Přes osobní příběh plný strastí se po konci kariéry Milan Antoš stal hokejovým expertem ČT. Na své první mistrovství světa odcestoval v roce 2011. Od té doby pravidelně doplňuje komentátorský štáb na většině vrcholných akcích. Věnuje se téměř jakékoliv hokejové rubrice, která se na ČT Sport objevuje, přes extraligu, všemožné turnaje, až po reprezentaci. Jeho specializací však zůstávají mladíci. Každoročně se věnuje juniorům a juniorskému mistrovství světa. Možná i proto, že jeho stejnojmenný syn hraje taky hokej.

Antoš je především známý svou bezprostředností a specifickým stylem komentování. Díky jeho přílišné upřímnosti mohli být hokejoví fanoušci svědky jeho asi nejznámějšího výroku: “Je to hnus, je to fakt ošklivý,” dnes totiž má na YouTube už přes 130 tisíc zhlédnutí. Tahle slova použil v souvislosti se špatným výkonem Čechů v souboji s Dány na hokejovém šampionátu v roce 2021. Vyvolalo to obrovskou vlnu emocí. Dokonce tak velkou, že sám Pavel Richter, bývalý hokejový útočník, trenér a expert, se z důvodu i jeho výroku pozice experta ČT vzdal. „On, který se ve své hokejové kariéře v takové situaci nikdy neocitl, nemůže něco takového vyslovit o hře národního mužstva,“ vyjádřil se Richter v dopise určený Robertu Zárubovi.

I přes pár kiksů, kterých se dopustil, je velice oblíbený. Zejména proto, že se nebojí vyjádřit věcnou kritiku, která našemu tradičnímu sportu mnohdy schází. Mimo ČT působí už několikátým rokem na online magazínu Sport.cz, kde má svou vlastní sekci – Antošovu břitvu. Zde vyjadřuje své postoje a komentáře ohledně aktuálního hokejového dění.

V jednom z posledních publikovaných komentářů kritizoval extraligovou Spartu za neúspěšnou sezonu zakončenou porážkou v playoff proti Třinci. Byť se komentáře pod příspěvkem shodují v tom, že má Antoš pravdu, někteří, například fanoušci Sparty, s jeho názorem nesouhlasí. „Já měl Milana Antoše vždycky rád. Chodil jsem na něj jako malý v Plzni, v TV se mi líbilo, že nazývá věci pravými jmény. Ale tenhle komentář je od bývalého hráče úplně bez úrovně,“ zareagoval ke komentáři Jakub Koreis, bývalý hokejový útočník a dnes spoluautor hokejového podcastu Bomby k tyči.

Dvanáct let působnosti v ČT změnilo Antoše především v sebevědomí. Oproti prvním rokům adaptace dnes pracuje daleko jistěji, zkušeněji a odvážněji. Na druhou stranu ví, co si dovolit může a co naopak musí vypustit a nechat si raději pro sebe. Nebojí se otevřeně mluvit o věcech, o kterých ne každý expert rád hovoří. Oproti jeho kolegům zůstává nohama na zemi, komentuje věci tak, jak skutečně jsou. Dokonce ani nepřehání. Experti mají mnohdy v tendenci pozitivní věci zveličovat a k těm negativním se vyjadřovat velice střídmě nebo vůbec. Což má za následek to, že to vytváří jakýsi neucelený obraz skutečnosti. Jestli to je dobře nebo špatně je ale otázka názoru. Každopádně patří do skupiny nejvlivnějších hokejových expertů v Česku a poctivou prací se stal jakýmsi základním stavebním kamenem hokejového štábu ČT.

Dva hlavní aktéry, kteří jsou součástí každého dílu, doplňují v nepravidelných intervalech tři další novináři Deníku Sport. Jsou jimi Jan Vacek, Michal Kvasnica a Radek Špryňar. Vacek se v podcastu prezentuje jako sebevědomý vševěda, jeho skálopevné predikce však nezřídka kdy skončí jako sedláci u Chlumce. „Vacínovi“ je často předhazováno, jak při nedávném Mistrovství světa tipoval konec Argentiny na turnaji téměř v každém kole, přičemž jihoamerickému týmu se nakonec podařilo Mundial vyhrát. „Oni skončí už na těch Holanďanech. A kdyby ne, tak pak už fakt ne, Brazílie to má umetený,“ řekl v jednom z dílů věnujícím se světovému šampionátu s jistotou sobě vlastní Vacek.

