Facebook je tu s námi už od února 2004. Mark Zuckerberg ho původně založil pro spolužáky, ale o patnáct let později se z něj stal ředitel nejpoužívanější sociální sítě světa. Facebook má na svých platformách včetně Instagramu a WhatsAppu 3,5 miliardy aktivních uživatelů měsíčně.

Před nedávnem Zuckerberk oznámil, že jeho webový systém ponese název Meta.  „Meta lépe vyjadřuje technologické ambice velikána, známého doposud pod názvem Facebook,“ řekl ředitel společnosti. Shodou okolností přišla tahle změna zrovna po zveřejnění informací, které odhalily temnou stránku platformy.

A o jaké informace se jedná? Bývalá manažerka Facebooku Frances Haugenová obvinila společnost z ignorování zhoršování problémů s vnímáním těla a jeho zobrazováním u každé třetí mladé dívky používající Instagram. Prokázaná byla i spojitost instagramu a zvyšování myšlenek na sebevraždu, zejména u mladších uživatelů. Haugenová poslala interní dokumenty americkému Kongresu, který nyní usiluje o rozdělení společnosti. „Společnost vědomě poškozuje děti, oslabuje demokracii a podněcuje etnické násilí v rozvojových zemích,“ řekla Haugenová.

Ještě v březnu mluvil pro The Guardian Zuckerberg o pozitivním vlivu sociálních média na duševní zdraví. Z dokumentů ale vyplývá, že v té době už věděl o prokázaném poškozování zdraví nejčastěji mladých dívek. Taky si měl být vědom podněcování etnického násilí (hlavně v Etiopii) na sociální síti. „Vedení společnosti ví, jak udělat Facebook a Instagram bezpečnější, ale nezavádí potřebné změny a upřednostňuje hlavně zisky,“ uvedla Haugenová. „V jádru těchto obvinění je myšlenka, že upřednostňujeme zisk před bezpečností a blahobytem. To prostě není pravda,“ ohradil se Zuckerberg.

Informace o vědomém narušování bezpečí dospívajících dívek pomocí Facebooku vyvolaly vlnu negativních reakcí a ušpinily jméno společnosti. Ta oznámila změnu na lépe vystihující název. Pozoruhodná náhoda.

Tohle ale není jediná událost, kterou má společnost na svém kontě. V roce 2018 byla společnost obviněna z ovlivňování voleb. Oficiálně podnik na svých stránkách pouze uvedl, že poskytl volebnímu štábu Donalda Trumpa poradenské služby, „které mu pomohly vyhrát souboj o Bílý dům.“

Smete Meta tyhle kauzy pod kobereček? Facebook se zatím nijak nesnaží svoje negativní účinky regulovat, i když je jasné, že by to dokázal. Nové jméno je sice krásné, ale společnost bude pořád jedna z hlavních příčin psychických problémů u teenagerů, šíření dezinformací a podněcování násilí.

I když se Facebooku nakonec podaří prorazit s Metaverzem, kontroverze spojené s Facebookem si ponese s sebou. Frances Haugenová stále zveřejňuje nové informace, a  i přes snahy společnosti je značná část lidí stále na její straně. „Je zřejmé, že ne každý zaměstnanec Facebooku je vůdčí osobností, ne každý názor je stanoviskem společnosti,“ napsalo tiskové oddělení společnosti Facebook na Twitteru.

Sociální síť je pořád jednou z nejpoužívanějších platforem světa, a tak je možné, že lidé zapomenou na všechny ty dezinformace, násilí a zničené životy, aby ji mohli dál spokojeně používat. A nebo právě s tímhle počítal návrh změny jména společnosti?

Navzdory protestům v řadě evropských zemí včetně České republiky a pěti milionům podpisů pod peticí s názvem Zachraňme internet, Směrnice Evropského parlamentu a Rady k autorským právům na jednotném digitálním trhu prošla hlasováním evropského parlamentu. Jednotlivé členské země teď budou mít dva roky na to směrnici uvést v platnost ve svých zákonech.

Směrnice má za úkol modernizovat autorské právo z roku 2001 a reagovat tak na neustále se vyvíjející digitální technologie. Kontroverzní se stala hlavně díky článkům 11 a 13. První jmenovaný má majitelům práv, jakými jsou třeba média, zajistit spravedlivý podíl za použití jejich obsahu na internetu. Zmizet by tak například mohly úryvky textů článků při vyhledávání na Google.

Ještě větší vlnu nevole však vyvolal článek 13. Ten ukládá internetovým platformám typu Facebook, Google nebo You Tube kontrolovat obsah nahraný uživateli, zdali se shoduje s autorskými právy, ať už se jedná o videa, hudbu či obrázky. Výjimku později dostal obsah, který má být citátem, satirou či parodií. Mnoho odborníků ale namítá, že technologie dnes ještě není tak pokročilá, aby byla schopná obrovské množství obsahu, které uživatele denně nahrají, spolehlivě filtrovat.