Mediální gramotnost a její nepřátelé

Mediální gramotnost je schopnost využívat média dle svých potřeb ke svému prospěchu a orientovat se v nich. Mezi nepřátele mediální gramotnosti patří mimo jiné elitářští kritikové nebo neznalost a neochota učitelů. Ta podle Bíny často probíhá tak, že se studentům pustí film.

„To, že si dítě umí zapnout pohádku na tabletu, stáhnout si novou aplikaci, nebo najít jednotlivé informace neznamená, že je mediálně gramotné,“ uvedl Beseda, podle kterého tedy není toto označení vůbec namístě. Výzkumy ukazují, že až 83 % lidí má kontakt s médii (kupují si noviny, čtou zprávy na internetu apod.), ale jen 60 % z nich umí s informacemi zacházet.

Mediální výchova

Je třeba začít veřejnost mediálně vzdělávat, a to ve všech úrovních vzdělání. „Ve školství je důraz na mediální výchovu kladen velmi nedostatečně. Důvodem je hlavně fakt, že sami učitelé nejsou mediálně vzdělaní. Řešením by mohly být školení pro učitele a výzkum jejich mediální gramotnosti. Znalosti by pak učitelé mohli aplikovat pomocí průřezových témat, nebo projektového vzdělávání,“ dodal Beseda.

Na pedagogických fakultách vysokých škol by se pak na toto téma měly zavést přednášky. Zde může jít univerzita Palackého příkladem, jelikož v rámci programu „Svět médií v 21. století“ představuje nejen studentům pedagogické fakulty, ale i široké veřejnosti současný mediální trh.

Martina Fiebigerová, Základní škola Bedřicha Smetany Lanškroun:

Vyučovat se má práce se zdroji, rozlišování pravdy a nepravdy, ověřování informací a fake news. Na místě je podpora kritického myšlení. U nás máme projektové dny na určité téma, naposledy na válku na Ukrajině, využíváme projekt Jeden svět na školách a zveme zajímavé lidi na besedy.

Petra Šampalíková, Obchodní akademie Plzeň:

Mají se srovnávat média z hlediska jejich možností a charakteristických vlastností, zpracovávání informací médii a novinářské etiky, a také upozorňovat na sociální sítě a jejich nebezpečí. Ideálně pracovat co nejvíc prakticky, analyzovat články a příspěvky z různých hledisek, psát a natáčet zprávy podle zadání.

Jana Konvičná, Střední škola technická a ekonomická Brno:

Mediální výchova se dotýká spousty předmětů. Žáci se mají cíleně seznámit s médii a jejich možnostmi. Také je důležité naučit základní formy publikování a prezentace – ideálně vyzkoušením v praxi, ať vydáváním do školního časopisu, sazbou publikace, tvorbou efektních prezentací, publikováním na web nebo tvorbou videa. Cílem edukace je dojít k závěru, že obsah může vytvářet kdokoliv – já, ale i někdo málo důvěryhodný. Dostupná média přináší problém šíření fake news, je potřeba s žáky řešit orientaci ve zprávách. Podporovat kritické myšlení stylem „důvěřuj, ale prověřuj,“ rozhodně nejpřesvědčivější jsou rozbory případů z praxe, kdy posunutí významu sdělení, mělo velký dopad na skutečné události.

Podľa agentúry AP prieskumy signalizujú nedôveru verejnosti v spravodajský priemysel. Dezinformácie a falošné správy šíriace sa na sociálnych sieťach vyvolali pochybnosti najmä v minuloročných prezidentských voľbách v USA.

Profesor žurnalistiky Dan Gillmor z Arizonskej univerzity tvrdí, že nestačí len zlepšovať prísun správ, ale sami sa musíme stať lepšími a aktívnejšími užívateľmi médií. Facebook chce zasa poskytnúť ľuďom nástroje potrebné k posudzovaniu informácií, ktoré vidia na internete.

„Dôveryhodná tlač je ochranným systémom demokracie,“ upozornil nato Craig Newmark, zakladateľ populárneho inzertného serveru Craigslist, ktorý sa podieľal na vzniku fondu. „Chcem správy, ktorým možno veriť“, dodal v závere.