Jako první počin uvede analytička Lenka Zlámalová rozhovory s významnými osobnostmi. Hned ve čtvrtek bude jejím hostem kandidát na prezidenta Mirek Topolánek. V následujících rozhovorech dojde i na ostatní prezidentské uchazeče. Další pořady internetové televize nechtěla redakce zatím prozradit. „Plány do budoucna máme, ale chceme postupovat krok po kroku. Jistě zapojíme i další členy redakce,“ uvedl editor Echa 24 Miloslav Janík. Mezi témata však budou tradičně patřit události z politiky, ekonomiky nebo kultury.

„K videoprodukci nás přiměly zájem čtenářů a technické možnosti, které výrobu videí a jejich zveřejňování na internetu značně zjednodušily,“ vysvětlil Janík. Spolumajitel vydavatelství a šéfredaktor Echa Dalibor Balšínek na svém facebookovém profilu informoval, že s projektem mu pomáhá novinář Marek Vacek, který působil například v televizi Nova nebo v České televizi.

Echo TV se tak přidává k dosavadním psaným projektům vydavatelství Dalibora Balšínka, mezi které patří zpravodajský web Echo 24, čtení pro náročné Echo Prime, Týdeník Echo a komentovaný monitoring nejdůležitějších událostí z politiky a byznysu v českých médiích Business Monitoring 24.

Na internetu v oblasti audiovizuálních médií panuje velká konkurence. Mezi úspěšné produkty patří dvojnásobný vítěz letošního ročníku ankety Křišťálová lupa DVTV. Zájmu se dostává také známými jmény nabité redakci Seznam Zpráv nebo pořadům na iDnes.tv.

Během Vaší kariéry jste působil v několika médiích. Působil jste jako šéfredaktor velkého tištěného deníku, zakládal jste nové projekty. Je to pro Vás přirozený průběh? Nevadí Vám aklimatizovat se na nové lidi, místa?

Nevadí mi to. Ne vždycky jsem ta místa opouštěl rád. Od svých studentských let jsem chtěl pracovat v Lidových novinách. Hrozně nerad jsem z nich odcházel, protože si myslím, že to je nejcennější titul na českém mediálním trhu. Ale okolnosti byly takové, že jsem tam u nich už pracovat nemohl. Také si myslím, že do těch třiceti let je dobře, když mladí novináři vyzkoušejí více typů médií. Mají zkušenost s televizí, s rozhlasem, s tištěným médiem, elektronickým médiem. Protože každé z nich má své specifika a je dobře pro jejich univerzalitu, aby si vše vyzkoušeli.

Pro Vás je to tedy o tom, nestát v začátcích na jednom místě…

Já jsem obecně hrozně neklidný člověk.

Vzpomenete si na nějaké období, kdy jste si připadal nejvytíženější? Jaké období pro vás bylo nejvíce stresující?

Hodně těžké byly začátky v Týdnu, kdy jsme to kompletně předělávali. Po půl roce tam v podstatě z nějakých šedesáti lidí zbyli možná tři. Část odešla dobrovolně, část jsem musel vyměnit. Bylo to asi nejnáročnější, ty první dva roky. Pak si myslím, že extrémně náročné je to, co dělám teď. V podstatě jsem nikdy nevykládal tolik energie a tolik úsilí. Ten výsledek je sice úspěšný, protože jsme vybudovali něco, co stálo pouze na našich jménech a nemělo to žádnou značku. Ale tím, jak je ekonomická situace v médiích komplikovaná, se to vrací mnohem pomaleji, než před deseti lety v Týdnu.

Šéfredaktor má s fungováním média spoustu starostí. Jak zvládáte stres? Máte nějaký koníček, nějaký ventil?

Ne, ne. Ta práce je v zásadě pro mě koníček. Navíc mám tři dcery. Tak jestli to lze považovat za ventil? To asi není ventil, je to důležitá součást života. Já vlastně kromě rodiny a práce nic nemám.

Co Vás na té práci v novinařině baví nejvíc?

Úspěch. Když se Vám povede nějaký dobrý text. Nebo když to čtenáři ocení, to je největší úspěch.

A co považujete za svůj největší kariérní úspěch? Je to teď to Echo?

To ještě úplně nemůžu říct. Nepochybně byl velký úspěch „relaunch“ Týdne. Pak vlastně jsem zavedl ještě Instinkt a následně týden.cz. Myslím si, že jsem odvedl kus dobré práce v Lidových novinách, kdy jsem vlastně udělal samostatnou přílohu z Orientace. Trochu mě mrzí, že už ji není věnována tak velká pozornost, jakou jsem ji věnoval já. Pak tam bylo pár úspěšných komerčních projektů, které Lidovým novinám pomohlo. Například založení přílohy Esprit a různé speciály, které jsme v Lidových novinách vydávali. Já však očekávám, že ten můj největší úspěch bude Echo. 

Kromě Echa, máte ještě v záloze něco, co byste chtěl stihnout? Nebo myslíte, že je Echo Váš poslední projekt?

To nevím. Vždycky jsem si říkal, že tohle už je napořád, a že už se nebudu nikam stěhovat. I tak jsem to sliboval kolegům, kteří do toho se mnou šli, že z toho Echa už nikam nepůjdeme. Snažíme se neustále rozvíjet nové a nové značky. Chystáme Echo Prime, což má být typ serveru, který tady není. Ten nebude postaven na návštěvnosti, ale na kvalitě. Na to se hodně těším, i když teď jsem skeptický a vím, jak hrozně těžké to bude. Ale zatím nic jiného neplánuji a nic jiného v záloze nemám.

