Náplň práce:

• Fotografování různých akcí a foto žánrů v rámci ČT – zejména report z natáčení (interiér, exteriér), společenské akce (eventy), inscenované portréty (ateliérové, exteriérové), produktové fotografie a další fotografie podle aktuální potřeby
• Provádění postprodukčních a grafických úprav fotografií dle zadání
• Popis fotografií metadaty

Požadavky:

• SŠ vzdělání ukončené maturitou (obor fotografie)
• Znalost SW programů pro zpracování a postprodukční úpravy fotografických obrazů (Adobe Lightroom, Photoshop, … atd.)
• Uživatelská znalost práce na PC (MS Office)
• Základní znalost anglického jazyka
• Min. 2 roky praxe (fotografická činnost)
• Řidičské oprávnění skupiny B

Nabízejí:

• Práci v atraktivním prostředí
• Jedná se o zástup za mateřskou/rodičovskou dovolenou

V případě zájmu zašlete CV a portfolio ( cca 5 ks z těchto žánrů: portrét – exteriér i studio, reportáž – zpravodajství, společenské akce, z natáčení, časosběrný dokument, černobílá a barevná fotografie, produktová fotografie) – přes externí datové úložiště v komprimované formě (link s odkazem vložte do Vašeho životopisu) zasílejte zde.

Zatímco dva z jeho kolegů v roce 2000 ve Sieře Leone ztratili život, on se stačil po úniku rebelům vyfotit. První čečenská válka, Bosenská válka, válka v Kosovu, ze všech těchto míst přinášel fotograf neúnavné svědectví lidského nitra. „Byl to jeden z nejlepších fotografů svojí generace,“ uvedla Dina Kyriakidou, editorka za americké zpravodajství pro Reuters. „Byla to jeho empatie, která ho dělala skvělým fotoreportérem,“ dodala. Reuters na počest Yannise Behrakise na svém webu uvedla nejcennější fotografie spolu s vyjádřeními, jak jeho vlastních, tak jeho kolegů. Zhlédnout jej můžete zde.

Co je momentálně náplní tvé práce?

Pracuji v modelingové agentuře, takže během dne obvykle komunikuji s modelkami, klienty, fotografy nebo fotím s modelkami nové polaroidy. I když je to úplně jiný obor, snažím se svou práci s focením propojovat a modelkám předávat své zkušenosti z focení.

Co na své práci nejvíce miluješ?

Miluju to, že můžu na dané věci přenést svůj úhel pohledu. Takže když si o nějakém místě myslím že je krásné, ale ostatní to v něm třeba nevidí. Nebo když můžu skrz foťák ukázat obyčejným lidem, že jsou krásní, i když si to sami nemyslí. Mám ráda, když moje práce dělá lidem hezky.

Co je na práci fotografa nejtěžší?

Snažím se na své práci hledat hlavně pozitiva a nezdržovat se hledáním chyb. Ale nejtěžší je asi zůstat neustále soustředěný a všímat si všech detailů. Také si člověk ne vždy sedne s týmem, ale protože mají všichni stejný cíl, musí se snažit přizpůsobit. V neposlední řadě bývá také těžké, když má klient nereálné očekávání, nebo když se na focení všechno pokazí a věci nejdou podle plánu. Ale pak je to zase dobrá výzva.

Jak jsi se k práci fotografky dostala?

Začala jsem jako malá s obyčejným kompaktem, který si můj otec koupil na cestování. Měla jsem štěstí, že jsem narazila v životě na spoustu inspirativních lidí, od kterých jsem se toho hodně naučila. Takže to byl takový postupný, plynulý vývoj. Aktivněji se tomu ale věnuji až posledních několik let. Ale vzhledem k tomu, že focení není má hlavní náplň práce, dostanu se k tomu párkrát do měsíce.

Vzpomeneš si na svou první fotografii?

Jasně, moc dobře! Svoji první fotografii jsem vyfotila na první dovolené u moře s rodiči. Bylo mi pět a úkolem bylo vyfotit rodičům jednoduchou společnou fotku. Na snímku byly jen jejich nohy. Ale na podruhé se to už povedlo! Od té doby jsem se snad doufám trochu zlepšila.

Kde bereš inspiraci na fotky?

Při hledání inspirace nejvíc času trávím na Instagramu, kde sleduji spoustu výborných fotografů. Dále sleduji módní servery, na kterých se každý den objevují nejnovější editorialy ze světových magazínů. Do třetice se inspiruji na Pinterestu.

