Miloš Zeman hodlá 28. října vyznamenat investigativní novinářku Janu Lorencovou. Společně s ní ocenění obdrží i manažerka Alena Vitásková a investiční magnát Pavol Krúpa. Lorencová novinářskou profesi v 60. letech nedostudovala, navíc kvůli nepříznivé politické situaci musela dvacet let pracovat jako servírka. Až po revoluci se stala součástí několika redakcí tištěných médií. V roce 1994 pak zakotvila v České televizi, kde se začala věnovat významným kauzám. „Když se řekne Jana Lorencová, vybaví se mi průkopnice investigativy u nás,” uvedl bývalý vyšetřovatel Václav Láska v pořadu České televize 13. komnata.

Podle mnohých žurnalistů a politiků měla největší přínos její reportáž o kauze týkající se lehkých topných olejů (LTO). Slavná investigativní novinářka zjistila, že podvodníci pomocí laciného triku označovali naftu v převážených cisternách za LTO, na které se nevztahovala spotřební daň. Stát tak kvůli daňovým únikům přišel o desítky miliard korun. Díky svému zarputilému pracovnímu nasazení získala Lorencová již řadu dalších ocenění, mimo jiné Cenu Ferdinanda Peroutky, kterého Zeman v minulosti ostře kritizoval.

Už v květnu letošního roku odmítl nominaci na prezidentovo vyznamenání Josef Klíma, další investigativní novinář. Klíma byl jednou z 28 osobností, kterou navrhli poslanci. „Případné ocenění nemůžu přijmout už proto, že jsem nositel Ceny Ferdinanda Peroutky. Prezident se ani po těch letech, kdy Ferdinanda Peroutku naprosto nespravedlivě napadl, nedokázal omluvit,“ komentoval Klíma pro Seznam. Nicméně si vážil alespoň toho, že poslanci konečně navrhli osobu z řad novinářů.

Miloš Zeman však v rámci živého vysílání Radiožurnálu nezískal pozornost pouze kvůli oznámení jmen adeptů na vyznamenání. Veřejnost velmi pobouřil zejména jeho vulgární výraz „ekonomický zm*d”, kterým počastoval Viktora Koženého nebo Zdeňka Bakalu. Během Zemanova prezidentského mandátu je to totiž už podruhé, kdy ve veřejnoprávním médiu použil vulgarismus. Před čtyřmi lety se negativně proslavil výrokem „Ku*da sem, ku*da tam”. I tehdy rozhovor vedl moderátor Jan Pokorný.

„Věříme, že na mediálním trhu plném vlastnických tlaků máme exkluzivní zboží: nestranné, nezávislé a spolehlivé zpravodajství se značkou Český rozhlas. Můžeme nabídnout plnokrevný server, který slouží jen svým čtenářům,“ zdůraznil šéfredaktor iROZHLASu Radek Kedroň.

Velký prostor dostanou na novém serveru získají datoví novináři a investigativci, například Janek Kroupa. Všichni autoři právě pod křídly Českého rozhlasu svým čtenářům a posluchačům slibují nezávislé, nestranné a spolehlivé zpravodajství. „Pracuje u nás velké množství kvalitních a vzdělaných novinářů. Teď se jejich práce dostane i k lidem, kteří informace hledají především na webu,“ uvedl Jan Pokorný, ředitel zpravodajství Českého rozhlasu. První návštěvníky tak server láká exkluzivními články nebo seriálem, který pomocí kamer nabídne 360° pohledy do kanceláří ministrů.

Všichni čtenáři si přijdou na své při četbě jednotlivých kategorií, jakými jsou standardně domovské, světové, sportovní, kulturní a lifestylové novinky. Podle grafiků a programátorů je možné server přizpůsobit dle svých potřeb. Pokud čtenář k ilustraci daného tématu nepotřebuje zhlédnout ilustrační fotografie, může je jednoduše vypnout a věnovat se jen informační hodnotě. „Vše ladíme do posledního kilobajtu tak, aby čtenářům web při brouzdání po cestě do práce spálil co nejméně dat,” připomenul manažer projektu Jiří Špaček fakt, že veřejnoprávní server nemá na svých stránkách žádnou reklamu.

Bezesporu. Když jsem začínal, nebyly počítače, natož internet, natož sociální sítě. Nahrávalo se na magnetofonové pásy, stříhalo se ručně. Pokud jste se chtěli připravit na rozhovor, šli jste do dokumentačního oddělení a pročetli stohy novin a časopisů. A hlavně – média nebyla svobodná.

Od března jste také ředitelem Zpravodajství Českého rozhlasu. Co všechno máte na starost a kolik lidí vás oslovuje „šéfe”?

Zodpovídám za zpravodajství Českého rozhlasu, tzn. zpravodajské redakce a program Radiožurnálu a Plusu, včetně regionálního zpravodajství a zpravodajského webu.

Zaznamenáváte úbytek posluchačů rádiových přijímačů v důsledku vzniku nových médií?

Ne. Myslím, že jsme ve fázi, kdy publikum využívá jak tradiční tak nová média. Radiožurnál například za poslední 3 roky zaznamenal nárůst počtu posluchačů o 100 000, podle údajů Radioprojektu.

Jedna z předních osobností Českého rozhlasu, moderátor a šéf zpravodajství Radiožurnálu Jan Pokorný rozšíří své působení i do dalšího veřejnoprávního média. Bude uvádět diskuzní pořad Souvislosti na České televizi.

Důležitá společenská témata nahlížená z různých úhlů pohledu a především kontext a souvislosti probíraných fenoménů. To má být hlavní motiv nového pořadu, který bude v premiéře uveden 6. dubna na ČT2 od 22:20. Hosty vysílání budou vždy odborníci z daného oboru, kteří by měli divákovi získat komplexní pohled na problematiku. Díky živému přenosu budou moci diváci s hosty komunikovat pomocí sociálních sítí, tedy podobně jako u sesterských pořadů Hyde Park a Hyde Park Civilizace ze zpravodajské stanice ČT24. Celá koncepce pořadu by také měla diváka přinutit o dané problematice přemýšlet a analyzovat diskuzi, kterou Jan Pokorný povede se svými hosty.

Ústředními motivy prvních dílů budou podle producenta Patricka Diviše otázky vztahu demokracie a svobody v době sílících středoevropských politických hnutí, či současná krize v Evropské Unii. Témata pořadu se však nebudou pohybovat pouze v politické rovině, redakce chce dát prostor také podstatným sociálním námětům nebo nejnovějším vědeckým objevům. Vždy se však bude jednat o aktuální témata, která se týkají celé společnosti.