Zlé jazyky by si zajisté troufly tvrdit, že se blíží zánik veřejnoprávních médií. Trendy by tomu nasvědčovaly ve Velké Británii, u nás a také na Slovensku.

Jak Andrej Danko k RTVS přišel

U našich východních sousedů to asi poprvé začalo bít do očí v roce 2017, kdy se ředitelem Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS) stal Jaroslav Rezník budící četné kontroverze. Prvotní obavy z jeho konexí na vládní Slovenskou národní stranu (SNS) a jejího předsedu Andreje Danka měly faktické vyvrcholení v odchodu dvanácti veřejnoprávních novinářů. Kritika a vyhrocená situace ale neustala ani v posledních dnech.

Komunikace s Alenou Zsuzsovou – “Kočnerovou volavkou” a možnou strůjkyní vraždy Martiny Kušnírovej a Jána Kuciaka – není věc, kterou by si dal soudný člověk za rámeček. Leckterému politikovi by dokonce mohla úplně srazit vaz.

To se ale netýká předsedy Slovenské národní rady a šéfa SNS Danka. Přes jeho teflonový charakter už steklo mnoho závažných kauz a ani tato ho nedovedla k žádné velké sebereflexi.

K četným reflexím to ale přivedlo slovenská média, která Dankově, místy i dost lascivní, komunikaci s Zsuzsovou neváhala věnovat titulní stránky i dlouhé články na svých webech.

Svěďte to na Sorose

Jiný názor mělo ale vedení RTVS s Jaroslavem Rezníkem v čele. O tématu vyšlo jen pár skromných zpráv. O celé nahrávce se na vlnách RTVS navíc mluví jako o “údajné”. Zveřejnil ji přitom renomovaný Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP) na své platformě Kočnerova knižnica.

Právě tento původ se ale nepozdával šefovi zpravodajství RTVS Vahramovi Chuguryanovi. OCCRP je podle něj totiž sponzorovaná Georgem Sorosem.

Chuguryanovy fantaskní konspirace se náhle střetly s realitou v podobě dalšího odchodu dvou novinářů, stěžujících si na postup v kauze i na dlouhodobou atmosféru v médiu veřejné služby.

Poznání nepřichází

Poslední vlnu nevole v RTVS vyvolalo rozhodnutí pozvat do studia na poslední předvolební debatu mezi jinými právě také Andreje Danka. Zdálo by se to logické – stále je to jeden z nejvýše postavených mužů v zemi a předseda vládní strany. Háček je ale v tom, že se podle posledního průzkumu SNS drží na “krásných” 3,6 procentech. Reálně by si tak na účast ve vládě, národní radě a také ve velké předvolební diskuzi měla nechat zajít chuť.

V posledních dnech se ale jeví, že to dochází i samotnému Dankovi. RTVS k podobnému poznání zatím asi nedošla. Snad jejímu vedení přinesou prozření alespoň výsledky voleb.

Milion pro Slovenku a kroje

Mediální kauzy se nevyhnuly ani vládnímu SMERu. Zatímco jeho předseda a stále vlivný muž Róbert Fico se do značné míry se z dohledu médií a veřejnosti vytratil, druhému muži strany a premiérovi Peterovi Pellegrinimu se zájem médií rozhodně nevyhýbá.

Slovensko je zaplavené volebními reklamami a inzerce se nevyhýbá ani médiím. Na tom by nebylo nic tak zarážejícího, Pellegrini však tyto metody politického marketingu dotáhl ještě o několik úrovní výš.

Jeho tvář se totiž objevila na titulní stránce ženského týdeníku Slovenka, která mu následně poskytla čtyři strany nekritického rozhovoru.

Opravdový rozruch ale vyvolalo až zjištění slovenské pobočky Transparency International, že si za rozhovor nejen prakticky zaplatil a magazín to nikde neuvedl, ale že týdeníku věnoval peníze ze státní pokladny.

