Podle Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR se přechylování používá k tomu, aby se rozlišilo mužské a ženské pohlaví. Přechylování se u nás využívá už po staletí, v poslední době se však navyšuje počet žen, které si chtějí příjmení ponechat v původní podobě, která není přechýlená.

Hlavním problémem užívání nepřechýlené podoby jména je jazyková stránka věci. Problém může například nastat při skloňování jmen nebo při užití cizích příjmení, kdy nemusí být jasné, jestli se jedná o muže či ženu. Skrze tyto problémy se česká média spíše přiklání k užívání přechylování, najdou se však i výjimky.

Česká televize má jasná pravidla

Česká televize (ČT) má jako jedna z mála pevně stanovená pravidla. Vychází z doporučení Ústavu pro jazyk český a užívá přechylování jmen tak, aby bylo zřetelné, zda jde o osobu mužského či ženského pohlaví. V jejich článcích a reportážích tak můžeme velmi snadno rozpoznat, o kom se píše nebo mluví.

Projev komentátorů je speciálně upraven Kodexem ČT, ve kterém je stanoveno, že komentátor vždy musí upřednostnit přechylování ženského jména před formou nepřechýlenou. Toto pravidlo se však netýká expertů, kteří si mohou vybrat, jakou podobu využijí. Z pravidla existují i odchylky, kterých je ale velmi málo a používají se především u známých osobností (např. Marylin Monroe).

TV Nova ani TV Prima svá pravidla nemají, drží se ale přechylování

U dvou největších českých soukromých televizních stanic nejsou pravidla daná kodexem, jak je tomu u ČT. Přesto obě televize využívají přechýlené formy ženského příjmení, a to ze stejného důvodu, jako už zmíněná ČT.

TV Nova i TV Prima se tématu přechylování dotýkají v některých svých článcích, přímé prohlášení o jejím užívání ale nemají.

Tisk postupuje stejně jako televize, najdou se ale výjimky

Většina tištěných médií v České republice využívá přechylování stejně, jako ta televizní. I tak se ale najdou jedinci, kteří daná pravidla příliš neřeší.

Blesk je jedním z médií, který si s přechylováním jmen vůbec neláme hlavu. Když se podíváme například na články ohledně známé americké zpěvačky Britney Spears, v pravidlech ohledně přechylování se značně rozchází. Zatímco v článku z listopadu roku 2022, který píše o jejím zmizení ji Blesk zmiňuje jako Britney Spears, v novějším článku vydaném o dva měsíce později využili přechýlenou formu a v titulku mají její jméno jako Britney Spearsová.

V konečném hledisku v České republice k přechylování dochází. Otázkou však zůstává, jestli by se neměla stanovit pravidla, která by určovala jednotnou směrnici všem novinám a televizím, aby pak nedocházelo k situacím, které mohou čtenáře a diváky mást.

Soutěž se zaměřuje na veškerá média jak od elektronických, tak přes tištěná, regionální až po celostátní. Oceňovány jsou příspěvky i celé série. Letos proběhne udělování ve třech kategoriích: Kategorie psané žurnalistiky, Kategorie audiovizuální žurnalistky a Zvláštní cena. Pro každou kategorii bude sestavena pětičlenná nezávislá porota, která rozhodne o vítězném příspěvku. Vyhlášení se uskuteční v prostorách Jatka 78 v pražských Holešovicích ve středu 3. května. Vůbec první předávání bylo roku 2010, nejúspěšnějším novinářem je Martin Veselovský z DVTV. Právě za působení v této internetové televizi ho ocenili pětkrát, zbývající šestou cenu získal, když byl součástí Radiožurnálu.

Kategorie psané žurnalistiky

Oceňovat se bude nejlepší komentář a želízkem v ohni by mohl být komentátor David Klimeš z Aktuálně.cz se sérií komentářů z politické scény. V minulosti již nominovaná Saša Uhlová působí v deníku Právo a svými sloupky, které vychází i na portále Novinky.cz, se vyjadřuje ke společenským problémům.

Přímo vtáhnout do děje je účel reportáže. Zde převládá téma Ukrajiny. Redaktoři Respektu Ondřej Kundra a Tomáš Brolík spolu v prosinci 2022 vydali reportáž nazvanou „Cesta před boží i pozemský soud“ z ukrajinského Izjumu.