Dalším z nepravidelných hostů je Michal Kvasnica. Jeho přítomnost je příjemnou změnou oproti emotivním a často vzájemně popichujícím se kolegům. Kvasnica není tak charakterově výrazný jako tři dříve jmenovaní, je však nedílnou a důležitou složkou sestavy ZAJÍCE. Posledním dílem do skládačky je Radek Špryňar, který se v podcastu objevuje pouze sporadicky. Jeho pohled nejen na fotbal a na svět kontrastuje s ostatními, především s Vackem a Podroužkem, kteří jsou o několik let mladší.

Vzájemné střety a kontroverze, aneb hlavní koření ZAJÍCE

Výrazný střet mezi Vackem a Špryňarem přinesla epizoda, ve které aktéři probírali aféru moderátora České televize Pavla Čapka, který volající divačce řekl: „Na ženu velmi kvalitní hodnocení.“ Špryňarovi přišla celá kauza jako dělání z komára velblouda. „Já jsem v týmu Čapoun, na milion procent. To, co se z toho stalo na Twitteru, je pro mě nepochopitelný. Řešil jsem to doma s manželkou, a ani jí nepřišlo zvláštní, co Čapek v České televizi řekl. Vůbec nechápu, v jaké době to žijeme, tomuhle nerozumím.“

Po přitakání Podroužka začal Vacek nesouhlasně kroutit hlavou. „Hoši, v*le, vy jste tady normálně banda tří šílenců. Přijde mi, že Radek vůbec není v roce 2022, ale to už je jiná diskuze,“ rozohnil se fotbalový expert Sportu na svého kolegu. Rozjela se diskuze, ve které se po nějaké chvilce dostal ke slovu Novotný. Přečetl tweet Lindy Bartošové ohledně této kauzy, ve kterém nepřímo označila Čapka za šovinistu. „Tak jdi do*rdele, bych řekl já. Neobratný? Možná. Ale tohle jako šovinismus? To fakt ne,“ řekl k vyjádření Bartošové známý promotér a moderátor.

A přesně tyto momenty jsou to, co dělá ze ZAJÍCE skvělý podcast. Když se někdo jako Ondřej Novotný, který je veřejně známou osobou, vyjádří upřímně a od plic. Je osvěžující slyšet někoho vyjádřit názor, ať už s posláním Lindy Bartošové na obrácenou stranu pánve souhlasíte, či nikoliv. A asi jen Novotný dokáže veřejně říct to, co řekl o jednom z nejlepších fotbalistů všech dob Cristianu Ronaldovi. Poté, co si slavný CR7 vydupal odchod z Manchesteru United, se moderátor nechal slyšet, že to je „Ultrač*rák“.

Vulgarita nerovná se zábava, ale správně použitá vulgarita je často tím nejtrefnějším, jak můžete danou skutečnost popsat. A to se v tomto případě povedlo náramně. I díky těmto ikonickým momentům můžeme Novotnému odpustit, že se často zapomene a začne se vytahovat, nebo si stěžovat na špatnou obsluhu v letadle.

Jak si stojí ZAJÍC v konkurenci?

Trh podcastů o fotbale se pomalu začíná přesycovat, nicméně ZAJÍC je z nich stále ten nejlepší. Mix zábavy a zákulisních fotbalových informací je doplněn charismatickými účastníky, kteří se nebojí říct na plná ústa, co si o dané problematice myslí. A to je velký rozdíl oproti některým „zívárnám“ typu Fotbal fokus, kde se toho sice dozvíte spoustu, ale po pár minutách se najdete jak u poslechu spíte. To u ZAJÍCE opravdu nehrozí.

ZAJÍC se výrazně odlišuje i populárního podcastu OFFSEASON, který moderují znamí rappeři Labello a CA$HANOVA BULHAR. Ten je přesným opakem Fotbal fokusu, zaměřuje se především na zábavu a věnuje se mnohem častěji nefotbalovým tématům. ZAJÍC je přesně někde mezi a trefuje hřebíček na hlavičku.