V přepočtu 1,2 milionu korun Pellegrini vylovil z rozpočtovy rezervě svého premiérského postu. Toto tučné dýško přistálo na účtu spolku Slovenka, který stejnojmenný časopis vydává a navíc pořádá různorodé společenské akce.

Pellegriniho dar by tak měl podpořit Slovenkou pořádané Dny kroje v Bánskej Bystrici – její obyvatelé se tak tedy asi mají na co těšit.

Minulý ročník folklorního festivalu byl věnován také vzpomínce na Milana Rastislava Štefánika a na velkou osobu slovenského folklóru Štefana Nosáľa. Uvidíme, kterou osobnost si vyberou organizátoři letos, jeden sponzor se o slovo hlásí už teď.

,,Jste gay?“

Mediální skandály kolem Pellegriniho však neskončily – i když už v tom byl slovenský premiér částečně nevinně.

Slovenka totiž nebyla jediným periodikem, do kterého dával slovenský premiér rozhovor. Mezi některé další patřil například i bulvární týdeník Plus 7 dní.

,,Je pravda, že jste gay?” zeptal se na konci rozhovoru premiéra redaktor týdeníku Pavel Knapko. Ten na otázku poměrně rychle záporně odpověděl. Bylo však poznat, že takový dotaz úplně nečekal.

Tím to však neskončilo, naopak, věci okolo premiéra i týdeníku rychle nabraly na obrátkách. Ještě před publikováním rozhovoru se totiž redakce ocitla pod silným tlakem vydavatele, se kterým se s jasným cílem a velmi rychle spojil samotný Úřad vlády Slovenské republiky. Pasáž o premiérově sexuální orientaci se nakonec na stránky opravdu nedostala.

Je samozřejmě na místě ptát se, do jaké míry jsou podobné otázky vhodné – ať už směřují na kohokoli (toto téma výborně zpracoval například Filip Titlbach z Deníku N). Fakt ale je, že o Pellegrinim se podobné zvěsti šíří už dlouho, což ještě víc poukazuje na paradox, že se jedná o muže na prvním místě kandidátky strany, která je v mnohých ohledech skoro až homofóbní.

Nijak to sice neospravedlňuje redaktorovu necitlivou otázku, omluva se ale těžko hledá i pro naprosto bezprecedentní zásah politiků do médií.

Intervence vlády i vydavatele se také podepsal na personální stránce týdeníku – záhy po incidentu z něj odešla šéfredaktorka Katarína Šelestiaková, která s celým postupem vůči rozhovoru nesouhlasila. Skončil také samotný redaktor Knapko.

Podle mnohých kritiků se styl vlády SMERu ve velkém přiblížil tomu Mečiarovskému, před čtvrt stoletím. Pomalu ustupující SMER se těmito kroky nenechal Mečiarem zahanbit a po jeho vzoru směle zasáhl i do médií. Je jen otázka, zda-li je zrovna toto ideální styl rozloučení s voličstvem, to přece jen zvládl Mečiar daleko působivěji.

Dvojí příznak horečky

Slovensko prostě poslední týdny a měsíce žije parlamentními volbami a volební horečka se nevyhýbá ani médiím a politikům.

Tato zvýšená teplota může pro jedny znamenat poslední známky života před definitivním politickým vychladnutím, druhým zase spíš přilévá pot na již tak nervózní rozpálené čelo.

V některých případech to snad může být i obojí, ale o těch zase někdy příště.

,,Něch robí, čo má, lebo skončí na Kuciaka,” píše v konverzaci Marián Kočner o soudkyni Zuzaně Maruniakové. Ta má rozhodnout o jeho vině či nevině v kauze falšování směnek, na základě kterých se snažil vymoct 69 miliónů eur od slovenské TV Markíza, kterou se na konci devadesátých let snažil Kočner přivlastnit.

Kočner to píše v konverzaci, na jejíž druhé straně měla být bývalá státní tajemnice ministerstva spravedlnosti a nynější soudkyně, Monika Jankovská. ,,Ja som z nej urobila to, čo je a prišiel čas splatiť dlh!!!!! Sľúbila to a sama dala návod a postup, ktorý si dodržal. Tak prišiel čas, aby teraz ona dodržala, čo sľúbila,” měla se k věci vyjádřit sama Jankovská. Ta ale jakoukoli známost s Kočnerem trvale odmítá.

