Město Paříž bylo vždy metropolí přehlídek, návrhářů a převážně módy. Nebylo tomu jinak ani v historii, kdy byly módní časopisy a butiky propagující oblečení změnou pro tehdejší společnost. Krejčí tak mohli rychleji a jednodušeji reagovat na trendy, o které měly mladé dámy zájem.

Název Le Mercure Galant byl inspirovaný podle antického boha Merkura, posla bohů. Velkou podobnost jména magazínu mají i první francouzské noviny Mercure Francois založené v roce 1611. Cílem magazínu bylo informovat společnost o životě šlechty a intelektuálů. Pokud se něčí jméno objevilo v Le Mercure Galant byla to pocta, pokud o něm však napsali něco negativního byla to potupa.

Časopis hrál důležitou roli v šíření novinek z oblasti módy, luxusního zboží, etiky a dvorního života krále Louise XIV. Královské rodině a jejich oblékání byla právě věnována největší část časopisu. Mezi zbylý obsah patřili zprávy z výroby oblečení a tvoření modelů, lidé tak mohli poznat i zákulisí módního odvětví. Jean Donneau proto psal své texty jednoduchým konverzačním stylem, což mu umožňovalo vysvětlení módy každému. Uvnitř časopisu však mohli lidé najít i recenze na divadelní představení a umění, básně, bulvární zprávy nebo anekdoty. Bylo zde i mnoho reklam na krejčovské salóny, aby je mohli občané poté jednoduše najít a jejich služby využít.

Tisk tohoto magazínu bylo v roce 1674 pozastaveno, o tři roky později se však vrátil, a to pod novým jménem, Nouveau Mercure Galant. Tentokrát už ale obsahoval i kresby návrhů, které jej udělaly atraktivnějším.