Ondřej Novotný jako moderátor funguje skvěle. Daří se mu vybírat zajímavá témata, která dokážou rozproudit velmi zajímavou diskuzi. Jako ve většině moderních podcastů se moderátor zapojuje do samotného dění. To je za mne velké plus. Živý moderátor by mělo být něco, co je v moderní podcastové tvorbě naprosto standardizováno. Dle mého názoru je robotický moderátor pokládající plytké otázky přitakávajícím hostům něco, čemu definitivně odzvonilo.

Autenticita je dnes velmi důležitá, zábava je přeci jen na prvním místě a má to svůj důvod. Nikdo nechce trávit svůj drahocenný volný čas posloucháním nudných řečí, které zapomenete ještě před doposlechnutím podcastu. Jsou to emoce, zajímavé diskuze a především vzájemná chemie, které vytvářejí ze ZAJÍCE unikátní a dle mého nejlepší fotbalový podcast na české scéně.

Je to i pro lidi, co fotbal nesledují?

Není. Jestli vás krásná hra netankuje, tak si to ani nepouštějte. Pokud však kopanou sledujete, a chcete se akorát začít lépe orientovat v českém prostředí, určitě si KUDY BĚŽÍ ZAJÍC co nejdříve nalaďte. Řeší se zde především tuzemská soutěž, takže během pár dílů začnete být v obraze. Navíc je Zajíc podáván zábavnou formou a s mimofotbalovým přesahem. A jako dezert máte kontroverzi, ke které má vždy velmi blízko.

Streamovací přenice o diváky pokračují. Pokud jste si mysleli, že spuštěním Disney+ či transformací HBO Go na HBO Max streamovací války utichnou, byli jste na omylu. Jenom první kvartál letošního roku představil mnoho změn. Televizní skupina Prima představila novou streamovací službu Prima+. Jestli bude konkurenceschopná dominantnímu Voyu, nám ukáže budoucnost. Ze zahraničí k nám v únoru dorazila další mezinárodní služba placeného videa. Jmenuje se SkyShowtime. Ta byla zpočátku představená jen skandinávským zemím – Norsku, Dánsku, Švédsku a Finsku. Služba mimo nespočet filmů a seriálů nabízí například i kultovní snímek Top Gun.

Do jedné společnosti se v květnu spojí Discovery+ s HBO Max. Dohodly se na společném názvu Max. Platforma nicméně bude nejprve dostupná jen ve Spojených státech. V Česku se jí pravděpodobně dočkáme až následující rok.

Rozepře na našem území probíhají i mezi sportovními kanály. Především mezi ČT Sport a O2 TV. Od loňského srpna těmto korporacím nově konkuruje Canal+. Nový vyzyvatel nabízí přenosy nejprestižnější fotbalové soutěže Premier League. Souboj mezi těmito kanály probíhá nyní v souvislosti o zisk práv nejvyšších českých soutěží jak ve fotbale, tak i hokeji. Nedávno však Canal+ dal najevo, že o českou extraligu dále zájem nemá, vyjádřil se pro ČTK viceprezident společnosti Ladislav Řeháček. Kdo práva o českou fotbalovou ligu vyhraje, ukážou následující měsíce. Zatímco ale ČT Sport nabízí dlouholetou tradici (hokej) a O2 TV inovativní nápady (fotbal a hokej), Canalu+ schází zkušenosti.

Pole působnosti rozšířila už dříve i Nova Sport. Ta v srpnu 2021 doplnila repertoár svých programů o další dva. Tehdy přibyly Nova Sport 3 a 4. Obě se zaměřují na vysílání fotbalových soutěží a lig.

Streamovací služby přes obrovskou výhodu v tom, že najdeme řadu filmů, seriálů či pořadů na jednom místě, nalezneme i zádrhel. Problém těchto služeb je v tom, že trpí nekonzistencí obsahu. Série, která byla dříve například na Amazon Prime Video, automaticky neznamená, že tam bude i v tento moment. Seriály se přeskupují sem a tam – práva putují ze služby na službu a to řadu diváků od služby, kterou si dříve předpláceli odrazuje. Divák chce mít od služby jistotu, že seriál, který zhlíží, bude v jejich repertoáru například i za měsíc.

