Jako první o nové snaze firem a redakcí napříč Tel Avivem a Jeruzalémem o to, být víc „eko“, informovala novinářka nejstaršího izraelského deníku Haaretz Allison Kaplan Sommerová. Ta na svém twitterovém účtu zveřejnila fotografie z kanceláře levicového listu, na kterém se šestnáctiletá Švédka mračí nad plastovými nádobím na jedno použití.

Haaretz ale není jediné místo, kde Gréta „straší“ možné uživatele těžko zpracovatelného odpadu. Podle Sommerové se podobná odrazovací kampaň objevila i v prostorách zpravodajské agentury AP v Jeruzalémě.

Fotky Thunbergové z jejího zatím nejsledovanějšího projevu, který pronesla v září na půdě Organizace spojených národů, doplněné o světoznámý popisek „How dare you?“ („Jak se opovažujete?“), mají redaktoři příhodně umístěné mezi plastovými míchátky a jednorázovými kelímky na kávu.

Podle Sommerové tento postup skutečně funguje a izraelští novináři od užívání plastů pomalu ustupují. Najdou se ale i tací, kteří stejně jako v případě samotného projevu, k novému trendu přistupují negativně a Gretiny fotky buď zakrývají nebo rovnou odstraňují.  

The Wall Street Journal zaujal článkem o právníkovi amerického prezidenta Donalda Trumpa Michaelu Cohenovi. Ten měl uplatit dvě milenky tehdejšího prezidentského kandidáta, aby o aférách s ním pomlčely a neohrozily jeho volební kampaň.

Text The New York Times se rovněž týkal kontroverzního amerického miliardáře. V tomto případě šlo o daňové podvody, díky kterým se v devadesátých letech měl dostat k desítkám milionů po otci.

Agentera AP si cenu zasloužila informacemi z občanské války v Jemenu. Novináři psali o hrůzách a násilnostech, na jihu Arabského poloostrova strávili rok. Dvojici barmských reporterů píšících pro Reuters se jejich práce stala osudnou, jelikož skončili ve vězení. Informovali o pronásledování menšinového muslimského etnika Rohingů.

Porota cenu udílí už od roku 1917.