„Každý festival má své headlinery, kteří hrají v osm večer na nasvíceném pódiu. Pro nás je to dnes Alexandra Alvarová,” uvedl celou besedu spolumoderátor a ředitel festivalu Vašek Müller. Beseda, kterou do této chvíle sledovalo přes tisíc diváků, se hned ze začátku pustila do aktuálního tématu šíření dezinformací a hybridní války Ruska nebo Číny.

Šíření dezinformací je patrně staré jako válčení samo, jeho moderní podoby se ale začaly formovat prakticky nedávno. S konceptem užití dezinformací, jako zbraně přišlo například Rusko už v polovině 90. let. „Rusové přišli na to, že začlenění těchto prostředků do vojenské doktríny je mnohem efektivnější – stojí míň životů i peněz,” řekla k tomu Alvarová.

Dospěli jsme do fáze informační války

Současná podoba ruského vedení hybridní války se pak řídí například podle tzv. Gerasimovy doktríny – článku náčelníka generálního štábu Ruské federace Valerije Gerasimova, který vyšel v roce 2013. V něm je už naplno rozvinutá myšlenka hybridní války a užívání nevojenských prostředků v konfliktu. To s sebou může nést i cílení dezinformací na obyvatele nepřátelského státu.

„Šíření fakenews a lží je závislé na vyspělých technologiích. Když s nimi neumíme pracovat, tak se tomu nemáme sebemenší šanci ubránit,” komentovala Alvarová technologický stav konfliktu, „prostě vyvracet lži je důležité, ale bez technologického backgroundu to nejde. Dospěli jsme do fáze informační války,” dodala.

Data jsou novodobá měna

Z obchodu s daty uživatelů se stal obrovský byznys s neuvěřitelnou silou měnit svět. O vlivu dat na politiku například svědčí také kauza Cambridge Analytica, která měla za pomocí informací o uživatelích potenciál měnit výsledky voleb i politické rozpoložení v zemi. „Data jsou novodobá měna,” dodala k tomu Alvarová.

Potenciální nebezpečí ze ztráty dat a osobních informací ale podle Alvarové nehrozí jen ze strany cizích mocností. Velkou roli v boji o osobní data hrají také internetoví giganti sociálních sítí nebo vyhledávačů. „Facebook a Google nám sice říkají, ať si chráníme své soukromí, a že je to jen naše věc, ve skutečnosti ale spíš na nás chtějí přehrát Černého Petra odpovědnosti. Jejich převaha nad námi je ale přitom obrovská,” komentovala Alvarová.

Parlamentní listy nemají limity

Zahraniční vliv na informace se i u nás projevuje někdy velmi otevřeně v celé řadě dezinformačních médií. Ta se přitom nemusí zabývat ani politikou nebo zahraničím. „Portály jako Aeronet jsou mezi českou veřejností už dost známé. Podstatně nebezpečnější jsou nové weby, o kterých ještě nevíme, co skrývají, jaké mají poslání a na jaké skupiny se orientují. Můžou mezi nimi být různé ezoterické portály, stránky o alternativní léčbě nebo weby pro maminky. Vůbec nemusí zmiňovat Rusko ani Putina, přesto ale slouží Moskvě tím, že injektují nepravdivé informace do svých cílových skupin,” poodhalila Alvarová princip fungování dezinformačních projektů i u nás.

Debata  médiích se poměrně rychle a pochopitelně dostala také k tématice projektu Parlamentní listy. Ty se podle Alvarové staly už na začátku unikátní svou koncepcí, kdy měly svého člověka na každé tiskové konferenci, každém otevřeném zasedání poslaneckého klubu i na sociálních sítích politiků. Tím se z počátku staly hlavně obrovskou sběrnicí dat. Teprve potom začaly být aktivní i publicisticky.

„Sama jsem byla u toho, když politikům nabízeli, ať si u nich zaplatí reklamu, kterou oni zveřejní jako článek,” nabídla Alvarová náhled do fungování listů. „Politici, kteří trpěli nedostatkem pozornosti médií, tuhle šanci obrovsky kvitovali, mohli tam totiž uveřejnit opravdu cokoli. Byl to pro ně naprostý ráj,” dodala.

„Všechna normální média mají limitovaný čas, plochu nebo počet znaků. Navíc do toho vstupují redaktoři a editoři, kteří to třeba studují na škole, aby věděli, jak se ptát a jaké informace přinést. Tady ale najednou nebyly žádné limity. Parlamentní listy napsaly vše, co si politik řekl,” řekla Alvarová.