Svátky sportu se odvysílají na stanici ČT sport a na jeho webu. Kvůli časovému posunu se většina živých přenosů odehraje v ranních a dopoledních hodinách. „Program ČT sport tak zkombinuje přímé přenosy s odpoledními záznamy a večerními reprízami. Kromě toho denně v šest hodin večer poběží Hodina z Pekingu, v níž divákům nabídneme přehled všech závodů a soutěží daného dne. Krátké sestřihy doplníme ohlasy českých sportovců i autorskými příspěvky našich reportérů z dějiště her,“ láká na olympijské vysílání jeho autor Robert Záruba.

Česká televize vyslala do Číny dohromady osmnáct novinářů. Jelikož se olympijské dění odehrává současně ve třech lokacích, do každé nasadili jednoho redaktora. Kromě Roberta Záruby se jedná o Michala Dusíka a Petra Kubáska. Ti mají společně na starosti již zmiňovaný pořad Hodina z Pekingu. Do něj se budou zapojovat i reportéři, kterých na olympiádu dorazilo celkem sedm. Osmnácti člennou skupinku ještě doplní osm komentátorů.

Pořad Olympijský večer z Prahy shrnutím uzavře každý den a nabídne i nejdůležitější reprízy. Bude ho možné sledovat vždy večer v osm hodin. Vedle moderátorů Barbory Černoškové a Jana Smetany se zde objeví i hosté z řad sportovců a sportovní experti.

Na webu ČT sport si také fanoušci mohou poslechnout podcastový speciál Peking fokus. Ten má za úkol přinášet posluchačům v průběhu olympiády novinky o aktuálním dění. Již v tuto chvíli podcast nabízí rozhovory s vybranými sportovci české výpravy.

Kalembův zájem o média začal na vysoké škole, kde vystudoval bakalářský obor žurnalistika na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Po vystudování magisterského oboru mediální studia se ve volném čase věnoval přednáškám o mediální gramotnosti, které prezentoval na středních a základních školách. Dva roky studoval na stejné škole i americká studia, která nedokončil.

Již 15 let působí v České televizi jako redaktor, reportér, komentátor a moderátor v redakci sportu. Zaměřuje se hlavně na míčové sporty jako basketbal, házenou nebo i netradiční americký fotbal, o kterém začal o pár let později tvořit magazín Touchdown. Kromě míčových sportů komentuje ale také disciplíny jako šerm nebo taekwondo na letních olympijských hrách. Jeho specializací mezi sporty je ale i jedna zimní disciplína, curling, při kterém v roce 2014 během olympijských her v Soči odkomentoval neuvěřitelných 30 přenosů. Aby jeho zájmů nebylo málo, pod svá křídla si vzal také šéfeditorství webu ctsport.cz.

Kromě mediální činnosti se také věnuje tvorbě sportovních dokumentů, kterých má na svém kontě hned několik. Jeho dokument T…jako Tým!, který pojednává o cestě dámské basketbalové reprezentace za stříbrem na mistrovství světa 2010, vyhrál cenu na festivalu Sportfilm Liberec za nejlepší dokument. Stejný úspěch si zopakoval o dva roky později s dokumentem Basket za zdmi Alcatrazu.

Přenosy ze zimních olympijských her v Turínu a program od 9 hodin do půlnoci, to vše nabízela právě zrozená televizní stanice ČT4 Sport. Prioritou byli od vzniku kanálu čeští sportovci, české týmy a české sportovní akce, jak je tomu i doposud. Po skončení olympijských her dosavadní program nahradily přímé přenosy z vrcholových soutěží a velkých sportovních událostí. I ty jsou ale divácky velice oblíbené. “ Nejsledovanější jsou utkání Ligy mistrů, Extraligy hokeje, Gambrinus ligy. Velkou sledovanost měl biatlon, lyžařské závody, Euroliga basketu, volejbalové poháry atd. Ale my jsme spokojeni i se sledovaností sportů jako šachy, široká paleta dostihů, nohejbal, hokejbal,“ vyjádřil se šéfredaktor redakce sport Otakar Černý k tehdejším prvnímu odvysílanému roku ČT4 Sport.

Dnes už diváci na obrazovkách ČT4 Sport nenajdou. V říjnu roku 2008 dostala televizní stanice nové jméno ČT4 a o 4 roky později se kanál přejmenoval na nynější ČT Sport. Téhož roku stanice také spustila druhý kanál České televize vysílající v HD kvalitě, a to ČT Sport HD.