Petra Procházková z Deníku N bude usilovat o nejlepší rozhovor, který udělala s ruským politologem Dmitrijm Jevstafjevem na téma vysvětlování smyslu války na Ukrajině Rusům. Deník Alarm bude reprezentovat Klára Votavová, té poskytl interview antropolog Ivan Kalmar, který hovořil o diskriminaci občanů východní Evropy v očích západního světa.

O nejlepší investigativní příspěvek bude usilovat například Gaby Khazalová, reportérka Deníku Referendum, která se pustila do poodhalování vlastnické struktury nemovitostí v Praze. Jan Novák z portálu Seznam Zprávy se v článku „Ničil životy a sny“ zaměřuje na sexuální zneužívání mladých svěřenkyň v kickboxu.

Kategorie audiovizuální žurnalistiky

V této kategorii se budou hodnotit nejlepší analyticko-investigativní příspěvky. Oba jsou z pořadu Reportéři ČT. Jeden pod názvem „Ruská maskirovka“ o praní špinavých peněz, druhá byla vydaná jako „Ruská spojka,“ o obvinění dvou ruských agentů českou vládou za útoky na muniční sklad ve Vrběticích.

Nejlepší rozhovor, diskuzi nebo besedu bude reprezentovat Alžběta Havlová z podcastu Bez filtru, v jednom z dílů mluvila s terapeutem z Centra Paraple o smyslu života vozíčkáře. Podcast Odposlech webu investigace.cz přinesl ve své 71. epizodě dvojrozhovor s Evou Kubániovou a Pavlou Holcovou, tématem byla vražda novináře Jána Kuciaka.

V sekci reportáží soutěží tři příspěvky z dílny České televize. Soutěžní snímky pojednávají o Ukrajině, roli médií v současné době a o hospitalizovaných dětech v nemocnici.

Zvláštní ceny

O česko-slovenské ceně veřejnosti mohli čtenáři rozhodnout v online hlasování přímo na webu nadace OSF. Na samotném předávání budou odhalena jména laureátů pro Novinářskou křepelku, ocenění pro mladé novináře do 33 let, a pro Cenu Karla Havlíčka Borovského za mimořádně společensky přínosný text. Opomíjeny nebudou kreslené vtipy. V kategorii regionální žurnalistiky se bude hodnotit reportáž o brněnské MHD, kůrovci nebo kandidatuře majitele Komety Brno do zastupitelstva města.

Cena za Solutions Journalism – žurnalistika zaměřená na řešení, zde se bude hodnotit Článek z Deníku N o německém městě Altena přijímající syrské běžence. Jaké je to pro mladého začínajícího učitele dostat se do praxe ve svém článku píše Dominika Hromková a Michaela Endrštová za Aktuálně.cz. Cenu za inovativní online žurnalistiku si bude chtít z předávání odnést článek o omikronu, inflaci a dostupnosti bydlení v České republice.

„Samozřejmě je velká výzva řídit zpravodajský web, který patří mezi pětici největších v Česku, mimořádně zajímavá mise. V Aktuálně.cz jsou super novináři a těším se, že se nám podaří web v době dominantních hráčů na trhu, sílících sociálních sítí nebo umělé inteligence posunout o další kousek dál. Díky mým předchůdcům máme na čem stavět,“ uvedl Pavel Švec.

Pavel Švec započal svou novinářskou kariéru v roce 2010 v pražské regionální redakci MF Dnes. V roce 2014 se stal členem celostátního reportérského oddělení tohoto deníku. Mezi jeho hlavní témata patřila historie, politika nebo životní prostředí. Od roku 2018 vedl domácí redakci MF Dnes. Ve funkci vedení zůstal dva roky a v roce 2020 pak nastoupil na stejnou pozici do Aktuálně.cz. V roce 2022 si získal místo zástupce šéfredaktora a zároveň i šéfdramaturga videopořadu Spotlight.

„Co se týče struktury redakce, sloučí se domácí, zahraniční, ekonomická a názorová rubrika do jednoho zpravodajského oddělení. Primárním cílem je zefektivnit a operativněji nasměrovat kapacity redakce na důležitá témata. Vedle toho se budeme soustředit na videoobsah nebo vizuální stránku jednotlivých formátů a obecně chceme Aktuálně.cz pojmout moderněji,“ prozradil Švec ke změnám, které se v redakci odehrají.

