Úspěchy začal sklízet už v prvních měsících svého vysílání na vlnách Českého rozhlasu. Hned první rok jeho existence zaznamenal přibližně tři milióny stažení a v roce 2020 dokonce devět miliónů.

Za vznikem podcastu Vinohradská 12 stála v dubnu 2019 rozhlasová novinářka Lenka Kabrhelová, která do začátku roku 2022 moderovala díly za spoluúčasti hostů z jiných médií. Nově ji od letošního března vystřídal na moderátorské pozici Matěj Skalický. Kabrhelová a její tým přijali nabídku k vytvoření nového podcastu na serveru Seznam Zprávy. Za tyto tři roky si podcast oblíbili hlavně ti posluchači, kteří nestíhají sledovat nové události skrze jiná neposlechová média.

Posluchačům osvětluje narativní formou aktuální témata v souvislostech, zaměřuje se jak na domácí, tak zahraniční společenské události a politická témata. Doplňují ho vždy audio útržky již z odvysílaných mluvených zpráv Českého rozhlasu, případně i jiných médií. „Vinohradská 12 vám řekne nejen jaké jsou titulky, ale i to co je za nimi a proč je to důležité,“ uvádí Kabrhelová v úvodním dílu podcastu.

Díly vychází každý všední den a poslechnout si je můžete nejen v podcastových aplikacích, ale i na zpravodajském webu iRozhlas.cz.

Vinohradská 12 je už dávno minulostí, začátkem března se tým Lenky Kabrhelové rozloučil s Českým rozhlasem a podepsal smlouvu na tvorbu podcastu u redakce Seznam zpráv. První díl vyjde 11. dubna 2022 na všech streamovacích platformách.

„Ve zpravodajském podcastu 5:59 navážeme na formát, který jsme vyvíjeli uplynulé tři roky. Každý všední den nabídneme ucelený pohled na jedno zpravodajské téma, které hýbe světem kolem nás. V současnosti je víc než kdy jindy zjevné, že k orientaci v často překotném dění potřebujeme souvislosti a kontext. Podcast 5:59 nabídne už za minutu šest ty nejdůležitější informace pro start do nového dne. Dál budeme pracovat s originálním sound designem a experimentovat s možnostmi vyprávění,“ říká Lenka Kabrhelová, která se může pyšnit například cenou Karla Havlíčka Borovského právě za Vinohradskou 12.

Struktura týmu 5:59 bude téměř totožná té, na kterou jsme byli zvyklí u Vinohradské 12. Pozice editorů opět zaujme trojice Pavel Vondra, Matěj Válek a Barbora Sochorová. Jejich prioritou bude zajistit přípravu moderátorů a odpovídají za kvalitu celého dílu. Barbora Sochorová zastává i kromě editorské práce, pozici producentky. Chod sociálních sítí bude mít na starost Dominika Kubištová, která je zároveň i koeditorkou podcastu. Hudební výbava bude pod hlavičkou Martina Hůly, jenž zastává roli hlavního sound designera. Jeho pravou rukou v tvorbě hudebních doplňků každého dílu bude David Kaiser.

Podcast 5:59  v čele s Lenkou Kabrhelovou se tedy 11. dubna oficiálně zapíše do rodiny podcastové tvorby redakce Seznam.cz, kde už dnes figurují jména jako Vlevo dole, Ve vatě nebo České podsvětí.

Matěj Skalický je od března novým hlasem Vinohradské 12. V ČRo působí již od roku 2011 a v posledních letech se specializoval na dění okolo koronavirové krize. „Po letech strávených v kontinuálním vysílání se těším na další příležitost, jak odvyprávět nejdůležitější události kolem nás. Jsem rád, že jsem si mohl předat symbolicky slovo právě s Lenkou Kabrhelovou a jejím týmem, který stojí za nastartováním boomu zpravodajských podcastů v Česku. Patří jim za to obrovský dík,“ uvedl Skalický pro web digital.rozhlas.cz.

V12 je zpravodajský podcast ČRo, který se zajímá o aktuální politická témata jak z Čech tak ze zahraničí. V posledních dvou letech získala V12 ocenění za nejlepší podcast roku v kategorii Veřejnoprávní podcast. Nové díly vychází i se změnou stále každý všední den na všech streamovacích službách a webových stránkách ČRo. 

Odchod Lenky Kabrhelové z rozhlasu byl způsobený nabídkou tvorby nového podcastu pod redakcí Seznam zpráv. Rozhodnutí týmu přestoupit podpořila i informace,  že Jitka Obzinová by měla v ČRo zaujmout post ředitelky zpravodajství. Většina zaměstnanců, včetně celého týmu bývalé V12, se k vůči nástupu vymezovala a nesouhlasila s ním.  Tým Lenky Kabrhelové pak také podepsal i otevřený dopis směřovaný generálnímu řediteli ČRo René Zaoralovi. Týden před odchodem týmu V12 ohlásil přestup do Seznam zpráv i Jiří Kedroň, bývalý šéfredaktor iRozhlas.cz.

Novinář veřejnoprávních médií musí reprezentovat společnost, hlídat vyváženost a udržet integritu

“Vždycky, když zpracovávám nějaké téma, cítím velkou zodpovědnost za to, na co se zeptám svého hosta. Snažím se pokládat takové dotazy, které by položili naši posluchači,” vysvětluje Lenka Kabrhelová co pro ni práce v Českém rozhlase, který by měl reflektovat složení společnosti, znamená. Kromě otázek také společně se svým týmem věnuje značnou část výběru samotných témat. “Samozřejmě si uvědomujeme, že některá témata posluchače nezajímají tolik, jako jiná, to ale neznamená, že jim nemáme dát prostor,” dodává.

