Hayao Miyazaki je velikánem mezi tvůrci japonských animovaných filmů. Příběhy jako Cesta do fantazie, Můj soused Totoro nebo Princezna Mononoke obletěly svět. Diváky dokážou vtáhnout do překrásného kresleného světa plného malebných scenérií. Jako hrdiny Miyazaki rád volí děti nebo mladé dospělé. Odkazuje se na starou japonskou architekturu, na duchy a bůžky, kteří hrají v japonské kultuře velkou roli. Několik příběhů zasadil i do Evropou inspirovaného prostředí. Oblíbil si zejména Itálii. Každý, kdo sleduje jeho tvorbu, si jistě povšiml, že Miyazakiho fascinují letadla. Libuje si v konstruování všemožných létajících strojů, vykreslování součástek a mechanismů. Co ale málokdo v jeho filmech zaznamenal, jsou novináři. Ač se příliš neobjevují v hlavních rolích, dokázal je zobrazit z mnoha různých úhlů. 

Ve filmu Porco Rosso, který pojednává o příběhu prokletého italského pilota s prasečí tváří, se novináři neukazují zrovna v nejlepším světle. Dva horlivý reportéři se neomaleně vrhnou na právě příchozího Porca Rossa v hotelovém baru, kde zrovna zpívá půvabná Gina, láska všech pilotů. Porca chtějí za každou cenu vyzpovídat ohledně jeho záchrany malých děvčat ze spárů vzdušných pirátů. Po pár větách je nekompromisně utne pilot Curtis. Chytne je za límce a násilím usadí ke stolu se slovy: ,,Buďte zticha když zpívá!”.

Příběh o malé čarodějce, která na koštěti s černým kocourem na rameni vyrazí na zkušenou do nového města, už k novinářům tak krutý není. V Doručovací službě čarodějky Kiki se objeví celý televizní štáb při dramatické závěrečné scéně, kdy se vzducholoď vymknutá kontrole zarazí o věž a začne padat. Za lano, kterým byla přivázaná, se zuby nehty drží chlapec. Reportér celý průběh situace pohotově zprostředkovává divákům přímo z terénu. Kiki nakonec chlapce zachrání a vše dobře dopadne. Nebýt ale živého televizního vysílání, vůbec by se o chlapci v nesnázích nedozvěděla. 

Síla studenského tisku se ukázala ve snímku Kokurikozaka kara, anglicky From Up on Poppy Hill, který bohužel nemá český název. V boji studentů za záchranu staré klubovny pomáhají i školní noviny, které ručně tiskne jejich šéfredaktor Shun, jeden z hlavních hrdinů celého příběhu. Maturantka Umi, jejíž osud ve filmu sledujeme nejpozorněji, se o Shunovi a jeho náklonnosti k ní dozví skrze báseň, kterou chlapec v novinách otiskl. Nedlouho poté se Umi zapojí do redakce, kde píše šablony pro následný tisk. Píle a odhodlání studentů rozpadající se klubovnu přetvoří do ohromující stavby, která si nakonec vydobyde nárok na další existenci. Všemi dílčími úspěchy se studenti pravidelně chlubí ve školních novinách.

Howlův kráčející zámek, tak by se v doslovném překladu z japonštiny jmenoval Miyazakiho film Zámek v oblacích. Mladý, okouzlující, zároveň sobecký a zbabělý kouzelník Howl, který si libuje ve svém zámku z harampádí plném špíny a prachu, zkříží cestu kloboučnici Sofii. Po jejich setkání vyhledá dívku zlá Čarodějnice z pustin a promění ji ve stařenku. Odvážná Sofie se rozhodne přijmout svůj osud, vyhledá Howlův zámek a začne tam pracovat jako hospodyně. Svět, ve kterém se příběh odehrává, je zrovna uprostřed války. Poklidná scéna, kdy jde Sofie s Marklem, Howlovým chráněncem, nakupovat na přístavní tržiště, se rychle změní v drama po příjezdu zničené válečné lodi. Téměř ihned poté se nad hlavami zvědavců objeví nepřátelská vzducholoď a shodí několik výstražných bomb do moře. Na obloze se ale objeví ještě jedna zbraň, déšť propagandistických novinových letáků. Strážník všechny obyvatele varuje, ať je v žádném případě nečtou. Miyazaki zde ukazuje tu nejstinnější stránku médií – mohou se stát nebezpečným nástrojem masové manipulace.