Parlamentní listy se tak podle ní staly tím nejnebezpečnějším velvyslancem dezinfo scény ve světě našich médií.

Pravda má jen omezený počet výrozových prostředků

Diváci streamu se mohi také dozvědět o nových plánech Alvarové na spisovatelském poli. Chystá se totiž k vydání nové publikace. Beletristická kniha s chystaným názvem Krmit démony má zachytit zrod moderní formy datové propagandy nebo fungování kontroverzní Cambridge Analytica.

Alexandra Alvarová se dezinformacím, hoaxům a fake news věnuje soustavně už dlouhou dobu. Rozebírá také psychologické aspekty této problematiky. „Pravda má jen omezený počet výrazových prostředků, může pořád dokola opakovat jen studená fakta. Nakonec tak může ostrouhat, protože přestane být zábavná,” uvedla k tomu Alvarová, „stali jsme se obětmi toho, že jsme si přestali vážit pravdy,” dodala novinářka na závěr.

V listopadu 2018 facebooková stránka ,,Proti nenávistným ideologiím“, která má na profilové fotce přeškrtnutou mešitu, sdílela příspěvek opatřený titulkem ,,NEUVĚŘITELNÉ! SDÍLEJTE!!! Kdo to zastaví? Pošlete to všem politikům, kteří jsou proti islámu! Nikdo jiný s tím už nic neudělá! Údajně je to ulice Nad Tejnkou v Břevnově.!“ Fotografie na první pohled vypadá, jako zpráva zveřejněná na serveru Novinky.cz. Jde ale o fotomontáž, a i když je na fotografii opravdu objekt, který se reálně staví v Praze na Břevnově, namísto mešity se ale jedná o dům, který si v dané lokalitě staví předseda hnutí SPD Tomio Okamura. Lidé v přesvědčení, že daný příspěvek je reálný, jej začali ihned sdílet. K dnešnímu dni je víc jak 600 krát sdílený a pod příspěvkem se objevují komentáře typu ,,SPD by měla svolat demonstraci za zastavení této nevkusné stavby, která nerespektuje naše evropské tradice“, ,,Odpornost největšího kalibru! Okamžitě vyhostit ze země do Sýrie a zavřít za vlastizradu! Hnus, odpornost. Praha plná migrantů. Stačí se projít po Václaváku a hned budou mít místo, kde plánovat útoky!“

„Někdy je mi toho Okamury skoro líto. Jestli musel znepokojeným voličům SPD vysvětlovat, že domnělá mešita na Břevnově je ve skutečnosti jeho vlastní rozestavěný extravagantní dům za několik milionů, tak mu to opravdu nezávidím,“ glosoval Jan Moláček, redaktor Deníku N.

Tento hoax, který se šířil po internetu koncem loňského roku, ale zřejmě nestačil. Několik měsíců po zveřejnění této nepravdivé zprávy se 12. února opět objevil příspěvek, tentokráte na facebookové stránce ,,Artmen“, který použil starší fotografii oné stavby a uvedl ji titulkem: ,,V Praze probíhá stavba mešity pro muslimy, tajně schválenou ještě za vlády ANO.“ A následně výzva: ,,Sdílejte, než to smažou!“ Bohužel v tomto případě se hoax šířil mnohem rychleji. Příspěvek má momentálně přes 23 tisíc sdílení, a i když se pod ním objevují komentáře, které vysvětlují, že se nejedná o mešitu, ale o rozestavěný dům Tomia Okamury, najdou se stále uživatelé Facebooku, kteří tento hoax šíří jako pravdivou a spolehlivou informaci.

Dům Tomia Okamury je ve výstavbě již déle jak rok a cena nemovitosti není známá. Odhaduje se, že se cena pohybuje kolem 20 milionů korun. Dům, který je poněkud netradičním bydlením, se skládá z několik válcových tubusů, které se následně propojí. Okamura musel čekat na povolení úřadů ke stavbě téměř čtyři roky, přičemž stavět se začalo až díky změně Pražských stavebních předpisů.

Záběry z antarktické divočiny, kde skupina kolébajících se tučňáků z ničeho nic vzlétne, se na obrazovkách BBC objevily v roce 2008. Jednalo se tehdy o upoutávku na dokumentární film chystaný BBC.