V tuto chvíli jste tedy spokojený tam, kde jste? Nepřemýšlel jste někdy, že byste se vrátil do velkého nakladatelství, třeba i tam, kde už jste působil?

Ne, to určitě ne. Vezměte si, že ta společnost patří mně v tuto chvíli. Takže nebudu odcházet od něčeho, co mi zatím patří. Žádné úvahy tohoto typu nemám. Chtěl bych, aby se Echo stalo co nejdříve ekonomicky soběstačné, a aby bylo co nejvíce závislé na svých čtenářích, kteří budou za ten obsah platit. To je ta nejdůležitější věc.

Zaznamenal jste v poslední době nějaký podobný projekt, nebo něco v tom smyslu, který se Vám líbil a chtěl byste ho podpořit? Něco co Vám utkvělo v paměti?

Já hlavně pozoruju, že se novinařina mění. A že se mění jako fungováním médií. Spíše mám obavu z hledání udržitelného modelu pro fungování médií. Obávám se spíš toho, že kvalita médií půjde neustále dolů, protože bude tlak na snižování nákladů a nedostatek příjmu pro jejich financování. Byl bych hrozně nerad, kdyby to dopadlo tak, že by to musela být dotovaná činnost. Jakákoli dotace ohrožuje nezávislost médií. Obávám se, že lidé v České republice si nejsou vědomi toho, jak důležitá jsou pro fungování společnosti nezávislá média. Myslím si, že hodně je to vidět i na regionální úrovni.

s přispěním Veroniky Hegarové

„Je to nezastavitelné, například náklady MF DNES padají ročně o 8-9 procent. Potom je obtížné noviny distribuovat. Rychlosti internetu to nikdy nebude stačit,“ myslí si o situaci Dalibor Balšínek, vydavatel a šéfredaktor portálu Echo24 a jeho týdeníkové platformy. Společně s Karlem Hvížďalou a Ondřejem Férem proběhla na půdě Univerzity Palackého debata na téma „Krize tisku a nové mediální projekty“.

Proč platit za tisk?

“Problém internetu je ten, že za něj neplatíte. Tím se potom snižují čtenářovy nároky na kvalitu informace,” tvrdí Balšínek. “ Naopak s tiskem je to jako s vinylem. Pár lidí to poslouchá, protože to lépe zní, ale už to nikdy nebude masovou záležitostí,“ dodává. Lidé si za obsah tiskovin nepřiplácí a chodí raději na internet, kde je všechno okamžitě a zdarma. Karel Hvížďala vidí problém v mediální negramotnosti čtenářů. „Ekonomický model, jak přitáhnout čtenáře k tisku, nikdo vymyšlený nemá. U nás je, myslím, problém v mediální negramotnosti. Lidé nejsou schopní rozeznávat falešné od relevantního, a proto se spokojí s informacemi na internetu,“ tvrdí Hvížďala.

Podle Balšínka čisté zpravodajství nestačí a události potřebují interpretaci, aby byl čtenář ochotný za ně zaplatit. „Samotná zpráva už nemá v tisku hodnotu. Za to čtenáři nejsou ochotní platit. Chtějí platit za komentář nebo dobrou analýzu. To, co zasadí tu zprávu do nějakého kontextu. Zásadní úlohu hraje i jméno novináře. Uvedu příklad Jindřicha Šídla, jeho odběratelé na twitteru převyšují náklady novin, ve kterých pracuje,“ doplňuje. Je potřeba naučit populaci rozumět médiím „Na internetu se objevují věci, které by v novinách nemohly vyjít. Někde už neexistuje ani korekce. Bohužel, uživatelé internetu nezkoumají zdroje,“ popisuje Balšínek hrozbu šíření nepravdivých zpráv na internetu.

Nápad vzdělávat obyvatelstvo se líbil všem třem účastníkům debaty. „Mediální výchova by se měla učit už na základní škole. Taky mě ta dnešní situace děsí, ale není to nic nového. Bylo to tu vždycky,“ dodává Fér, který se paralelně s prací v novém týdeníku Faktor S podílí na chodu webu manipulátoři.cz, na kterém identifikuje falešné zprávy a hoaxy. Časopis může být úspěšný i přes nepřízeň doby Opačný efekt vztahu internetu k tisku Fér prožívá právě se svým novým projektem Faktor S. „Internet časopisům může pomoc. Úspěšně postavený internetový projekt je schopen přelít se do formy časopisu,“ řekl.

Faktor S, ve kterém je Fér šéfredaktorem, se na trhu objevil teprve v únoru, jeho náklady jsou nyní asi 7 tisíc výtisků. „Myslím, že se nám podařilo přijít na trh s něčím, co tam ještě nebylo,“ popisuje Fér svůj ekonomický týdeník. „Obtížné je vytvořit si základnu předplatitelů. Když se nám podaří sehnat alespoň 10-15 tisíc, budeme všichni spokojeni,“ doplnil.

Ani Balšínek si nemyslí, že by internet byl schopen nahradit tisk. „Krachují časopisy středního proudu. Myslím, že přežít mohou ty, které jsou zaměřeny na nějakou specifickou cílovou skupinu,“ dodává majitel Echa24, jehož digitální verze se rovněž dočkala tiskové týdeníkové platformy.