Máš s focením už nějakou tu praxi, co dá největší práci?

Focení je týmová práce. Každý člen týmu, ať už je to make up artista, stylista nebo modelka mají svoji úlohu. Přesto by fotograf měl být člověk, který zná od každé profese alespoň něco málo, aby jednotlivé aktivity propojil do jedné výsledné fotky. Základem je hlavně komunikace. A pozitivní nálada.

Proč sis vybrala focení převážně do módních časopisů?

Mám ráda když mám kolem sebe krásno. Focení módy je pro mě krásné. Modelky, styling, umění líčení. Pak z toho už jen vytvořit krásnou fotku!

Jak jsi docílila toho, že jsi začala fotit pro tak prestižní časopis jako je právě Elle nebo InStyle?

Nepopírám, že důležitou složkou úspěchu je talent, nicméně stejně tak důležité jsou kontakty a celkově štěstí. Myslím si, že úspěchem není pouze získávat nové klienty, ale snažit se udržet si ty stávající. Když je někdo s moji prací spokojený, doporučí mě dál. To je ten ideální moment, při kterém fotograf nesmí zaspat.

Fotila jsi mnoho slavných osobností. S kým se ti spolupracovalo nejlépe?

Moc ráda vždycky vzpomínám na focení v ELLE Beauty Lounge během filmového festivalu v Karlových Varech. Do třípatrového Beauty Lounge chodí nejznámější herečky a jiné známé osobnosti, aby se připravily na večerní premiéry a večírky. Herečky jsou tam vždy tak uvolněné, že se s nimi pracuje krásně. Jmenovitě mám z hereček moc ráda například Janu Plodkovou, Ester a Aňu Geislerovy, Kláru Issovou nebo Elišku Křenkovou. Také se mi dobře spolupracuje s hercem Lukášem Hejlíkem, se kterým máme společné foto-gastronomické projekty. 

Jaké plány máš do budoucna?

V budoucnu se chci dále věnovat hlavně své práci v modelingové agentuře. Fotografování pro mě byla vždy aktivita, ke které jsem utíkala si odpočinout a uvolnit se. Proto bych to tak ráda nechala i do budoucna. Ale kdo ví? Módní fotografie bude vždy moji největší láskou. Myslím, že mě nikdy nepřestane bavit. Kromě módy se ale poslední dobou probourávám do gastronomie. V rámci jednoho gastronomického projektu fotím zajímavé podniky a skvělé pokrmy.

Doporučila bys něco začínajícím fotografům v oboru?

Fotografům bych poradila, aby se nenechali nikdy ničím odradit, šli si za svým cílem a každý den na sobě pracovali!

foto: Adriana Fialová (Instagram)

Vyrůstal v Židlochovicích nedaleko Brna, kde se narodil. K fotografování měl vztah už od malička, a to díky otci, který byl amatérským fotografem. Obor fotografie vystudoval na Střední průmyslové škole grafické v Praze. Hned po škole nastoupil na vojenskou službu, kde svoje umění využil při pořizování fotografií pro armádu. To ho utvrdilo v tom, že by chtěl pracovat jako fotoreportér.

Od roku 1960 začal působit v České tiskové kanceláři, kde pracoval 15 let. Tam fotografoval především kulturní události jako festival Pražské jaro a mnoho dalších. Také byl v roce 1968 poslán pracovně do Vietnamu, kde zažil bombardování Hanoje, což dalo za vznik unikátním fotografiím. Po jeho návratu uspořádali výstavu fotografií, jež zachycovaly krutost války. Ve stejném roce fotil i vstup sovětských vojsk na naše území.

Před objektivem stál Gott i Kubišová

Do časopisu Vlasta přešel v roce 1975. Tam se soustředil především na fotografie, ve kterých byla zachycena převážně přirozenost a bezprostřednost. Fotil také portréty slavných osobností, jak z domácí scény, tak ze zahraničí. Nafotil například Martu Kubišovou, Karla Gotta nebo herečku Claudii Cardinale. Mezi jeho komerční zakázky patřila hlavně móda. Od roku 1984 se živí jako samostatný fotograf a stále publikuje v časopisech a novinách.

O tom, že Jovan si své místo významného fotografa a fotoreportéra zaslouží, vypovídá i řada domácích a mezinárodních prestižních ocenění, které v průběhu života nasbíral. Získal například Zlatou pečeť na World Press Photo v Haagu v roce 1970 a mimořádným úspěchem byla hlavní cena v celosvětové soutěži MON „Mír Vietnamu“ z roku 1973.

