Zejména díky krimi zpravodajství na serveru Novinky.cz opět mají výrazný podíl v žebříčku nejcitovanějších mluvčích. „Tiskoví mluvčí z policejních řad dlouhodobě mají výrazný podíl na počtu odcitovaných slov. To se odráží nejen v jejich četném zastoupení v žebříčku nejcitovanějších mluvčích veřejného sektoru, ale také v tom, že celkem pronesli 25 % všech citací na sledovaných webech,“ uvedl ředitel výzkumné agentury Pavel Herot. Výsledky pramení z analýzy příspěvků serverů idnes.cz, ihned.cz, e15.cz, novinky.cz a aktuálně.cz.

Stále platí, že mluvčí podnikového sektoru jsou na českých serverech méně zastoupení, letošní vítěz Petr Šťáhlavský celkově skončil na 7. místě. Nováčky v této kategorii jsou Václav Friedmann ze Sazky díky velké mediální pozornosti věnované prvnímu českému vítězi Eurojackpotu. Do TOP10 se vrátil Aleš Ondrůj hovořící za Student Agency, naopak po letech vypadl Marek Síbrt z OKD. Oblast médií v žebříčku zastupuje Česká televize se svou mluvčí Alžbětou Plívovou.

„Dlouholetá převaha mužů-mluvčích se potvrdila i letos, na 1 slovo pocházející od ženy připadalo 1,3 slova od jejího mužského protějšku,“ doplnila analytička Media Tenoru Věra Bartalosová.

V týdnu bezprostředně po sérii incidentů odvysílaly Televizní noviny (Nova), Události (Česká televize) a Zprávy FTV Prima (FTV Prima) celkem přes 13 hodin zpravodajství, které tvořilo v součtu 407 příspěvků. Vyplývá to z dat společnosti Media Tenor, která hlavní televizní zpravodajské relace dlouhodobě sleduje.

Tyto relace měly možnost pařížské události reflektovat nejdříve v sobotu 14. listopadu, což se také projevilo na množství informací, které do té doby měly možnost shromáždit. Na rozdíl od ranního tisku se to pak promítlo v rozsahu, které televizní stanice útokům věnovaly.

Jak vyplývá z délky příspěvků, které se věnovaly přímo pařížským útokům, nejvíce prostoru získaly právě v sobotním vysílání, kdy byla událost nejčerstvější. V součtu se jí dostalo přes dvě hodiny vysílacího času, což je přibližně čtvrtina celkového rozsahu „pařížského“ zpravodajství za celý týden. Ještě v neděli a v pondělí se jednalo o zhruba hodinu a půl zpravodajství, poté se až na čtvrtek celkovou délkou těchto příspěvků vešly relace pod jednu hodinu.

V pátek 20. listopadu, tedy přesně týden po útocích, už to bylo jen 38 minut, FTV Prima věnovala tématu dokonce jen 2,5 minuty svého vysílání. U této stanice se také ukazuje trend neustálého zkracování délky informování o události, což nelze říct o Nově a České televizi.

Výmluvný je také přepočet délky informování o útocích na délku celé relace. V sobotu 14. listopadu Paříž vysílání zcela ovládla. Nova a Česká televize se nevěnovaly ničemu jinému, u FTV Prima se jeden příspěvek útoků netýkal, jednalo se však o upoutávku. Celé vysílání tématu věnovaly Televizní noviny ještě i v neděli a v pondělí, útlum nastal ve středu, kdy část vysílání reflektovala také oslavy 17. listopadu. Po celý týden se jednalo o dominantní námět, ještě týden po útoku se Paříži věnovala více než polovina délky relace.

Procentuální vysílání o Paříži v Událostech připomíná spíše sinusoidu, například v úterý 16. listopadu se jí věnovalo 84 % relace, zato hned následující den přesně polovina, tedy 42 %. Poslední dva dny pak útokům připadá necelá třetina hlavní zpravodajské relace na České televizi.

