň. Tento úkol splnili, a mohli se těšit z obrovského úspěchu.

Z prvního pravidelného vysílání se však veřejnost mohla těšit až od roku 1953.