Pojďme ale obrázek, který jsme si podle Miyazakiho o novinářích udělali, ještě trochu vylepšit. Poslední zmínka o novinářích se objevila ve filmu Zvedá se vítr. Díky anglickému časopisu o letadlech se malý Jiró Horikoshi, hlavní hrdina filmu o japonském konstruktérovi letadel v období druhé světové války, dozvěděl o italském leteckém inženýrovi Capronim, se kterým se pak potkával ve snech. Na mediálních křídlech k němu přiletěl osudový vzor. Touhu stavět krásná letadla v něm totiž vzbudil právě Caproni.

Hayao Miyazaki svými filmy poukázal na to, že novinařina je práce ošemetná. Ne vždy se reportéři udrží na řetězu a pro novou informaci se neomaleně vrhají jako psi na kost. V nesprávných rukách může být novinářské práce zneužito k propagandě a manipulaci. Žurnalisté se ale mohou prokázat i odvahou a pohotovostí v terénu. Úděl informovat není snadný, navíc je nesmírně důležitý. Tisk dokáže dát studentům hlas a dětem sny. Proto novináři jsou a budou součástí nejen animovaných příběhů.

Sam Sparks se odmala nadšeně zajímala o vědu o počasí. Na dívku byla prý až překvapivě chytrá. Oproti ostatním vrstevníkům si místo hraček přála dostat radar Doppler 2000 Turbo. Kvůli svým zálibám i uhlazenému vzhledu svědomité školačky se stávala terčem posměchu a šikany. Vnější image a vystupování proto změnila, aby tolik nevyčnívala a zbavila se nechtěné negativní pozornosti. Vášeň pro zkoumání atmosférických jevů jí ale zůstala, a dokonce ji o mnoho let později přivedla až na místo rosničky v jedné z newyorských televizních stanic. Jak sama řekla, nebylo snadné takovou pozici získat. Bohužel ovšem nevěděla, že kolegové na ní prakticky jako to jediné důležité vidí veselou povahu a hezkou postavu, nikoliv profesní kvalifikaci.

Pro stále mladou a nezkušenou Sam představoval průlom vyslání z redakce do terénu na ostrůvek Swallow Falls v Atlantském oceánu. Doprovod, kameramana i veškerou technickou oporu pro zajištění spojení s pevninou jí dělal pouze málomluvný společník Manny. Vysílala odtud pravidelné živé vstupy o počasí do celostátního zpravodajského vysílání moderovaného sebestředným a ne příliš profesionálním moderátorem Patrickem Patricksonem. Zároveň, možná částečně nevědomě, plnila vylepšovala mediální obraz místnímu starostovi, který byl v příbuzenské přízni s jejím nadřízeným.

Samin entuziasmus z rozjíždějící se kariéry narušil prvotní neúspěch. Při svojí živé televizní premiéře se vlivem nervozity i vnějších okolností ztrapnila a působila popleteně, zmateně a ne tak profesionálně, jak by si přála. Její dlouholeté úsilí nebylo daleko od toho, aby přišlo vniveč. Frustrace spolu se strachem z výpovědi a pocitem zklamání se nicméně brzy ztratily, když Swallow Falls začaly potkávat nevídané, bizardní meteorologické jevy – z nebe pršící jídlo. Dokumentování a nápadité komentování senzace těchto rozměrů Sam pomohlo nejen napravit reputaci, ale rovněž získat určitý věhlas a nabýt sebevědomí před kamerou. Po určité době se dostala na obrazovky po celém světě.

Sam na onom výjimečném ostrůvku zůstala, v určitém slova smyslu tam našla samu sebe. Zvyšovala mu svým meteorologickým zpravodajstvím, plným chytrých dvojsmyslů, rýmů či slovních hříček s tematikou jídla, popularitu až do chvíle, kdy se tamější počasí změnilo v nekontrolovatelnou hrozbu. Tehdy učinila rozhodnutí využít veškerého svého umu, vynalézavosti, znalostí i dosaženého vlivu k varování a záchraně planety před rizikem zkázy.

