Jaromír Soukup, talentovaný řečník, boxer, moderátor a majitel této televize, evidentně nepřeje svým divákům příjemný advent. Prosinec totiž odstartoval ukončením velmi populárního kanálu Barrandov News. Je záhadou, proč se tomu tak stalo. Zlí jazykové tvrdí, že to je kvůli dlouhodobě klesající sledovanosti. Průměrný podíl na sledovanosti kanálů Barrandova ale u Barrandov News činil celých 0,03 %. To je minimálně celá rodina pana Jaromíra včetně vzdálených tetiček. Objasnění konce tohoto kanálu tak zůstává záhadou.

Trnitou cestu k zájmu publika provázely změny názvu i zaměření

Za svou dlouhou pětiletou historii své existence nasbíraly Barrandov News spoustu řádků do svého pomyslného životopisu. Každý televizní kanál prochází jistým vývojem, při kterém upravuje svůj program na základě požadavků a preferencí publika. Publikum této stanice bylo však zřejmě vrcholně nerozhodné a vůbec práci panu Soukupovi neusnadňovalo. Nejdříve totiž v roce 2015 odstartoval tento kanál pod názvem Barrandov Muzika. Z názvu plyne, že primárním zaměřením byla hudba, konkrétně ta lidová. Jaromír si ale asi neudělal v domovech důchodců dostatečný průzkum, protože tamější babičky a dědečkové by mu řekli, že televizní kanál se stejným zaměřením už pár let existuje – Šlágr TV.

Bohužel publikum moc velké nebylo, a tak bylo třeba udělat zásadní programovou změnu. Po dvou letech Muziky tak přichází Barrandov Family. A co potřebuje ta správná „family“? No přece dostatečnou dávku pořadů z domácí tvorby Barrandova. Premiéry ale povětšinou stále vysílala hlavní stanice. Tento kanál však dostal privilegovanou roli vysílat reprízy pořadů pana Soukupa, aby se už nikdy nestalo, že přijdete k televizi a v té by neběžely ani Moje zprávy, ani Soudkyně Barbara. Tato „životní etapa“ stanice nicméně trvala pouhopouhý rok a půl. Představa pana Soukupa, že typická česká rodina chce sledovat reprízy jeho pořadů, byla zřejmě mylná.

Do třetice všeho „dobrého“ přichází Barrandov News

Protože diváků se opět sešlo pět a půl, mění stanice již podruhé svůj název na Barrandov News. Jenže změny tímto světáckým názvem skončily. Program totiž zůstal v téměř nezměněné podobě – opakování pořadů Nebezpečné vztahy, Aféry – neuvěřitelné životní příběhy či Soudkyně Barbara byly stále na denním pořádku. Na programu nesměl chybět také Klenot TV, pomocí kterého se možná Barrandov snažil vydělat na provoz této stanice. Bohužel ani tento pořad kanál nespasil. Business model byl totiž postaven na prodeji předražené bižuterie důvěryhodným babičkám. To se nelíbilo nejen ošizeným kupcům, ale také Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, která televizi udělila půlmilionovou pokutu za nekalou obchodní praktiku.

Tak a teď nezbývá než doufat, že negativní zprávy jsou pro tento rok s koncem Barrandov News už vyčerpány.

Do nynějška se zákon vztahoval jen na neruské mediální domy jako právnické osoby, to už teď ale neplatí. Každý, kdo je nějakým způsobem napojen, popř. placen zahraničními společnostmi z „černé listiny“, může být považován za agenta a je jedno, jestli je to americký novinář píšící o zatmění měsíce, bábuška z Kamčatky, co se omylem dostala k internetu, mladý undergroundový zpěvák s pravicovým smýšlením nebo opravdický agent FBI. Neunikne zkrátka nikdo. Ani ten Děda Mráz není ze hry. Kdo ví, jak jsou na tom se Santou.

Hlas Ameriky a Rádio Svoboda, trn v oku ruského Kyklopa. Media s nimi spjata jsou brána za agenty už asi automaticky. Holt hlas svobody v Rusku moc nefrčí. Na druhou stranu, můžeme se jim divit, když od mala mají děti za vzor matrjošky, svoboda je asi dost abstraktní pojem. Vlastně celá Ruská federace by se dala přirovnat k této dřevěné figurce. Zdá se velká, ale kdo v ní je, nemá zravno dost prostoru.

Ani běžný ruský uživatel internetu není před novým ustanovením v bezpečí. Stačí přeposlat špatný článek, napsat „nevhodný“ komentář či se přátelit se špatnými lidmi a další agent je na světě. Těžko říct, jak si za pár let s takovou hordou špionů poradí. Třeba zvýší „státní bezpečnost“ na takovou úroveň, že tam bude tak bezpečno, až si ani pravý Rus nebude jist, zda náhodou není „zahraniční vyzvědač“.

Největší problém s novým zákonem je v tom, že je opravdu hodně, hodně, opravdu hodně obecný. Proto všechny ty nejasnosti, kdo teda může nebo nesmí být označen touto ne moc šťastnou nálepkou. Jakmile si totiž nedokážeme odpovědět, zda to můžu nebo nesmím, nic mi to neřekne a justice si s tím pak může pohrát podle vlastního gusta. A že mají Rusové vytříbený jazýček. Kaviár, boršč, vodka, pelmeni, šašlik atd. a nakonec bliny, prostě by si blil.