Předpovědi analytiků se naplnily. Na výsledky letošních amerických voleb se čekalo nezvykle dlouho a toto nekonečné čekání se stalo úrodnou půdou pro spousty konspiračních teorií a dezinformací. Ono čekání má svůj primární důvod, jako mnoho nezvyklostí poslední doby, v současné pandemii koronaviru. Mnoho Američanů se totiž letos rozhodlo volit korespondenčně, aby neriskovali nakažení koronavirem. A byli to především voliči demokratického kandidáta Joe Bidena, kteří se rozhodli odeslat svůj hlas poštou. Došlo tak k situaci, kdy při sčítání hlasů ze začátku vedl Trump, protože nejprve se sčítaly hlasy odevzdané ve volebních místnostech, jenže během několika hodin se do vedení dostal Biden a ve vedení zůstal až do samotného konce, kdy se stal vítězem.

Americké televize Trumpa odstřihly

Po sečtení prvních milionů hlasů se zdálo, že Trump má dobře nakročeno k vítězství. To se ale začalo brzy měnit ve prospěch Bidena. Chvíli poté, co se vítězství přiblížilo demokratům, vystoupil prezident USA s mimořádným projevem, který živě vysílala většina amerických televizních kanálů. „Jedná se o podvod na americkou veřejnost. Připravovali jsme se na vítězství v těchto volbách. Upřímně řečeno, tyto volby jsme vyhráli. Půjdeme tedy k Nejvyššímu soudu Spojených států. Chceme, aby veškeré hlasování skončilo“ řekl Trump ve svém projevu. Hned několik amerických televizí ho ale tak dlouho mluvit nenechalo. Jeho projev ukončili ve chvíli, kdy se prohlásil za vítěze. V této chvíli totiž o vítězi ještě zdaleka nebylo jasno a televize přerušením bojovaly proti dezinformacím.

Totožná situace se ale opakovala ještě jednou. V dalším živém přenosu Trump opět zpochybnil výsledky voleb s tím, že pokud by se započítaly legální hlasy, snadno by vyhrál, ale pokud by se započítaly i nelegální hlasy, mohli by se demokraté pokusit volby ukrást. Před koncem ho ale několik televizí přerušilo s odůvodněním, že pro svá tvrzení nemá žádné důkazy a že se dopouští šíření konspiračních teorií. K projevům prezidenta padaly i ostré komentáře, jako třeba ten od politického komentátora Andersona Coopera ze CNN. „Tohle je prezident Spojených států. Tohle je nejmocnější člověk na světě. A my ho vidíme jako obézní želvu, která se obrácená na krunýř mrská ve slunci,“ nechal se slyšet.

Reakce na samotné přerušení Trumpových projevů na sebe nenechaly dlouho čekat. Někteří komentátoři to označují jako cenzuru, jiní jako ochranu před dezinformacemi. Televize se hájí tím, že falešná tvrzení podobného rázu podkopávají demokracii. Další reálnou hrozbou také bylo, že by se radikální jádro Trumpových voličů mohlo pokusit o násilné přerušení sčítání, které dále probíhalo ve většině USA.

Twitter a Facebook sklízí chválu

Lži a dezinformace se šířily po tisících hlavně na sociálních sítích. V roce 2016 to byly právě různé dezinformační zprávy ze sociálních sítí, které pomohly Trumpovi k vítězství. Facebook a Twitter se z této zkušenosti poučili a s pomocí technologického vývoje byli schopní implementovat systémy, které dokázaly poplašné zprávy rozpoznat a následně je smazat či označit jako neověřenou informaci.

Donald Trump dlouhodobě komunikuje se svými voliči prostřednictvím Twitteru, kde ho sleduje necelých 90 milionů lidí. A byl to právě Twitter, který v letošních volbách sklidil nejvíce chvály za svůj boj proti dezinformacím. Téměř polovinu prezidentových příspěvků z poslední doby Twitter označil varovným štítkem upozorňujícím na možnou dezinformaci. Zároveň také zamezil sdílení těchto příspěvků. Po rozkliknutí varovného štítku se uživateli zobrazí ověřené informace a kontext k dané zprávě. Například u Trumpova tweetu „I WON THIS ELECTION, BY A LOT!“ se po rozkliknutí štítku zobrazí zpráva, že Joe Biden je podle posledních projekcí vítězem voleb a stane se 46. prezidentem USA.

Facebook k problému přistupoval ještě přísněji a sporné příspěvky s nepodloženými informacemi rovnou mazal. Smazal i několik skupin a profilů, ve kterých se dezinformace rychle šířily.

Trumpovy hlasy v koši a jejich pálení, nebo volení i po skončení voleb

Tak zněly některé z mnoha dezinformací, které se internetem, ale i jinými médii, šířily. Všechny samozřejmě v rychlosti vyvrácené. Problém ale byl, že sám prezident byl pomyslným „hnacím motorem“ těchto falešných zpráv. Například korespondenční volbu dlouhodobě kritizuje a říká, že hlasovací lístky, které dorazí po dni voleb, by neměly být započítány. Jsou podle něj nelegální. Po tzv. „deadlinu“ ale mohou hlasovací lístky přicházet ve většině amerických států a je to plně legální. Každý stát má stanovenou dobu, do které lístky musí dorazit, aby byly započítány – na Aljašce je to dokonce 10 dní po volebním dnu. Jedinou podmínkou je, aby obálka s hlasem byla odeslána nejpozději v den voleb.