Jak vyplynulo výše, nejméně se o útoky a situaci po nich zajímala FTV Prima. Pomineme-li sobotní vysílání, nejvýše tématu Zprávy FTV Prima věnovaly 67 % svého vysílacího času, v den oslav 17. listopadu pouze 17 % a s týdenním odstupem už pouhou desetinu svého prostoru. Ve srovnání za celý týden však dosahuje relace přibližně stejných hodnot jako u České televize, avšak s více než 30% ztrátou na Novu.

Čtěte také:

Pařížský masakr v médiích: Celostátní tisk. Eiffelova věž vrhá stín i na 17. listopad

Pařížský masakr v médiích: Internet. IHned.cz nemá online reportáž, Wikipedia zakládá nové heslo

Paříž na titulních stranách týdeníků

Zlepšení stavu české ekonomiky se odráží také na míře pozitivity ekonomického zpravodajství. Poslední tři roky ukazují stále menší zastoupení negativních výroků o nejčastěji medializovaných ekonomických subjektech. Prvních osm měsíců roku 2015 nazančuje, že letošek nebude výjimkou.

Podle dat, která shromažďuje společnost Media Tenor ze serverů e15.cz, idnes.cz, ihned.cz, novinky.cz a aktuálně.cz se každým rokem zvýší podíl pozitivních prohlášení na adresu korporací.

K nárůstu dochází vždy na úkor negativních výroků, procentuální zastoupení těch neutrálních zůstává přibližně stejné a představuje dvě třetiny ze všech zaznamenaných. Zatímco tedy v roce 2012 dosahovala pozitivní tonalita 14 procent a negativní 21 procent, postupně se poměr mezi nimi otočil a k poslednímu srpnovému dni letošního roku zaznamenáváme naopak 22 procent pozitivních výpovědí ku 13 procentům těch negativních.

Novináři nestíhají kritizovat

Vedle vysvětlení, že se v médiích odráží zlepšující se ekonomika, se nabízí také praktičtější důvod. V souvislosti s úbytkem novinářů v redakcích přestávají mít žurnalisté čas aktivně vyhledávat vlastní témata a stále více jsou odkázaní na tiskové zprávy, které z logiky věci prezentují ve většině případů kladné informace. K tomuto vysvětlení se kloní i Vlastimil Nečas z Fakulty sociálních věd UK. “Když v mnohem menším počtu musí naplnit kvůli internetu mnohem větší prostor, nedivím se, že mnohem častěji sahají po tiskových zprávách, které dostanou do emailů,” doplnil. Média se tak pomalu stávají spíše platformou pro šíření tiskových materiálů.

Právě tiskové zprávy a tiskoví mluvčí jsou nejčastějším zdrojem pozitivních zpráv. Samozřejmě stále se najdou subjekty, které praktikují model, kdy o pozitivních tématech hovoří management a o negativních právě mluvčí, procentuálně jich ale ubývá.

S podnikem si spojíme mluvčího snadněji než jeho ředitele

Při bližším pohledu na data Media Tenoru se zvyšování podílu tiskových mluvčích na kladných tématech jasně ukazuje. Komunikace se v případě ekonomických subjektů stále více přesouvá na mediální reprezentanty, což může být odrazem stále menší přehlednosti v majetkových strukturách velkých společností. Místo známých generálních ředitelů teď častěji narážíme na vlastníka v podobě právnické osoby, za kterou si až na mluvčího neumíme dosadit žádný konkrétní obličej.

V roce 2012 se v médiích kladně vyjadřovali o svých společnostech zejména ředitelé, ti však mají v dalších letech menší podíl. O rok později už bylo jejich zastoupení přibližně stejné jako u mluvčích, v dalších letech už ale ztrácí. Nejméně procent kladných výroků pronáší o svých zaměstnavatelích řadoví zaměstnanci, více než s jejich kritičností vůči vedení firem to však zřejmě souvisí s tím, že novináři už nemají čas číhat na ně u bran do fabrik. A v tiskových zprávách tolik prostoru přeci jen nedostanou.