9. března 2015 převzal cenu za Osobnost české fotografie za rok 2014, kterou mu udělila Asociace profesionálních fotografů ČR, jejíchž je členem. Je také členem Syndikátu novinářů ČR a Czech Travel Press.

Husova základní škola v Liberci pojala oslavy stého výročí založení republiky po svém. V pátek 26. října připomněli významné jubileum živými obrazy a přáními, přivázanými na balóncích. Děti a pedagogové oblečení do barev trikolóry společně nejdříve vytvořili číslici sto, kde každá z cifer měla jednu z barev vlajky ČR. Poté následovalo vypuštění balónků s přáními republice a vytvoření lidské vlajky. „Bylo to velmi emotivní nejen pro děti, ale i pro nás všechny ostatní. Ta chvíle byla prostě silná, což se snad odráží i na fotografii,“ uvedl autor fotografie Radek Petrášek.

Radek Petrášek působí jako fotoreportér ČTK v Liberci již dvacet let. Za sebou má však v rámci své profese rovněž spoustu zahraničních výjezdů. Fotografoval například na Olympijských hrách v Londýně, na mistrovství světa v atletice v Berlíně nebo na různých mistrovstvích světa v ledním hokeji. Jeho zatím posledním velkým projektem je kalendář panoramatických fotografií vyhlídek Libereckého kraje pro rok 2019.

Foto: Radek Petrášek

Letošní předávaní ceny Czech Press Photo proběhne již za několik dní. Soutěžit se bude v osmi foto a ve třech video kategoriích. Porota složená jak z českých tak zahraničních hodnotících vybrala několik snímků, které se letos utkají o tuto cenu.

V kategoriích Aktualita, Problémy dnešní doby, Každodenní život, Umění a kultura, Sport, Portrét, Příroda, věda a životní prostředí, Lifestyle a Grant Prahy soutěží jak jednotlivé, tak série fotografií. Dohromady zde soutěžilo přes čtyři sta fotografů, ze kterých vybírala devítičlenná porota. Série a samostatné snímky hodnotila odděleně.

Někteří z fotografů byli pak ve svých kategoriích nominováni hned dvakrát. Jedním z nich je Tomáš Benedikovič v kategorii Aktualita se snímkem a sérií. Dalším byl pak jak se sérií, tak se samostatnou fotografií v kategorii Každodenní život Stanislav Krupař, který také získal nominaci v kategorii Příroda, věda a životní prostředí. Martin Divíšek a Zdeněk Dvořák mají také každý dvě nominace a to v kategorii Umění a kultura. Matěj Dereck Hard získal zase dvě nominace v kategorii Lifestyle. Dalšími, kdo pak v soutěži získali napříč kategoriemi, více než jednu nominaci, jsou Michal Čížek, Boris Németh a Filip Singer.

Debaty o tisících snímcích

„Členové letošní mezinárodní poroty mají za sebou dlouhé perné tři dny, ve kterých velmi důsledně procházeli a hodnotili tisíce přihlášených snímků. Vedli mezi sebou vášnivé debaty, ale na oceněných fotografiích se ve finále shodli,“ uvedla Veronika Souralová, ředitelka Czech Press Photo. „Porota byla velmi přísná a preferovala kvalitní žurnalistické snímky s globálními tématy s hlubším přesahem. Ne všechny dobré a důležité fotografie mohly být nominovány, ale doplní kolekci výstavy, která podle mého mínění bude skvělá,“ doplnila Souralová.

Slavnostní vyhlášení vítězů všech kategorií, včetně vítěze ocenění Fotografie roku, proběhne ve Staroměstské radnici 20. listopadu. Hned na to pak otevře své brány i výstava oceněných a vybraných prací.

„Sedm let jsem mohl fotit jen z motocyklu, do vrtulníku jsem se nikdy nedostal. Místo v něm jsem si poprvé vyprosil na jednu etapu loňského ročníku,“ uvedl Červený.

Putovní cenu pro vítěze v hodnotě 50 000 korun převzal Červený 2. února na Staroměstské radnici v Praze.

„Fotografie v sobě snoubí neobvyklý pohled, výrazné grafické řešení a zároveň silný sportovní okamžik,“ pronesl Filip Láb, předseda odborné poroty.

Klub sportovních novinářů (KSN) vyhlásil pro rok 2017 obnovenou premiéru soutěžní přehlídky Sportovní fotografie roku. Hlásit se mohli profesionální fotografové, členové KSN, se svými snímky z roku 2017. Na soutěž plynule navazuje výstava Sportovní fotografie roku 2017, která probíhá během února 2018 ve výstavních prostorách Staroměstské radnice v Praze.