Tři kopce, tři statky, tři farmáři. Boggis, Bunce a Bean, tři obávaní farmáři chovající drůbež. Boggis je zavalitý muž, který chová slepice. Bunce je naopak štíhlý farmář, který se stará o své kachny a husy. A Bean má krůty, ale hlavně pěstuje jablka na svůj alkoholický cider. Na druhé straně Mr. Fox, stejně obávaný, pro změnu ale zlodějíček drůbeže. Pan Lišák se ovšem po čase zodpovědně rozhodne pro ukončení své kariéry. Jednoho dne mu totiž jeho žena Mrs. Fox během zpackané loupeže sdělí, že je těhotná. Fox si proto hledá nové zaměstnání, které bude mít úroveň, které mu zajistí stálý příjem, ale hlavně které bude alespoň částečně manželce po chuti… Žurnalistika!

A tak se z Foxe stane novinář píšící své články do místních Gazette. Jeho nová práce jej však naprosto neuspokojuje a nejednou prohlásil, že jeho sloupky stejně nikdo nečte. Zprávy o dění ve městě a úvahy nad příchodem vlků do kraje ho zkrátka nenaplňují tak, jak by chtěl a odezva jeho čtenářů je… no, nijaká. Fox totiž dle svých slov chce, aby ho všichni měli za nejlepšího, dokonalého a fantastického a pokud všechny neohromí a neuvede v úžas, tak si nepřipadá dokonalý. A proto se rozhodne okrást již dříve zmíněné trio farmářů.

Jeho riskování, tvrdohlavost a přesvědčení, že si může všechno dovolit, ho pomalu ale jistě zatahují do pořádných problémů. Mazaný Fox se ovšem dokáže doslova vyhrabat z každé situace a díky borůvkám, typickému hvízdání a skoro až nadzvířecímu umění rétoriky, dokáže udělat z každé vážné a nebezpečné chvíle další vzrušují a veselé dobrodružství. Má totiž neustálou potřebu si dokazovat, jak je fantastický.

Slušivé obleky a plandající ouška dělají svoje a snad i díky tomu je sledovanost této události značná a ve městě není snad nikdo, kdo by o soutěži nevěděl. Bob i Kip Casey upřednostňují živé vstupy, avšak psi mají zřejmě i v animácích větší popularitu než-li kočky, a tak Bob informuje občany města o aktuálním dění častěji.

První živý vstup s Bobem se točí kolem konkurzu na onu soutěž, který rozpoutal naprostou hysterii. Dělá rozhovory před divadlem, kde se srocují všemožná zvířátka. Krátké, avšak úderné odpovědi ukazují, že soutěž je senzací a že každý účastník přišel na konkurz ukázat, že zpěv je právě to, v čem vyniká. Co ale všechny jednoznačně spojuje, je vidina peněžní výhry, kterou Moon přislíbil výherci. Bob bedlivě naslouchá nově příchozím a nestačí se divit.

,,Je mi naprosto jasný, že se vám tu třasořitkové rozplývají o tom, jak nepřišli vyhrát, ale zúčastnit se. To sou kecy v kleci, já jim vytřu zrak! Ty PRACHY jsou moje!“ vyjádřil se Myšák v obleku. Zpívat ale neumí každý a Bob jakožto profesionál nasazuje vždy nic neříkající úsměv a pouze pokyvuje hlavou.

Oproti tomu Kip Casey se s nikým nemazlí a v momentě, kdy celý plán na obnovu slávy divadla doslova padne k zemi, vytáhne na Moona všechnu špínu a lži, které provázely celou soutěž. Bob ovšem zanedlouho opět přichází se senzací a to v momentě, kdy se zdá, že je vše ztraceno.

Oba novináři jsou vysoce profesionální a v branži jsou již pevně zaseklí dlouhými ostrými drápky. Přinášejí spolehlivé, objektivní a rychlé zprávy, díky kterým je každý informován o průběhu celé události. Jediné, co je ale divákům skryto, je vývoj před soutěží a samotné dění uvnitř divadla. Bob ani Kip se zkrátka neženou za neseriózními informacemi. Vulvár je na tak profesionální úrovni prostě pasé.