Jankovská na začátku podzimu odstoupila z pozice státní tajemnice, brzy na to se ale přesunula na post soudkyně okresního soudu v Bratislavě. Kočnerovy kontakty na politiky i lidi v justici, které vyplývají ze zveřejněných zpráv na Slovensku vyvolávají četné dohady o nezávislosti politické i justiční scény v zemi.

Obviněný udržoval kontakty s politiky, prokurátory i novinářem

V komunikaci přes Threemu se Kočner domlouval například s Alenou Zsuzsovou, zprostředkovatelkou vraždy Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Stejným způsobem také často řešil vyjednávání úplatků, dohady s politiky, prokurátory či členy skupin organizovaného zločinu. 

S Kočnerem také v minulosti spolupracoval bývaly novinář a člen Slovenskej informačnej služby, Peter Tóth. Ten měl pro Kočnera sledovat a sbírat informace o novinářich, mezi které patřil i Ján Kuciak. Novinářům pak na základě takto získaných informací Kočner neváhal osobně vyhrožovat. Od minulého roku ale Tóth spolupracuje s policií a v červnu proti Kočnerovi poprvé svědčil i u soudu.

TV Joj a Markíza predstavili programovú ponuku na rok 2019

Obe slovenské televízie predstavili viacero noviniek. Medzi najočakávanejší program patrí miniséria Trhlina podľa bestselleru Jozefa Kariku. Predstaví sa v nej napríklad Tomáš Maštalír. Dalším novým seriálom bude čierna komédia Hrobári, kde budú v hlavných úlohách účinkovať Zuzana Mauréry a český herec Jiří Langmajer. Seriál zavedie divákov do netradičného prostredia súkromnej pohrebnej služby. Na obrazovkách by mali pokračovať seriály Som mama, Za sklom, Naši či Prázdniny.

Markíza ponúkne premiérový projekt romantickej reality šou Láska na vidieku a v spoluprácou s českou Novou seriál Kameňák. Podobný projekt ako Láska na vidieku, vysielala už v minulosti TV Joj pod názvom Farmár hľadá ženu. Malo by ísť o podobnú šou, čo je prekvapujúce, pretože Jojkársky Farmár hľadá ženu divákov príliš nezaujal. Na obrazovkách Markízy uvidíme i Hlas Česko Slovenska, imitačná šou Tvoja tvár znie povedome a seriálových Oteckov.

Na Slovensko a Česko príde nová hudobná stanica

Na Slovensku a Česku sa spustí začiatkom roka vysielanie novej platenej hudobnej stanice s názvom Lala TV.  Stanicu bude distribuovať  spoločnosť Axocom v Českej republike. Idea novej televízie vychádza z konceptu niekdajšej hudobnej relácie pre deti, Spievanky.

Nezvestný novinár je stále v pátraní

Slovenský investigatívny novinár Pavol Rýpal je už vyše desať rokov nezvestný. Pred pár dňami uverejnila na facebooku jeho sestra príspevok, že vie, že jej brata zavraždili. Polícia však tieto informácie nepotvrdila a stále pokračuje v pátraní. Novinár sa stratil 10. apríla 2008. Naposledy pracoval pre týždenník Plus 7 dní a venoval sa najmä podsvetiu.

Zahraniční novinári si uctili Kuciaka a Kušnírovú

Pamiatku zavraždeného novinára Jána Kuciaka si v piatok priamo v Bratislave uctila aj jedna z najväčších novinárskych organizácií, Medzinárodný tlačový inštitút (IPI). Pri improvizovanom pamätníku na Námestí SNP pre Kuciaka a jeho snúbenicu Martinu Kušnírovú vrcholní predstavitelia IPI osobne rozprestreli transparenty s nápisom Spravodlivosť pre Jána. Stretli sa i s prezidentom Andrejom Kiskom.