Anglický novinář a autor knihy Žurnalistika ve věku teroru během své řeči vzdal poklonu české novinářské kapacitě Ferdinandu Peroutkovi. „Peroutkovy myšlenky a odkaz samotný jsou dodnes relevantní,“ pronesl britský žurnalista. „Obdiv si Peroutka zasloužil mimo jiné také proto, že bojoval proti dvěma režimům,“ vzdal hold muži, který se musel vypořádat nejdříve s nacismem, aby následně čelil útlaku komunismu.

Havel? Hlas revoluce

Peroutka ale nebyl jedinou českou personou, kterou John Lloyd zmínil. Prvního prezidenta samostatného českého státu Václava Havla označil za „hlas revoluce“, která přinesla do tehdejšího Československa demokracii.

Demokracie jde často ruku v ruce se svobodou médií. „Ročně jsou v Mexiku zabity desítky žurnalistů kvůli drogovým kartelům. Krom toho bývají často před svou smrtí i mučeni,“ připomněl. V souvislosti s těmito případy označil novinařinu za důležitou součást demokratické společnosti. Velkou roli ve svobodné novinařině hraje také vlastník daného média, jak člen agentury Reuters v závěru své řeči uvedl.

Lloyd byl druhým řečníkem na zahájení konference Novinářské fórum 2018. Navázal tak na německou novinářku se zaměřením na východní Evropu Gemmu Pörzgenovou. Šestapadesátiletá novinářka poté mluvila o případech věznění dvou německých novinářů v Turecku, které se odehrály v únoru, respektive dubnu minulého roku. V rodné zemi zajatých žurnalistů způsobila tato kauza silný ohlas veřejnosti za jejich propuštění. Situace nakonec dopadla dobře. Oba novináři jsou touto dobou zpět v Německu. Pörzgenová navíc označila Turecko jako největší vězení pro novináře.

Rovněž zkritizovala výrok prezidenta Miloše Zemana o Saúdské ambasádě. Připomněla také vraždu novinářky Anny Politkovské, která se v roce 2006 odehrála právě v hlavním městě Ruska, kde sama vyrůstala. Mimo jiné odsoudila vraždu slovenského žurnalisty Jána Kuciaka. K tomuto případu navíc promluvila o situaci české novinářky Pavly Holcové, které byl v souvislosti s vyšetřováním zabaven mobil pod podmínkou pokuty, kdyby jej odevzdat odmítla.

Projekt na přehled vlastníků médií

Dlouholetá žurnalistka zmínila fakt, že mezi německými kolegy se debatuje například o novinářské situaci v Rusku. Konkrétně se lidem snaží vysvětlit, jak ruská vláda reguluje mediální informace na internetu. S organizací Reportéři bez hranic navíc vedou projekt Media Ownership Monitor, který se zaměřuje na zvýšení přehlednosti vlastnictví jednotlivých médií. V tomto ohledu spolupracují především s balkánskými médii. „Média by si měla zachovat svou tvář. Neměla by se zapojovat do podpory politiků jako třeba Fox News,“ naráží Němka na podporu prezidenta Trumpa.

Pörzgenová se na závěr zmínila o žurnalistické situaci na Ukrajině, kde společně s dalšími německými novináři zprostředkovali interview s více než třiceti tamními novináři. Dozvěděli se kupříkladu informaci, že politické dění silně ovlivňuje chod ukrajinské žurnalistiky. Sama poté uvedla rizika jejich spolupracovníků v Německu. „Novináři se mnohdy musí vypořádat s násilím na demonstracích nebo s neonacisty,“ sdělila Pörzgenová na závěr své řeči.