V tiskové zprávě Aktuálně.cz uvedlo, že pod vedením Pavla Švece se chce web více soustředit na prohlubování spoluprací s dalšími tituly Economie a to zejména v oblasti ekonomie a byznysu.

„V novinářských týmech Economie máme mnoho kvalitních novinářů s manažerskými kompetencemi. Rozhodnout se, komu svěřit řízení Aktuálně.cz, proto nebylo jednoduché. Pavel Švec je respektovaným členem redakce, který má za sebou skvělé výsledky. To spolu s jeho vizí rozvoje Aktuálně.cz rozhodlo. Přeji Pavlovi v nové roli mnoho úspěchů. Nepochybuji, že bude v roli šéfredaktora úspěšný,“ dodala generální ředitelka Economie Lenka Černá.

Z deníku The Guardian získali ocenění i jednotliví novináři. Aditya Chakrabortty zvítězil v kategorii Fejetonista roku, jeho kolegové patřili mezi nominované i v dalších kategoriích. Do užšího výběru se dostala například Marina Hydeová v kategorii Politický novinář roku nebo Rob Davies v kategorii Obchodní a finanční novinář roku. Velké uznání získal podcast Today in Focus.

„To, že Guardian vyhrál deník roku i přílohu roku, je fantastický úspěch, stejně jako individuální ocenění pro naše sloupkaře a novináře. Tato ocenění jsou důkazem kvality, vlivu a kreativity žurnalistiky, stejně jako společné práce tolika tvrdě pracujících týmů, které každý den pomáhají přinášet tyto životně důležité zprávy našim čtenářům,“ řekla šéfredaktorka deníku The Guardian Katharine Vinerová. Vítězem kategorie Týdeník roku se staly noviny The Sunday Times, které v říjnu oslavily své 200. výročí. Nejlepší mladou novinářkou roku se stala Shayma Bakhtová, která do redakce The Times nastoupila minulý rok.

Kromě článků porota oceňovala také vizuální příspěvky. Fotografkou roku se stala Hannah McKayová z agentury Reuters. Jedním z nejvíce oceněných snímků byla fotografie dívky, kterou na shromáždění zadržela policie. Tato demonstrace upozorňovala na případ Sarah Everardové, kterou zavraždil člen policejního sboru. V kategorii Karikaturista roku zvítězil Morten Morland z The Times a The Sunday Times, u jeho obrázků vyzdvihli jeho skvělý vizuální vtip a dechberoucí úroveň kresby, která je typičtěji spojována s akademickým výtvarným uměním.

Soutěž The Press Awards vznikla v roce 1962 a v současnosti oceňuje ty nejlepší anglické noviny a novináře v celkem 46 kategoriích. Klade důraz na důležitost žurnalistiky pro společnost a oceňuje výjimečné talenty z celého britského tisku. „V době, kdy přístup k důvěryhodné žurnalistice snad nikdy nebyl důležitější, The Press Awards spojuje naše odvětví, aby prosazovalo důležitost žurnalistiky pro společnost a oslavovalo skutečně výjimečné talenty,“ říká generální ředitel Asociace zpravodajských médií Owen Meredith.

Největší změnou prošla titulní strana časopisu, která se oblékla do graficky čistšího a modernějšího kabátu. Nově redakce klade větší důraz na neokoukané a kvalitní fotografie. Ty budou především lákat na rozhovor s výraznou osobností, který zůstává stěžejní rubrikou každého vydání. Nové podoby se dočkalo i logo časopisu, které nyní více odráží spojitost s Českým rozhlasem.

Mezi obsahové novinky, které Týdeník Rozhlas přináší, patří rubrika Červený koberec. Moderátor Aleš Cibulka v ní vzpomíná na svá setkání s hvězdami. Nová názorová rubrika Rada starších pak nabízí komentáře k aktuálnímu dění. Nechybí ani kalendárium. Týdeník postupně představí světově důležité události v rubrice nazvané Dny D.

„Týdeník Rozhlas, který je jen o několik měsíců mladší než samotné rozhlasové vysílání, oslaví za dva roky – stejně jako Český rozhlas – sto let své existence. Věřím, že se jeho nová podoba bude líbit všem stávajícím věrným předplatitelům, ale že ji ocení i noví čtenáři,“ řekl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.

