Budoucnost veřejnoprávní televize je momentálně jedním z nejdiskutovanějších témat na britských ostrovech.  V návaznosti na oznámení prodeje Channel 4 se vláda stala terčem ostré kritiky od opozice, která vládu obvinila z kulturního vandalismu nebo také od organizací spojené s televizním průmyslem.

Hlavní důvodem prodeje je nedostačující příjem televizní stanice, minulý týden s tímto výrokem informovalo ministerstvo kultury. Ačkoli se Channel 4 nachází ve vlastnictví státu, většina příjmů pochází z reklam. Vláda již loni uvedla, že blížící se privatizace by pomohla stanici zabezpečit do budoucna. „Dospěla jsem k závěru, že vládní vlastnictví brzdí Channel 4 v konkurenčním boji se streamovacími giganty, jako jsou Netflix a Amazon,“ uvedla ministryně kultury Nadine Dorriesová na svém Twitteru. „Díky změně vlastnictví získá Channel 4 nástroje a svobodu k tomu, aby dlouhodobě vzkvétal a prosperoval jakožto veřejná služba,“ dodala.

Tento výrok pobouřil valnou většinu odborníků v čele s bývalou šéfkou zpravodajství pro Channel 4 Dorothy Byrneovou. „To co říká nedává žádný smysl, Channel 4 tady není od toho, aby soutěžil s Netflixem nebo Amazonem. Je tady proto, aby diváky informoval o důležitých věcech. To Netflix ani Amazon nedělá,“ uvedla ve vysílání BBC Radio 4. K odpůrcům prodeje se přidala i nynější generální ředitelka Alex Mahonová, která zpochybňuje fakt, že by televize byla závislá jen na příjmech z reklam. „V posledních dvou letech dosáhly naše příjmy rekordních úrovní a na rozdíl od jiných vysílacích společností nemáme žádný dluh, v bance máme 270 milionů liber v hotovosti,“ uvedla Mahonová. „Mnohem důležitější je, že jsme kreativnější něž kdy předtím a naše show získala minulý týden nejméně 44 nominací na Bafta (Filmová cena Britské akademie),“ dodala Mahonová pro týdeník Sunday Times.

Konečné plány ohledně prodeje Channel 4 by podle ministerstva vnitra měly být brzy zveřejněné, poté se bude čekat zda návrh odsouhlasí parlament. Pokud návrh parlament schválí, případný zájemce by měl za televizní síť zaplatit kolem jedné miliardy liber, tedy asi 29 miliard korun.

Óčko je známé a oblíbené pro svůj hudební program, který doplňuje krátkými reportážemi, nebo novinkami ze světa. K těm v říjnu přibyla i reality show Naked Attraction. Do studia přijde žena, či muž, prohodí pár slov s moderátorkou a zanedlouho už před vámi stojí šest nahých postav. Nejdříve sice nevidíme více než od pasu dolů, po chvíli se nám ale osoby odhalí celé. Cílem soutěže tak je, vybrat si při pohledu na každý kousíček těla, toho nejatraktivnějšího partnera. Spousta žen tu také proto láme ledy v klasické otázce, jestli na velikosti opravdu záleží. Jako první totiž ze soutěže posílají domů muže, kteří je v tomto ohledu zrovna nezaujali.

Show vznikla ve Velké Británii, kde se také těší velké oblibě. O tom svědčí
i fakt, že si své místo ve vysílacím čase drží již od roku 2016. To v Česku jsou recenze pořadu rozporuplné. Diváci ho popisují jako bizardní, nebo minimálně jako podivnost, na kterou se ale nelze nedívat. V mediálním světě je takovýto formát pořadu zcela nevídaný. Obsahuje totiž plno detailních záběrů na tělo a pohlaví, s čímž se setkáváme spíše v jiných filmech. Právě kvůli tomu musí být Naked Attraction vysíláno až po 22. hodině.

Show schytala plno nepěkných komentářů a někteří si i myslí, že jde jen o zviditelnění kanálu Channel 4, na kterém se pořad vysílá v Anglii. Ať už chtěla stanice tímto pořadem diváky pobavit, šokovat, nebo se chtěla jen zviditelnit, ukázala alespoň světu, že každý člověk je jiný. S každým účinkujícím přijde originální člověk, který má své přednosti, ale i své chyby a my tak můžeme konečně vidět realitu, kterou nám jen tak nikdo nikde neukáže.

Desetidílný seriál sledoval výcvik dvanácti dobrovolníků z řad britské veřejnosti, kteří na ruské vojenské základně STAR (Space Tourist Agency of Russia) soutěžili o možnost vyrazit jako první civilní astronauti na pětidenní misi na oběžné dráze. Ačkoliv stanice projekt vytvořený scénáristy komediálních pořadů Benem Caudellem a Richardem Osmanem prezentovala jako „nejpropracovanější hoax v historii televizního vysílání“, mnoho diváků ze začátku věřilo, že se jedná o skutečnou reality show.

První epizodu odvysílala stanice 7. prosince 2005. Britský filmový kritik a televizní moderátor Johnny Vaughan v ní oznámil více než 2,6 milionům diváků sledující Channel 4, že společně se svým týmem hodlá přimět skupinu dobrovolníků uvěřit, že právě oni se na konci dostanou do vesmíru. Produkce přichystala falešnou ruskou základnu (ve skutečnosti se nacházela kdesi v polích nedaleko Ipswiche), „renomované“ odborníky na aeronautiku a kosmonautiku, veškeré potřebné vybavení, a především plejádu propracovaných triků dotvářejících potřebnou iluzi. Co už ale Vaughan zmínit zapomněl, bylo to, že i někteří z dobrovolníků patřili mezi herce nastrčené pro potřeby pořadu. Série vyvrcholila 16. prosince fingovaným startem rakety se třemi vítězi na palubě směrem k orbitě. K jejich velkému zklamání ale ve skutečnosti nikdy neopustili prostory televizního studia v Suffolku.

I přes vysokou sledovanost seriál nesklidil takový ohlas, v jaký stanice doufala. Velká část publika vyjádřila podezření, že ve skutečnosti nebyli hlavními „obětmi“ aktéři smyšlené soutěže, ale právě příliš důvěřiví diváci. V reakci na podobné teorie proto vedení Channel 4 vydalo oficiální prohlášení vysvětlující důvody k natáčení a rozkrývající veškeré mystifikace.