Celá debata byla rozdělená do čtyř bloků a v každém se tři osobnosti z oblasti médií, školství či politiky věnovaly jedné dekádě. Celou dvouhodinovou akci moderoval redaktor Deníku Luboš Palata. K tématu médií se debata stočila hlavně ve své druhé polovině.

Šťastné pondělí by bylo stejné i před deseti lety

První dekádu nového tisíciletí analyzovali český expremiér Vladimír Špidla, bývalý eurokomisař a europoslanec Pavel Telička a novinář Jindřich Šídlo. Ten na dotaz z publika odpověděl, že jeho satirický pořad Šťastné pondělí by měl o čem vysílat i před deseti lety, přestože by se překrýval s Českou sodou.

Za hlavní moment prvních deseti let Šídlo označil házení vajíček po tehdejším předsedovi ČSSD Jiřím Paroubkovi. Podle něj v tento moment započal rozklad české politiky tak, jak ji lidé 20 let znali a vliv nejmocnější ČSSD spolu s ODS začala klesat.

Poslední dekádě vládnou fake news

Mezi jednu z největších otázek naší současnosti patří, proč vznikají fake news a jak pomoci lidem je rozpoznat. Redaktorka České televize Nora Fridrichová se podělila o svůj zážitek, kdy se uživatelku sociální sítě snažila informovat o sdílení falešné zprávy. Dle jejích slov bohužel nebyla úspěšná a tvrzení se jí vyvrátit nepodařilo, protože pisatelka navzdory logickým argumentům věřila své pravdě.

Na otázku, jak se za posledních 10 let změnila média, měla Fridrichová jasnou odpověď – začala do nich pronikat lež. Jako příklad uvedla třeba Parlamentní listy, které byly soudně uznané jako dezinformační web.

Také zkritizovala výrok ,,Čtenář má nárok na pravdu i lež“ a zmínila výzkum, který prokázal, že lež se po sociální síti šíří sedmkrát rychleji než pravda.

A jaká je vize pro budoucnost Česka?

Poslední ze série rozhovorů patřila budoucnosti a s rektorem Univerzity Karlovy o ní mluvil youtuber Lukáš ‚Lukefry‘ Fritscher a studentka žurnalistiky Ester – Marietta Sidibé.

Vedle klimatické změny a budoucnost organizace Milion chvilek pro demokracii navázali na fenomén zmiňovaných fake news. ,,Je třeba si uvědomit, že sociální sítě nejsou žádné zpravodajství, které by podléhalo nějaké editaci,“ upozornit Fritscher.

Byla zlatá devadesátá opravdu tak zlatá?

Před mediálními tématy se panelová diskuze věnovala prvnímu desetiletí od sametové revoluce až do roku 1999. Lidem, kteří tato léta zažili, se vybaví hokejový úspěch z Nagana, koncert skupiny Pink Floyd na Strahově, ale také rozdělení Československa nebo kupónová privatizace a opoziční smlouva. Devadesátá léta také znamenala vstup ČR do NATO a válku na Balkáně.

Právě rozdělení federace okomentoval rektor olomoucké univerzity tak, že lidé měli od separace rozdílná očekávání, protože za vlády komunistického režimu bylo toto téma tabuizované.

Zvláštní zmocněnkyně pro styky s evropskými institucemi Jana Hybášková vyzvala, aby lidé nezapomínali na dění před revolucí. Jako studentce vysoké školy jí často KSČ pod výhrůžkou ukončení studia nutila ke vstupu do jejich řad. Zároveň zdůraznila, že lidé měli od sametových změn velká očekávání.

Diskusi s názvem 30 let svobody! A jak dál? uspořádala Karlova univerzita ve spolupráci s Olomouckým deníkem.