Stejně jako každý jiný den, tak i na svoje narozeniny chystá ČT Sport pro svoje diváky pestrý program, ve kterém nebude chybět Mistrovství světa v alpském lyžování, nebo biatlon.

V koronavirové krizi celý svět rušil sportovní události, které byly hlavním vysílacím programem veřejnoprávní stanice ČT sport.

Podle zjištění Mediatora1 zasedl celý krizový štáb ČT a na své tajné poradě řešil, čím chybějící program nahradit. Po bouřlivých debatách volba padla právě na filosofii, protože veřejnoprávní média mají všeobecně přispívat k rozvoji obyvatelstva a filosofie je opomíjená.

 „Česká televize nahradí svůj sportovní program a spustí vysílání ČT filosofie. Program naladíte na stejných místech, jako běžela sportovní stanice. Novou volbu obsahu jednohlasně odsouhlasili všichni členové rady ČT,“ stojí v oficiálním prohlášení televize.

Mediator1 ale získal překvapivé svědectví, které je v rozporu s oficiálním vyjádřením.

„Na krizovém štábu jsme vyjednávali dlouho do noci. Co s prázdnou stanicí nebylo jasné, byly tři hlavní návrhy. Filosofické křídlo, které jsem představoval já s kolegy, argumenty převálcovalo skupinu pletení, ale třetí skupina, která prosazovala kurzy hypnózy se nedala dlouho ovládnout. Nakonec jsme si vypomohli argumentem nejsilnějším, tedy lopatou,“ říká Petr D., který citaci poskytl pod příslibem zachování anonymity.

Nové vysílání vidělo až 6 milionů lidí

Vysílání začalo v středu 1. dubna ve 12 hodin živým přenosem diskuze ze švýcarské Basileje z koncilu evropských filosofů. První duel mezi zastáncem solipcismu Járou Da Cimrmanem a F. C. Bohlenem, komentovala dvojce moderátorů Dariny Vymětalíkové a Jaromíra Bosáka, kteří dříve komentovali sportovní utkání.

 „Jsem ráda, že jsem mohla moderovat diskuzi z Basileje, protože je to skutečná čest, potkat se s největšími mysliteli naší doby a zároveň být u spuštění nového vysílání,“ poznamenala Darina Vymětalíková na svém Twitteru společně s fotkou ze studia a hashtagem #ctfie.

ČT filosofie plní svou funkci od první chvíle a výsledky koncilu ihned univerzity zapsaly do svých osnov.

Samotný ředitel ČT Petr Dvořák se nechal slyšet, že taková čísla sledovanosti ČT nepamatuje od svého vzniku a pouze to potvrzuje zájem o filosofii mezi občany. Podle interních informací šlo až o 6 milionů sledujících.

Mediator1 všem svým čtenářům přeje krásný apríl

Od pondělí 16. března tak ČT sport zmírní abstinenční příznaky všem sportovním nadšencům. Již v pondělí nabídne semifinálový souboj z Wimbledonu z roku 1989 mezi Borisem Beckerem a Ivanem Lendlem, finálový zápas z finále Fed Cupu z roku 1986 mezi Hanou Mandlíkovou a Martinou Navrátilovou a finále Wimbledonu 1973 mezi Janem Kodešem a Alexandrem Metrevelim.

Mimo tenis diváci ČT sport uvidí zlatý let na lyžích Jaroslava Sakaly na mistrovství světa 1984, poslední dva zlaté úspěchy bratrů Pospíšilů na mistrovstvích světa 1987 a 1988 v kolové nebo 100. Velkou Pardubickou z roku 1990.

Hlavně hokej

Na své si ale hlavně přijdou ti, kteří o svůj divácký vrchol sezóny přišli. Program ČT sport nasazuje od úterý 17. března do neděle 22. března hokejové bitvy. Ty budou chronologicky seřazené od roku 1986, kde se potkaly Košice a Jihlava ve finále nejvyšší soutěže, až po „nejčerstvější“ událost nabízenou Archivem Z, soubojem Sparty a Vsetína z finálové série v roce 2000.