Pro 11. ročník soutěže byly vyhlášeny kategorie fotbal, ostatní sporty, portrét, SportArt a foto série. Ze všech snímků, přihlášených do kategorií, porota vybrala nejlepší tři fotografie do hlavní soutěže o Sportovní fotografii roku, a také vybrala vítěze, který získal zvláštní ocenění Sport v Praze.

Výstavu fotografií je možno navštívit od 3. – 28. února. Otevírací doba expozice je každý den od 10 do 18 hodin. Návštěvníci zde mohou zhlédnout desítky velkoformátových fotografií nejlepších českých profesionálních fotografů.

Výsledky soutěže Sportovní fotografie roku 2017:

Hlavní cena: Michal Červený – Cape Epic 2017 (Nino Schurter a Matthias Stirnemann na etapovém závodě horských kol v Jižní Africe)

Fotbal: Vlastimil Vacek – Překonaný (brankář Dukly Praha Filip Rada inkasuje druhý gól v utkání HET ligy se Slavií)

Ostatní sporty: Pavel Lebeda – Josef Dostál: Vítězství (MS 2017 v rychlostní kanoistice v Račicích)

Portrét: Barbora Reichová – Jakub Voráček (hokejista)

SportArt: Michal Červený – Plný plyn (triatlonový závod na okruhu F1 v Abú Zabí)

Série: Michal Sváček – Automobilové závody 24 hodin Le Mans.

Má podle Vás v žurnalistice samostatná profese fotografa
budoucnost?

Myslím, že na novinářské fotografii se nic nemění. Je stále nositelem informace, obrazových kvalit a emocí. Jakým způsobem by mohl redaktor pořizovat reportáže a snímky ze sportovních událostí, demonstrací, konfliktů, politických událostí a podobně? V médiích, která částečně rezignují na kvalitu i obsah, si dovedu představit, že redaktor vyfotí mobilem rozhovor, či tiskový brífink, to je však maximum.

Celkové vítězství soutěže patří fotografovi Michalu Šulovi z Mafry. Fotografie zachycuje moment při protestech proti návštěvě čínského prezidenta. Vítězové dalších kategorií jsou například Filip Singer se snímkem spojený s uprchlickou krizí, Jaromír Hanzlík, který zachytil sluneční lázně v Sorrentu nebo Vojtěch Hurych, který vyfotografoval zákulisí Plesu v Opeře.

„K nejsilnějším tématům letošního ročníku patří nejenom utečenecká krize, ale třeba i válka v Sýrii, protesty proti návštěvě čínského prezidenta, Paříž po loňském teroristickém útoku či rušení dolů v severních Čechách. Oproti minulým ročníkům jsme však dali tentokrát větší prostor pozitivněji laděným snímkům, protože život není jen o dramatických či jinak vyhrocených událostech,“ popisuje 22. ročník soutěže Veronika Souralová, ředitelka soutěže.

Tyto snímky, ale i spoustu dalších prací, které nebyly oceněné, jsou k prohlédnutí v Křížové chodbě a Rytířském sále pražské Staroměstské radnice. Výstava bude otevřená každý den od 10.00 do 19.00 hodin. Základní vstupné je 120 korun a zlevněné 60 korun.

Kromě Fotografie roku a dalších známých a již tradičních kategorií, jako jsou například Aktualita a reportáž, Každodenní život nebo Lidé, o kterých se mluví, se letos hodnotily i dvě nové kategorie: Problémy dnešní doby a Lifestyle. Tři samostatné kategorie měla v soutěži také videa, nováčkem mezi nimi byla sekce Investigation.

Letošní ročník minimálně v jednom ohledu překonal ten předchozí. Celkový počet přihlášených prací čítal totiž kolem šesti tisíc, zatímco minulý rok se počet pohyboval kolem čtyř tisíc.

Doporučujeme:

World Press Photo chystá novou soutěž, chce tak dát šanci photoshopovaným snímkům

Ve zpravodajské práci není přípustná jakákoliv jiná úprava, než doostření, výřez a upravení jasu-kontrastu. Pokud jde o portrét mimo zpravodajství, např. politik do magazínu, a je to třeba i stylizovaná fotka, tak se retušuje, ale zpravidla jen odlesky od světel a drobné ranní nepříjemnosti. Nepamatuji si, že by se to muselo v MF Dnes někdy řešit, ale postih by samozřejmě byl.