Když Lana hledá celu Kita Walkera, stane se jí „nehoda“ a náhle leží zavřená na oddělení jako pacientka. Později se jí naštěstí se jí podaří utéct a získá slávu díky knize, kde popíše Briarcliff a svého trýznitele.8

V seriálu je Lana zobrazená jako ctižádostivá novinářka, která je pro svou existenci schopná zabít. Důkazem ctižádostivosti je hned v první dílu její hledání vraha po celách, kdy nemyslí na důsledky a ani léčebna pro duševně nemocné ji neděsí. Touží po úspěchu především kvůli své homosexuální orientaci, která byla v té době považována za nemoc. Věřila, že by jí úspěch ochránil před léčením v ústavu jako byl právě Briarcliff, kde homosexuálové byli léčení ponižujícími metodami.

Homosexualita hlavní hrdinky je zde velmi stereotypní. Nejen, že Lana je vyobrazená jako soběstačná a neohrožená žena, ale také je lesba. To jen utvrzuje dojem, že novinářka je v popkultuře vykreslená dvěmi způsoby. Buď je v práci velmi podhodnocená a touží po úspěchu jako například ve filmu Nepolíbená, nebo je naopak emancipovaná a v některách případech je navíc i lesba. AHS zašlo ještě dál, nejen že je Lana jiná v tomto směru, ale dokáže také zabíjet chladnokrevným způsobem, což odpovídá žánru seriálu. Další výraznou vlastností Lany je touha po senzacechtivosti spojená s touhou proslavit se. Ta se projevila především v její knize, kde napsala spoustu nepravdivých informací, především tu, že si syna nenechala a šla na potrat.

Protože je AHS hororový seriál, důvodů stereotypního vykreslení může být mnoho. Horor je z pohledu umění pokleslý žánr, proto není pravděpodobné, že by seriál tohoto ražení měl být kritikou předsudků společnosti, i když na ni naráží v několika sériích.