Podoba časopisu se v minulosti měnila hned několikrát. Titul původně vycházel v novinovém formátu. Za první republiky ho zdobily fotografie Vlasty Buriana nebo Adiny Mandlové. Barevnou obálku časopis dostal až v roce 1998. V roce 2007 pak novinový formát nahradil lesklý papír a obvyklý formát časopisu A4.

Karel Pacner se narodil 29. března 1936 v Janovicích nad Úhlavou. Spisovatelské sklony a nadání se u něj projevovaly už od dětství, když nejprve vydával skautský časopis a později se angažoval i v redakci školního magazínu. Po absolvování klatovského gymnázia se vydal do Prahy, kde úspěšně dokončil svá studia na Vysoké škole ekonomické. V létě 1959 pak nastoupil do Mladé fronty (MF) v pozici redaktora pro popularizaci vědy. Události v listopadu 1989 sledoval již z pozice šéfredaktora MF. Ze stejných novin v roce 2001 odešel do důchodu. I nadále však publikoval a definitivně neukončil ani spolupráci s rozhlasem a televizí.

Svou spisovatelskou dráhu zasvětil především kosmonautice a vesmíru. Nejen poznatky ze startu mise Apolla 11, kterému osobně přihlížel, zachytil ve své knize …a velký skok pro lidstvo (1971). Jeho další tvorba pak zachycovala neméně slavné milníky z prostředí prozkoumávání vesmíru. Kniha Sojuz volá Apollo (1976) popisuje průběh vůbec prvních misí, na kterých se společně podíleli Američané se Sověty. V neposlední řadě pak úspěch československého kosmonauta Vladimíra Remka, jehož let do vesmíru zaznamenal v knize Devět dnů kosmických (1978).

V trafikách od 1. března vychází Hospodářské noviny s novým designem. Nabízí více textu a méně grafických prvků.  Rozhodly se klást větší důraz na komentářovou sekci a na delší autorské texty s vyšší přidanou hodnotou.  „Hospodářské noviny dospěly. Mají na to věk i zkušenosti,“ uvádí na Twitteru art director Jan Vyhnánek k proměně.

Společně s novou grafikou spouští svůj první podcast Ranní brífink, který má za cíl informovat od začátku dne. Délka podcastu by neměla přesáhnout 10 minut, aby si ho člověk dokázal poslechnout třeba cestou do práce. „Další podcasty budou přibývat, stejně jako oborové newslettery,“ vyjádřil se v tiskové zprávě šéfredaktor Hospodářských novin Jaroslav Hašek.

Rovněž web iHned.cz by měl během tohoto roku projít kompletním redesignem . „Co naopak nezměníme nikdy, je náš přístup, že obsah rozhoduje. I díky němu mají Hospodářské noviny možnost být stále tím, čím jsou. Opravdovými papírovými novinami v digitálním světě,“ dodává Hašek.

Mladý svět zavítá na stánky již 18. února a bude vycházet pravidelně každý čtvrtek. Šéfovat mu bude Jan Januš z Info.cz. Vydavatelství zatím časopis plánuje tisknout v nákladu 45 tisíc kusů. Už koncem ledna představilo nulté číslo, na které se snažilo nalákat budoucí čtenáře. Tahákem byla tematická příloha zaměřená na tradiční české a slovenské značky.

Ochranovou známku Mladého světa koupilo vydavatelství podnikatele Aleše Zavorala v listopadu loňského roku od mediálního domu Empresa Media. Zavoral si od obnovení známého titulu slibuje posílení pozice na trhu.

Týdeník vznikl v roce 1959 a záhy se stal jedním z nejpopulárnějších československých časopisů. Pyšnil se rozhovory s významnými zahraničními umělci, obsáhlými fotoreportážemi nebo anketou Zlatý slavík. Později se stal oficiálním časopisem Socialistického svazu mládeže. Po revoluci změnil časopis několik majitelů. Svého konce se dočkal v květnu roku 2005, kdy byl kvůli klesajícímu zájmu čtenářů sloučen s časopisem Instinkt.

Časopis vznikl v lednu 1888 v soukromém klubu Cosmos, ve kterém se scházeli příslušníci významných amerických společenských vrstev. Mezi nimi i 33 mužů z řad badatelů, učitelů, kartografů, vojenských důstojníků a právníků, kteří sdíleli podobnou vášeň pro vědecké a geografické znalosti. Skupinou zvolený prezident Gardiner Greene Hubbard, sice nebyl vědcem, ale to nezastavilo jeho touhu propagovat myšlenku: „Zvyšovat a šířit geografické znalosti“.

