Ačkoliv dnes stále převažuje poslouchání rozhlasu za pomocí analogové technologie FM, s digitálními rádii se setkáváme stále častěji. Technologií, která je dnes pro přenos digitálního rozhlasu nejpoužívanější, je DAB+, jež se postupně stává standardem. Většina nově vyrobených automobilů disponuje digitálním přijímačem. Tomu napomáhá rozhodnutí Evropského soudu, dle kterého musí všechny nově vyrobené automobily určené pro evropský trh takovým přístrojem disponovat. Již nyní Český rozhlas (ČRo) nabádá posluchače k přechodu na digitální příjem formou rozsáhlé reklamní kampaně. Češi jsou přesto stále věrní analogu. Web Digitalradiodab.cz, který informuje o novinkách ze světa digitálního rozhlasu uvádí, že v současnosti technologii DAB+ využívá více než 10 procent posluchačů. To je výrazný nárůst oproti minulým rokům. Přesto však výrazně zaostává za jinými více užívanými způsoby přenosu.

V síti DAB+ naladíte desítky veřejnoprávních i soukromých stanic

Nejvíce vysílacích pásem zabírá bezpochyby veřejnoprávní ČRo. V multiplexech lze poslouchat nejen celoplošné stanice jako je Radiožurnál, ale také mnoho menších či regionálních vysílání, které byly dosud často dostupné pouze na internetu. Umožňuje to vyšší kapacita v porovnání s technologií FM, díky které lze přenést až šestnáctkrát více stanic. Kromě rádií veřejné služby lze naladit také mnoho privátních rádií, mezi kterými nechybí ani nejposlouchanější stanice jako Evropa 2, Impuls nebo Blaník.

Přechod na digitální vysílání má mnoho důvodů

Kromě vyšší kapacity je častým argumentem propagátorů digitálního vysílání vyšší kvalita. Za pomocí technologie DAB+ lze dosáhnout standardu, který se výrazně blíží tomu, kterým disponují kompaktní disky. Digitální doba má ukončit úmorný šum, který často trápí například řidiče pohybující se v odlehlých oblastech. Ani to však stále nepřimělo příliš mnoho lidí k pořízení nových přijímačů. Důvodů je několik, přičemž tím hlavním je nákladnost a často i nemožnost montáže nových rádií do starších automobilů. Dokud funguje vysílání v pásmu FM, je pro většinu lidí taková investice zbytečná.

Problémem je pokrytí

ČRo pyšní pokrytím 95 % české populace, v čísle je ale háček. Papírové pokrytí ve skutečnosti příliš neodpovídá tomu praktickému, přičemž v mnoha oblastech je pro příjem stále nutnost použití venkovní antény. Často je tak vyloučený čistý, ničím nerušený poslech v automobilech. To přiznává také ombudsman ČRo Milan Pokorný, který na oficiálním webu veřejnoprávního rádia uvedl, že ho situace s pokrytím trápí. Kromě toho ombudsman slíbil, že by mělo v blízké době dojít ke zlepšení. Podstatně horší je situace soukromých stanic. Ty jsou v sítí DAB+ často dostupné pouze v okolí některých měst.

V Norsku se vypínání FM setkalo s nespokojeností posluchačů

Premiantem, co se přechodu na digitální rozhlas týče, je Norsko. Skandinávská země FM vysílání postupně vypíná již od roku 2017, přičemž kompletní přechod má nastat příští rok, kdy má vypršet licence zbývajícím stanicím, které v analogovém pásmu vysílají. Tato situace se však v Norsku setkala s nepochopením nemalého procenta obyvatel, kteří přestali některé stanice poslouchat a raději se přiklonili k regionálním rádiím, která stále vysílají analogově. Další na řadě má být Švýcarsko, které chce přenos rozhlasu v pásmu FM přerušit na konci roku 2024. Stejně chce časem postupovat také Dánsko a několik dalších států.

Ředitel Techniky a správy ČRo Karel Zýka uvedl v rozhovoru pro server Parabola, že Česko podobný scénář v nejbližších letech nečeká. Dle jeho slov je analogové vysílání dostačující, a proto chce nadále udržovat současnou situaci, kdy koexistují 3 základní způsoby přenosu rádia: digitální, analogové a internetové. Přesto však nemůžeme zcela vyloučit, že Česko v budoucnu okopíruje norský či švýcarský scénář.

Přijímače v té době nebyly uzpůsobeny novému typu vysílání. Na scénu se proto dostávají speciální zařízení – digitální set-top boxy. Tato technologie nám umožnila vysílat tzv. multiplex, což v praxi představuje možnost vysílat vícero stanic na jediném kanále. Přechod z analogové na digitální televizi pak znamenal především výrazné zlepšení kvality obrazu a zvuku.

V programové nabídce bylo na počátku digitálního vysílání možné najít tři programy České televize – ČT1, ČT2, ČT24 a jedinou komerční televizi – TV Nova. Nabídka obsahovala i pět rozhlasových stanic Českého rozhlasu – Praha, Vltava, ČRo Leonardo, ČRo D-Dur a Rádio Česko.

Ostrému startu předcházelo experimentální vysílání Českých radiokomunikací (ČRa). Testování digitalizovaného obrazu začalo již v roce 2000. Zkušební vysílání obsahovalo mnohem větší množství programů než samotné DVB-T po oficiálním spuštění. Pro některé televizní diváky tak tento den znamenal pouhé okleštění dosavadní programové nabídky.

Digitalizované záznamy široké veřejnosti představí například soudní řízení s americkým novinářem Williamem Nathanem Oatisem, se skupinou Pavelka nebo kompletní proces s Josefem Zenáhlíkem, který stanul před nejvyšším vojenským soudem.

Dochované magnetofonové pásy dále obsahovaly i záznamy různých dobových rozhlasových pořadů, které se týkaly mimo jiné procesu s tzv. Zelenou internacionálou, což byl jeden z vykonstruovaných monstrprocesů v komunistickém Československu proti katolické inteligenci v 50. letech minulého století či kauzy sabotérů v Ostravsko-karvinských dolech Ostrava.

„Přestože se nejedná o tak známé procesy jako třeba s druhým mužem KSČ Rudolfem Slánským, mají tyto záznamy pro historiky a badatele nesmírnou cenu. Skvěle ukazují, jak totalitní systém fungoval i v případech, které zůstávaly trochu ve skrytu mediálního zájmu,“ uvedl vedoucí Archivních a programových fondů Českého rozhlasu Dušan Radovanovič. „Osudy odsouzených přitom byly neméně zajímavé. Jsem rád, že můžeme české veřejnosti zpřístupnit materiály, které zatím neměl možnost nikdo slyšet,“ doplnil Radovanovič.