Celý program hokejového Archivu Z:

17. 3. – 18:40 Košice – Jihlava (5. finále 1986)

18. 3. – 16:40 Trenčín – Plzeň (4. finále 1992)

19. 3. – 16:40 Sparta – Vítkovice (finálová série 1993 + magazín Buly)

20. 3. – 18:10 semifinále 1994 + magazín Buly

21. 3. – 17:40 Vsetín – Zlín (finálová série 1999)

22. 3. – 16:50 Sparta – Vsetín (finálová série 2000)

Když bychom začali u Vašich úplných začátků – vystudoval jste žurnalistiku, následně mediální studia. Věděl jste, že novinařina je oblast, ve které se chcete pohybovat už od dětství nebo to přesvědčení, že tohle je vaše vysněná práce přišlo až se samotným studiem?

Jednoduše řečeno věděl. Už v 11 letech jsem si vytyčil životní cíl, že se chci stát sportovním komentátorem. Bylo to v roce 1996, který přinesl řadu velkých sportovních úspěchů – titul mistrů světa v hokeji z Vídně, stříbro z fotbalového Eura v Anglii a čtyři zlaté medaile na olympijských hrách v Atlantě. Přišlo mi, že sport umí vyvolat tolik emocí a udělat v životě lidí tak velkou radost, že jsem zkrátka chtěl všechny tyhle prožitky ze sportovních zápasů zprostředkovávat. Od té doby všechny mé kroky směřovaly k tomu, abych se do téhle pozice mohl dostat.

Už během studia jste působil v České televizi jako externí pracovník redakce sportu. Stála tedy ČT za zrodem vaší novinářské kariéry nebo jste působil i v jiných médiích?

Úplný začátek bych asi datoval k letním brigádám v Kladenském deníku někdy v letech 2002 a 2003. Tam jsem tehdy opravdu poprvé přišel do styku s běžnou každodenní novinářskou praxí, byť jen na regionální úrovni. První zkušenost s celorepublikovým médiem jsem pak dostal v Radiožurnálu, kde jsem rok pracoval jako zpravodajská sportovní směna a párkrát se vydal i s mikrofonem do terénu. Chvíli jsem pracoval paralelně v rozhlasu i ČT, ale práce v televizi začalo být tolik, že práci v obou médiích nešlo stíhat a ČT jakožto můj celoživotní sen dostala přednost. 

Basketbal je sport mého života

Usnadnila vám praxe během studia práci po dokončení studia? Považujete jakoukoliv formu praxe již během studia žurnalistiky za klíčovou?

Je samozřejmě velmi příjemné, když se vám během studia podaří nalézt takovou práci, o které víte, že v ní, pokud se nic zásadního nestane, zůstanete i po škole. Klasická win-win situace. Já už během studií najel na poměrně hektický pracovní rytmus, takže pro mě úspěšné dokončení školy představovalo výraznou úlevu. Mohl jsem se poté soustředit už jen na práci a rodinný život.

Na sportovním kanále ČT sport má s vašim hlasem i vaší osobou samotnou spousta diváků spojeno komentování i celkovou osvětu ne tolik sledovaných sportů od basketbalu, přes házenou a curling až po šerm. Zajímal jste se vždy o tyhle sporty a tíhl jste k jejich komentování v ČT od samého začátku?

Basketbal je sport mého života, takže když jsem do ČT přišel, chtěl jsem být součástí pořadu Time out, kde se točily basketbalové příspěvky a podařilo se mi poměrně brzy vlézt pod křídla Jakuba Bažanta (mimo jiné vedoucí dramaturg basketbalových pořadů v ČT, pozn. red.). Vysílala se tehdy spousta basketbalových přenosů a začal pořad Basketmánie.

Šerm a curling jsou příklady toho, jakou roli hraje náhoda v určitých životních momentech a jak může determinovat vaše další směřování. V případě curlingu stačilo, že jsem před olympiádou 2006 v Turíně na jedné poradě zvedl ruku, když se Robert Záruba ptal, kdo zná pravidla curlingu. Já si ho shodou okolností rok předtím zahrál a od té doby jsem expertem na curling (směje se). Byl jsem mimo jiné díky němu už na dvou zimních olympiádách. Šerm měl hodně podobný vývoj. V roce 2007 se v Praze konalo juniorské mistrovství Evropy a mezi námi mladými se hledalo, kdo si jej vezme na starosti. Ujal jsem se toho já a šerm mi taky už pro olympiády zůstal.  