Americké prezidentské volby jsou široké téma, a proto ho některé noviny nakously už začátkem roku, kdy se teprve spekulovalo o tom, kdo bude konkurovat dosavadnímu americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Třeba Deník N přinesl několik článků o Joe Bidenovi, kde informoval mimo jiné o kauze sexuálního obtěžování.

Cesta do minulosti

Více se o tématu rozepsala média až v září. Redakce Blesku cestovala časem a osvěžila čtenářům čtyři Trumpovy roky v prezidentském křesle. Týdeník Respekt zašel dokonce ještě hlouběji a připomněl rok 2007, kdy Trump nakráčel do ringu populární wrestlingové soutěže WrestleMania a hlavnímu organizátorovi Vinci McMahonovi oholil hlavu v přímém přenosu.

Show pro diváky

Volební debaty sice nerozhodnutým voličům moc nepomohly, zato v novinách bylo zase o čem psát. Týdeník Reflex označil první politickou debatu za chaotickou a neurvalou a současně se věnoval jejímu průběhu.  Nechyběly ani rýpavé narážky k oběma kandidátům. Poslední volební debaty se chopil deník Blesk a popsal reakce uživatelů Twitteru, kteří hodnotili outfity prvních dam Melanie Trumpové a Jill Bidenové.  

S rostoucím volebním napětím rostla také intenzita politických kampaní. Tu Bidenovu podpořil také bývalý prezident Spojených států Barack Obama, o čemž informovala třeba MF DNES.

O koronaviru

Ani americkým volbám se nevyhnul koronavirus. Mimo jiné jsme se dozvěděli, že si nemocí prošel samotný Trump.  Stejně tak podstatné ale bylo, jak se kandidáti vyrovnali s nakažlivou nemocí na volebních mítincích. Díky jejich přístupu označil Blesk Trumpa za lehkomyslného a Bidena za opatrného.

Některé redakce sepsaly pro své čtenáře několikastránkové speciály. Například Respekt popsal mimo jiné povahu prezidentských voleb a upřesnil, proč jsou právě tyto volby tak důležité. Jiné redakce zase připravily na „den D“ online přenosy výsledků na svých zpravodajských serverech.

Téma amerických prezidentských voleb se tedy nevyhnulo ani českým médiím. Psala o něm hodně a ještě psát budou. Nutno podotknout, že téměř všechna výše zmiňovaná média se o politických kandidátech vyjadřovala převážně nestranně.

Kdo s koho

Začněme předvolebními debatami. Obvykle bývají tři, kvůli koronavirové situaci se ale letos uskutečnily pouze dvě. Při té první, kterou deník The New York Times trefně označil za „rétorickou rvačku“, se moderátor pro setrvačné pokřikování Trumpa téměř nedostal ke slovu. Kandidáti nešli pro ostrá slova daleko, a tak nechyběly ani urážky, kterým se divákovi nezbývalo než smát, i když byl celý politický duel spíše k pláči.

Po této zkušenosti organizátoři rozhodli o změně pravidel následující debaty, konkrétně o vypínání mikrofonů po uplynutí vyhrazených dvou minut. I když se šéf Bílého domu vyjadřoval na Twitteru nechvalně jak o novém systému, tak o Kristen Welkerové, moderátorce a washingtonské zpravodajce NBC, druhá debata dopadla mnohem lépe než ta předchozí. Trump v ní o sobě prohlásil, že je nejmenším rasistou v místnosti, zatímco Biden ho přirovnal ke Goebbelsovi.

Demokrat v převaze

V návaznosti na předvolební debaty začaly svou náklonnost jednotlivým kandidátům projevovat stovky amerických novin. Biden získal podporu drtivé většiny periodik, mezi nimiž byly i The New York Times, The Washington Post nebo The Economist. Trumpa naopak podpořil Forbes, The Washington Times či bulvár The New York Post, který zveřejnil informace o pochybných aktivitách Bidenova syna na Ukrajině.

Zázračný Donald

Poté, co zpráva o Trumpově návrhu, aby si nakažení do žil píchali dezinfekci, obletěla na jaře celý svět, se v médiích začaly objevovat spekulace o prezidentově duševním zdraví. Šéf Bílého domu si z kritiky naštěstí nic nedělal ani poté, co byl na podzim sám pozitivně testován na Covid-19, a během tří dnů se nechal slyšet, že díky lékům, které si v nemocnici v podstatě sám naordinoval, už je úplně v pořádku. I tak mu ale léčba zabrala více času než synovi, který se podle Trumpa uzdravil za 15 minut.

Frakování na sto způsobů

Ani bývalý viceprezident Joe Biden se neobešel bez mediálních přešlapů. V souvislosti se změnami průmyslu v New Hampshire prohlásil: „Každý, kdo dokáže sfárat 300 až 3000 stop pod zem, se rozhodně naučí i programovat.“ Ukázalo se, že názor na průmysl, zvláště pak na neekologické „frakování“, zřejmě mění v závislosti na publiku, a tak se lidé z různých zdrojů dozvídali na stejnou problematiku zcela odlišné Bidenovy názory.

Suma sumárum

Kampaň, která letos probíhala hlavně na sociálních sítích a do níž každý z kandidátů investoval více než 14 miliard USD, byla zkrátka plná momentů, které se bezesporu zapsaly do historie. Díky médiím prožíval 59. prezidentské volby spolu s USA celý svět. Z toho, že je „po všem“ tak budou mít možná největší radost Evropané, kteří na Instagramu amerických celebrit konečně uvidí něco jiného než vlající pruhy s nápisem VOTE!