Tučňáci kroužkoví, jeden z druhů tučňáků, kteří obývají Antarktidu, se totiž naučili létat, aby unikli krutým mrazům, které na kontinentu panují v zimě. Schopnost tučňáků naučit se létat měl být také další potvrzující důkaz Darwinovy teorie O původu druhů. Podle traileru tučňáci pak mířili do tropických lesů Jižní Ameriky, aby zde přes zimu hnízdili, a poté se v létě vraceli zpět na Antarktidu.

Pořadem měl provázat Terry Jones, známý především díky komedální skupině Monty Python, který se objevil i v traileru na Antarktidě mezi tučňáky. O připravovaném filmu psala i největší britská tištěná média od Daily Telegraph, přes The Mirror až po The Guardian, která film vychvalovala.

Samozřejmě se ovšem celou dobu jednalo o hoax vytvořený ku příležitosti prvního dubna.

Vědci v minulosti zpracovali množství studií, které tento rozsáhlý mýtus vyvrací, přesto se dodnes najdou lidé, kteří Wakefieldově původní studii věří. Samotný časopis The Lancet, který tuto studii zveřejnil, ji nakonec v roce 2010 stáhl.

Česká média se v posledním měsíci tomuto tématu věnovala velmi intenzivně. Zřejmě se tak stalo na základě hrozící epidemie spalniček, která se v minulých měsících šířila. O spalničkách se debatovalo například na Novinkách, v Českém rozhlase nebo v České televizi, například u Michaely Jílkové v pořadu Máte slovo.

Mýtus o tom, že očkování způsobuje autismus, není ničím nový. Dvacet let se objevuje v pravidelných intervalech jak v odborných časopisech, kde jej vyvrací a upozorňují na potřebu plošného proočkování obyvatelstva, tak i na konspiračních a jiných webech, kde naopak tento mýtus podporují.

Bledá ženská tvář, kruhy pod očima, strašidelný úsměv, vypouklé oči, černé mastné vlasy a ptačí nohy místo těla. Strašidelná nadpřirozená bytost, která se zjeví ratolestem na tabletech, zatímco sledují pohádku Prasátko Peppa. Takhle popsala Momu nejedna vystrašená americká matka. Dokonce i celebrita Kim Kardashian před hrůzou varovala na svém instagramovém profilu.

Za postavičkou Momo stojí japonský umělec Keisuke Aisawa, který vytvořil sochu před třemi roky pro společnost Link Factory. Sochu Ptačí matky pak zneužil uživatel Instagramu, který vyfotil jen hlavu uměleckého díla a posléze postnul fotku i na sociální síť Reddit, kde se obrázek stal virálním. Dále snímek zneužili hackeři pro získání osobních informací od dětí. Do toho všeho se přidala média, která v titulech spojila sebevraždy mladých lidí s tajemnou ptačí ženou a hoax byl na světě.

Kameraman Charles de Jaeger, který je tvůrcem vtipu, se údajně nechal inspirovat výstřelky svých učitelů na základní škole, kteří mu namluvili, že špagety rostou na stromě. Dostal od tehdejšího editora Michaela Peacoka 100 liber, a poskládal záběry z Anglie, a na jeho obranu pár skutečně i ze Švýcarska. Komentář namluvil Richard Dimbleby, ve svém čase velmi uznávaný válečný zpravodaj, což jenom přidalo příběhu na věrohodnosti. Jaegorovi se tehdy podařilo oslovit 8 miliónů diváků. Méně šťastní byly však jeho kolegové, kteří museli celý následující den odpovídat na dotazy nadšených volajících, jak si zasadit vlastní špagetový strom. BBC měla stručný návod: ,,umístit špagetu do plechovky rajčatové omáčky a doufat, že to vyjde‘‘.

Mezi hlavní řečníky patřili moderátor České televize Michal Kubal, redaktor a moderátor České televize Tomáš Drahoňovský, dále Kamil Kopecký a René Szotkowski z Centra prevence rizikové virtuální komunikace Univerzity Palackého v Olomouci a v neposlední řadě Karel Páral z katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

Přednáška se skládala z několika částí, ve kterých se každý z hostů věnoval dané problematice. O úvod se postaral Michal Kubal, který shrnul historii fenoménu fakenews a jejich postavení napříč různými státy světa, včetně České republiky. Dvojice Kamil Kopecký a René Szotkowski představili vtipnou formou známé hoaxy a podvody, číhající na internetu. Moderátor Tomáš Drahoňovský se během své přednášky věnoval nestrannosti informací a v současné době velmi diskutovanému tématu, vztahu politiky a médií. Celou sérii přednášek uzavřel politolog Karel Páral a následná diskuze.