Který ze sportů se vám komentuje nejlépe? Případně se kterým máte spojen největší komentátorský zážitek?

Mám rád všechny sporty, které komentuju a s každým jsem zažil nějaký vzrušující a emotivní moment. Komentoval jsem házenkáře na mistrovstvích evropy a světa. S curlery jsem měl dvakrát na dosah historický postup na olympiádu. Zažil jsem obrovskou kauzu v koncovce Czech Bowlu (finále České ligy amerického fotbalu) nebo i úžasný obrat v mužském šermířském olympijském finále. Všechno, co dělám, dělám na sto procent. Snažím se do příběhu zápasu nebo souboje položit tak, aby to diváky bavilo, mohli se do toho vcítit a vnímat jeho dynamiku. Vždycky si říkám: Když komentování bude bavit mě, mohlo by bavit i diváky.

Kdy se naopak něco opravdu nepovedlo a šlo zrovna o živé vysílání?

Nějakých bloopers (trapná chyba, pozn. red.) mám opravdu málo. Jeden velký se stal během živého namlouvání highlightů z fotbalové Ligy mistrů někdy v roce 2007 nebo 2008, kdy jsem se živě přeřekl a vypálil, že „to byla jediná střela na bránu, kterou Inter vys*al na bránu Spartaku.“

Jeden kanál nemůže vysílat všechno

Když jsme narazili na méně sledované sporty, je těžké v rámci České televize prosadit jejich vysílání i v hlavních vysílacích časech?

Myslím, že České televize právě operuje v módu, že i divácky méně exponované sporty ukazuje v prime time. Volejbal mívá pondělky, házená teď středy, florbal i futsal se také ukazují ve večerních časech, pokud je to možné. Sice netrhají české ligové soutěže divácké rekordy sledovanosti, ale tvoří páteř našeho vysílání, což je správné a hodné poslání veřejnoprávního média.

Zaznamenali jste i v rámci České televize po nedávno proběhlém MS v basketbale zvýšený zájem o basketbal? Český tým zaznamenal skvělý výsledek a minimálně během MS zažívala sledovanost basketbalu v ČR velký boom, mělo to tedy efekt v rámci sledovanosti daného sportu i po skončení mistrovství?

Nedá se to takhle říct. Česká liga má tu letitou nevýhodu, že pro nárazové diváky je od začátku vlastně rozhodnutá. Nymburk je prostě největším, neotřesitelným vládcem a každoročním favoritem. Jsem si ale jistý, že až bude v únoru hrát česká reprezentace, tak se čísla sledovanosti zvednou, protože diváci budou zvědaví na výkony týmu, který je na dva týdny přikoval k obrazovkám a obrátil na chvilku republiku vzhůru nohama.  

Narážíme zde i na problematiku soukromých televizí, ať už jde o Novu, která na svých kanálech vysílá pravidelně například americkou NBA nebo O2 TV, která v rámci boje o diváky před letošní sezónou „sebrala“ ČT práva na vysílání fotbalové Ligy mistrů. Tyto televize, respektive kanály, jsou ale zpravidla placená. Ocenil byste tedy v rámci osvěty českého diváka vysílání například zmíněné NBA na ČT sport, ač jde z principu fungování veřejnoprávního média a jejího rozpočtu o věc možná až nemožnou?

České televizní prostředí bylo dlouhou dobu zvyklé na fakt, že Česká televize vlastně vysílá všechno. I ta NBA se v 90. letech u nás vysílala, jenže mapa se mění a je to tak v pořádku, protože ve světě je podobný model dělby produktů naprosto běžný. Některé soutěže mají ryze komerční charakter. Myslím tím právě NBA, NHL, NFL nebo třeba UFC či Formuli 1. Já osobně bych byl třeba rád, kdybychom mohli našim divákům nabídnout zápasy Tomáše Satoranského (jediný český hráč v NBA, pozn. red.), ale žádná TV na světě prostě nemůže vysílat všechno. Zvlášť v době, kdy částky za vysílací práva opravdu strmě rostou. I proto nemůžeme soupeřit s konkurencí, která je za Ligu mistrů ochotná zaplatit mnohokrát víc než my, protože z našeho rozpočtu na 365 dní je potřeba dál pokrýt výrobu zpravodajství, domácích přenosů a dalších akcí. Na druhou stranu jsem rád, že při významných šampionátech, jako je atletika, biatlon nebo nedávno basketbal ČT dokazuje, jaký moderní servis dokáže českému divákovi nabídnout.