Dne 27. ledna se zrodilo první číslo National Geographic Magazine. Časopis si zpočátku nezískal příliš mnoho popularity, změna přišla až s Hubbardovým nevlastním vnukem Gilbertem Grosvenorem, který nastoupil v roce 1899 na pozici editora, a pomohl zvýšit náklad z 1 000 na 2 miliony výtisků. To se mu podařilo díky zaměřením se na články obecného zájmu, které doprovázely neobvyklé fotografie. Ty posléze dodaly časopisu typický charakter, bez kterého se žádné číslo neobešlo.

Gilbert Grosvenor plnil svoji funkci do roku 1954 a jeho rodina dodnes patří k důležitým členům instituce. I o více než 133 let později si NAT GEO stále udržuje vysoký status, získává cenu za cenou, a svými výnosy financuje vlastní vědecké výzkumy a průzkumy – což kontinuálně prohlubuje pochopení přírodních jevů. Společnost se stala tak úspěšnou, že se jí podařilo zavést vlastní ceny, jako je Hubbardova cena nebo Cena Alexandra Grahama Bella, televizní kanál, a dokonce osobité muzeum a svátek připadající na 27. ledna.

The National Geographic Day je dnem vyjádření vděku senzačnímu měsíčníku NAT GEO. Časopisy dosáhly takové úrovně, že i čísla poškozena zubem času nosí titul sběratelského kousku. Listovat ve starém vydání nebo procházet nejlepší fotografie online se dá považovat za způsob oslavy. Můžete také společně s časopisem prozkoumávat témata, jako jsou například exotická zvířata, neznámé civilizace, vesmír i historie světa.

Je až neuvěřitelné, jakým způsobem dokázal první stálý zpravodaj České televize pro Blízký východ představit Izrael a Palestinu v pouhých 300 stranách. Ty jsou plné historického vývoje, mezinárodních vztahů, důležitých smluv i osobností, stejně jako příběhů obyčejných Izraelitů a Palestinců, kteří mají ať už vyznávanými životními hodnotami nebo problémy, se kterými se musí dennodenně potýkat, k obyčejnosti tady u nás vlastně na míle daleko.

Díky osobitému způsobu Szantóva vyprávění není kniha jen výčtem faktů, ale opravdovým příběhem dvou zemí, které ve 20. století pořádně zamávaly celým arabským světem. Ruku na srdce, málokdo z nás má v dění na Blízkém východě zcela jasno, a právě kniha Z Izrastiny s láskou je dalším dílkem do komplikované skládačky informací a poznatků o zmíněném území. Navíc otázka „Proč?“, která se při snaze o co nejdokonalejší pochopení Izraele a Palestiny nabízí nesčetněkrát, je v knize téměř vždy zodpovězena, a čtenář tak může v noci klidně spát.

Emoce i vtip

Szantó se nebojí vyjádřit emoce. Píše o odvaze, napětí i slzách, které s sebou povolání zahraničního zpravodaje přináší. I přes vše, co za 5 let strávených v izraelském Tel Avivu zažil, si zachovává objektivitu a odmítá černobílý pohled na Izraelity jako okupanty a Palestince jako teroristy. Čtenářům dává nahlédnout i do historie vlastní rodiny, která byla kvůli židovskému vyznání zasažena holocaustem. Že tím pádem není na místě humor a vtip? Autor to vidí jinak a tíživé kapitoly prokládá humorným vyprávěním o pašování ostatků dědečka do Svaté země nebo o příkoří, které přináší v Izraeli dlouhé vlasy.

Knihu se nemusí bát vzít do ruky nikdo. Laik, dobrodruh, student, senior, cestovatel… Je to fuk. Nevadí, pokud o Izraeli a Palestině nevíte vůbec nic, a nevadí, jestli máte znalostí na rozdávání. Stejně jako Szantóva prvotina Za oponou války: Zpravodajem na blízkém východě, za níž obdržel roku 2019 ocenění Magnesia Litera, je i Z Izrastiny s láskou zkrátka dílem, které vás nenechá chladným. A to je hlavní.

Z Izrastiny s láskou: Reportérem mezi dvěma zeměmi

autor: Jakub Szantó

nakladatelství: Argo

rok vydání: 2020

počet stran: 306

ISBN: 978-80-257-3281-6