O tématu mediálního prostoru, který by měl být ve veřejnoprávních médiích zvlášť vyvážený, promluvil i Václav Moravec. “My v Otázkách máme takovou tabuli, na kterou si děláme čárky k politikům, které pozveme. Někteří lidé se zlobí, proč zveme například Vojtěcha Filipa, když je to komunista, ale ona je to naše zákonná povinnost. Problém je, pokud politici opakovaně pozvání odmítají.”

Podle Moravce musí být novináři v komunikaci s politiky důslední a nenechat si diktovat podmínky. “Premiér Babiš několikrát pozvání do Otázek odmítl a zůstala tam kvůli tomu prázdná židle, ČT24 s ním potom ale v jiném pořadu přinesla dvacetiminutový rozhovor,” upozornil Moravec na praktiky, kterými se politici vyhýbají konfrontaci a získávají větší mediální prostor.

Reportérka portálu iRozhlas Kristýna Guryčová v této souvislosti zmínila výhodu psané žurnalistiky, která poskytuje novinářům více času vyvíjet na politiky tlak. “Není to tak, že když se nám někdo k tématu nevyjádří, tak od toho jdeme pryč. Několikrát tomu člověku voláme, píšeme zprávy, pokud je na to čas, tak se ho snažíme někde odchytit. Teprve potom víme, že se k tomu ten člověk opravdu cíleně nevyjadřuje,” říká. Kromě toho nabízí psaná žurnalistika prostor ověřovat výroky politiků a uvádět je na pravou míru.

“V tomhle smyslu bylo zajímavé pozorovat americká média při prezidentských volbách. Bylo neuvěřitelné, kolik prostoru dostal Donald Trump na šíření nepravdivých informací,” říká Moravec. Nejen americká média se podle něho často “nechávají ukřičet” a ve snaze uspokojit konzumenty produkují nekvalitní obsah. “Jen protože je to populární, tak to budeme sdílet? To je přeci blbost,” říká. Média by podle něj měla být konzervativnější a dodržovat zásady kvalitní novinářské práce.

Držet krok s dobou, bavit, informovat, vzdělávat a nikoho nenaštvat

S vlivem odběratelů na obsah souvisí i proměna tlaku, kterému jsou novináři s rozvojem nových médií vystavováni. Ten už totiž dávno není jen politický. “Pro nespokojeného diváka je dnes mnohem snazší ozvat se,” říká Moravec. Když se takových hlasů sejde víc, nejde ale bohužel říct, zda jde o pár naštvaných jedinců, nebo většinový názor společnosti. Snadno se tak dá vytvořit umělý nátlak na nepohodlné novináře. “Zažila jsem situaci, kdy si na mě stěžovala jedna radní s tím, že se moc ptám, ” říká Guryčová, “v tu chvíli se za mě ale postavil můj nadřízený, což je pro novináře zásadní.”

Veřejnoprávní média rovněž stojí před výzvou udržet krok se stále novými mediálními formáty. „Všechna média, i ty veřejnoprávní, podléhají tlaku trhu, pro přežití média je naprosto zásadní, aby se přizpůsobila době a technologicky se vyvíjela,“ říká Tomáš Etzler. Podle Moravce někteří kritizují veřejnoprávní média i za kombinování různých forem médií (tzv. hypermediaci), například Český rozhlas za provozování serveru iRozhlas nebo vytváření podcastů. Podle něho zájem o udržení veřejnoprávních médií jako čistě tradičních souvisí kromě snahy o omezení vlivu i s komercionalizací médií. Pokud by veřejnoprávní média nebyla pro společnost atraktivní, měli by komerční média větší zisky.

“Komerční média konzumenty především baví, ty veřejnoprávní kromě toho i informují a vzdělávají. Lidé především v situacích, jako jsou povodně, volby a podobně, uvědomují,” komentuje přidanou hodnotu veřejnoprávních médií Robert Břešťan. V tom s ním souhlasí i Tomáš Etzler. “V krizi se lidé na veřejnoprávní média obrací jako na ty nejvěrohodnější. Česká televize kromě toho skvěle zareagovala na situaci kdy spustila vzdělávací pořad pro žáky, kteří zůstali doma.”

Česká televize, Český rozhlas a Česká tisková kancelář ale pouze nebaví, neinformuje a nevzdělává. Plní totiž i klíčovou roli ve fungování demokratické společnosti. “Veřejnoprávní média jsou lakmusový papírek demokracie a vnímám to tak, že pokud tu budou nějaké pokusy o zestátnění, nebo jiné ovlivňování médií státem, jde o jasný signál, že s naší demokracií je něco v nepořádku,” říká v závěru debaty Robert Břešťan.

Během jednotlivých dílů se hosté spolu s moderátorkou Lenkou Kabrhelovou zabývají do hloubky vybranými tématy a uvádí je posluchači do srozumitelných souvislostí. Vytvořením tohoto se chce rozhlas dostat do povědomí jako stále se modernizující veřejnoprávní médium, které sleduje aktuální trendy v okolních státech i mimo Evropu.

„Zpravodajský cyklus se neustále zrychluje, ocitáme se zahlcení přílivem titulků a jmen, zejména na sociálních sítích a v online prostředí se střídají zprávy a nové události tempem, ve kterém se lidé začínají ztrácet. Chceme nabídnout možnost, jak zůstat v obraze a neztratit se v záplavě nových informací,“uvedl šéfredaktor zpravodajského serveru iROZHLAS.cz Radek Kedroň.

Zájemci o tuto novou formu vysílání mohou posluchači najít na všech podcastových čtečkách, aplikaci Spotify a webu iROZHLAS.cz.