Máme tým velmi pracovitých redaktorů

V roce 2016 jste se stal šéfeditorem webu ČT sport. Jak moc je náročné být odpovědný za fungování webu veřejnoprávní televize a co vlastně vaše práce obnáší?

Když jsem na tuhle pozici v roce 2016 nastoupil, nebyl web ctsport.cz vůbec součástí redakce sportu. Jednalo se o oddělení, které dokonce ani nemělo co dočinění se zpravodajstvím. Můj prvotní úkol tak spočíval v navázání užší spolupráce s televizním sportem a vůbec vymyšlení konceptu, jak bychom si společně mohli víc pomáhat. Teď už je situace jiná, jsme plně součástí značky ČT sport a snažíme se akcentovat hlavně prvky našeho vysílání. Oproti konkurenci můžeme disponovat video obsahem z velkých sportovních akcí.

Moje práce obnáší dohled na chodem redakce, což je vlastně spíš příjemné, protože se můžu spolehnout na tým pracovitých a velmi zodpovědných redaktorů. Pak tu máme nějakou administrativu a plánování technického rázu (momentálně chystáme vývoj nové aplikace a publikačního redakčního systému). Čas od času se snažíme přijít s nějakým zajímavým příběhem, dbáme na komplexní webový servis z velkých šampionátů a připravujeme několik tematických mutací stále populárnějších podcastů.

V rámci této pozice pod vás také spadá tým sociálních sítí. Jak vnímáte důležitost správy sociálních sítí v dnešním digitálním světě pro veřejnoprávní médium? Jsou sociální sítě například i jednou z klíčových složek propagace vysílání ČT sport?

Myslím, že sociální sítě jsou prakticky nezbytnou součástí mediálního trhu. Chcete být vidět? Jde vám o oslovení stávajícího a nového publika? Musíte se zkrátka umět v tomhle prostředí orientovat. Samozřejmě nevíme, kam se vývoj sítí za pár let posune, ale já to vnímám tak, že sítě nám slouží jako platforma pro bonusový obsah, který divákovi můžeme nabídnout. Pohledy do zákulisí, postřehy samotných redaktorů, propagace povedených reportáží, podcastů či článků z webu. Neřekl bych ale, že tvoří hlavní složku propagace vysílání ČT sport. To je zavedená značka sama o sobě, která svoje vysílání propaguje hlavně ve vysílání. Vysílání na sítích řešíme spíš v situacích, kdy dojde k nějakým rychlým programovým změnám. Na sítích se snažíme zpravodajsky informovat, občas přinést pohled do zákulisí, zkrátka něco navíc, co ve vysílání nezazní nebo se do něj nevejde.

V případě, že by se chtěli studenti žurnalistiky nebo například médií přijít podívat do zákulisí fungování ČT Sport, jaké mají možnosti? Pořádá ČT sport nějaké prohlídky či stáže?

Nic takto definovaného a oficiálního pod hlavičkou ČT sport nemáme. Čas od času hledáme stážisty na určité pozice a v rámci celé televize úspěšně funguje projekt ČT start, kde se zájemci o práci v ČT seznámí s fungováním celé naší instituce. Pokud by někdo chtěl něco z našeho zákulisí vidět, myslím, že není problém se s kýmkoliv z mých kolegů domluvit. Dost nás funguje na sociálních sítích i na našich oficiálních mailech.

Co u nás budete dělat?

• Publikovat články
• Stříhat videa
• Upravovat fotografie
• Spolupracovat na velkých projektech (Olympijské hry, MS v hokeji…)

A splňujete naše požadavky?

• Základní orientace ve sportovním prostředí
• Chuť psát
• Schopnost pracovat pod časovým tlakem
• Časová flexibilita
• Zkušenost s publikováním vlastních textů výhodou

Spolupráce je formou DPP (dohoda o provedení práce), jedná se o výpomoc hlavně o víkendech. 

Odpovědní formulář je k dispozici zde.