Dva hlavní aktéry, kteří jsou součástí každého dílu, doplňují v nepravidelných intervalech tři další novináři Deníku Sport. Jsou jimi Jan Vacek, Michal Kvasnica a Radek Špryňar. Vacek se v podcastu prezentuje jako sebevědomý vševěda, jeho skálopevné predikce však nezřídka kdy skončí jako sedláci u Chlumce. „Vacínovi“ je často předhazováno, jak při nedávném Mistrovství světa tipoval konec Argentiny na turnaji téměř v každém kole, přičemž jihoamerickému týmu se nakonec podařilo Mundial vyhrát. „Oni skončí už na těch Holanďanech. A kdyby ne, tak pak už fakt ne, Brazílie to má umetený,“ řekl v jednom z dílů věnujícím se světovému šampionátu s jistotou sobě vlastní Vacek.

Dalším z nepravidelných hostů je Michal Kvasnica. Jeho přítomnost je příjemnou změnou oproti emotivním a často vzájemně popichujícím se kolegům. Kvasnica není tak charakterově výrazný jako tři dříve jmenovaní, je však nedílnou a důležitou složkou sestavy ZAJÍCE. Posledním dílem do skládačky je Radek Špryňar, který se v podcastu objevuje pouze sporadicky. Jeho pohled nejen na fotbal a na svět kontrastuje s ostatními, především s Vackem a Podroužkem, kteří jsou o několik let mladší.

Vzájemné střety a kontroverze, aneb hlavní koření ZAJÍCE

Výrazný střet mezi Vackem a Špryňarem přinesla epizoda, ve které aktéři probírali aféru moderátora České televize Pavla Čapka, který volající divačce řekl: „Na ženu velmi kvalitní hodnocení.“ Špryňarovi přišla celá kauza jako dělání z komára velblouda. „Já jsem v týmu Čapoun, na milion procent. To, co se z toho stalo na Twitteru, je pro mě nepochopitelný. Řešil jsem to doma s manželkou, a ani jí nepřišlo zvláštní, co Čapek v České televizi řekl. Vůbec nechápu, v jaké době to žijeme, tomuhle nerozumím.“

Po přitakání Podroužka začal Vacek nesouhlasně kroutit hlavou. „Hoši, v*le, vy jste tady normálně banda tří šílenců. Přijde mi, že Radek vůbec není v roce 2022, ale to už je jiná diskuze,“ rozohnil se fotbalový expert Sportu na svého kolegu. Rozjela se diskuze, ve které se po nějaké chvilce dostal ke slovu Novotný. Přečetl tweet Lindy Bartošové ohledně této kauzy, ve kterém nepřímo označila Čapka za šovinistu. „Tak jdi do*rdele, bych řekl já. Neobratný? Možná. Ale tohle jako šovinismus? To fakt ne,“ řekl k vyjádření Bartošové známý promotér a moderátor.

A přesně tyto momenty jsou to, co dělá ze ZAJÍCE skvělý podcast. Když se někdo jako Ondřej Novotný, který je veřejně známou osobou, vyjádří upřímně a od plic. Je osvěžující slyšet někoho vyjádřit názor, ať už s posláním Lindy Bartošové na obrácenou stranu pánve souhlasíte, či nikoliv. A asi jen Novotný dokáže veřejně říct to, co řekl o jednom z nejlepších fotbalistů všech dob Cristianu Ronaldovi. Poté, co si slavný CR7 vydupal odchod z Manchesteru United, se moderátor nechal slyšet, že to je „Ultrač*rák“.

Vulgarita nerovná se zábava, ale správně použitá vulgarita je často tím nejtrefnějším, jak můžete danou skutečnost popsat. A to se v tomto případě povedlo náramně. I díky těmto ikonickým momentům můžeme Novotnému odpustit, že se často zapomene a začne se vytahovat, nebo si stěžovat na špatnou obsluhu v letadle.

Jak si stojí ZAJÍC v konkurenci?

Trh podcastů o fotbale se pomalu začíná přesycovat, nicméně ZAJÍC je z nich stále ten nejlepší. Mix zábavy a zákulisních fotbalových informací je doplněn charismatickými účastníky, kteří se nebojí říct na plná ústa, co si o dané problematice myslí. A to je velký rozdíl oproti některým „zívárnám“ typu Fotbal fokus, kde se toho sice dozvíte spoustu, ale po pár minutách se najdete jak u poslechu spíte. To u ZAJÍCE opravdu nehrozí.

ZAJÍC se výrazně odlišuje i populárního podcastu OFFSEASON, který moderují znamí rappeři Labello a CA$HANOVA BULHAR. Ten je přesným opakem Fotbal fokusu, zaměřuje se především na zábavu a věnuje se mnohem častěji nefotbalovým tématům. ZAJÍC je přesně někde mezi a trefuje hřebíček na hlavičku.

Ondřej Novotný jako moderátor funguje skvěle. Daří se mu vybírat zajímavá témata, která dokážou rozproudit velmi zajímavou diskuzi. Jako ve většině moderních podcastů se moderátor zapojuje do samotného dění. To je za mne velké plus. Živý moderátor by mělo být něco, co je v moderní podcastové tvorbě naprosto standardizováno. Dle mého názoru je robotický moderátor pokládající plytké otázky přitakávajícím hostům něco, čemu definitivně odzvonilo.

Autenticita je dnes velmi důležitá, zábava je přeci jen na prvním místě a má to svůj důvod. Nikdo nechce trávit svůj drahocenný volný čas posloucháním nudných řečí, které zapomenete ještě před doposlechnutím podcastu. Jsou to emoce, zajímavé diskuze a především vzájemná chemie, které vytvářejí ze ZAJÍCE unikátní a dle mého nejlepší fotbalový podcast na české scéně.

Je to i pro lidi, co fotbal nesledují?

Není. Jestli vás krásná hra netankuje, tak si to ani nepouštějte. Pokud však kopanou sledujete, a chcete se akorát začít lépe orientovat v českém prostředí, určitě si KUDY BĚŽÍ ZAJÍC co nejdříve nalaďte. Řeší se zde především tuzemská soutěž, takže během pár dílů začnete být v obraze. Navíc je Zajíc podáván zábavnou formou a s mimofotbalovým přesahem. A jako dezert máte kontroverzi, ke které má vždy velmi blízko.

Po každém Babišově útoku na ČT se zdá, že už jsme slyšeli vše. Zakladatel hnutí ANO se ale vždy vrátí a přesvědčí nás o opaku. Že se hněvá oprávněně, dokazuje i na svých oblíbených obrázcích. Na jednání o novele zákona o Radách ČT a Českého rozhlasu (ČRo) si Babiš připravil grafy Media Tenoru, celosvětově uznávanou asociací zabývající se obsahovou analýzou mediálních sdělení. Jak pravil sám řečník, analýzu zadává samotná ČT a schvaluje ji Rada ČT, proto „to snad nikdo nemůže popřít“ (stalo se 8. března 2023).

Babiš a analýza předvolebního vysílání 2021

Pro dosti svérázný rozbor zvolil Babiš data ze září a října roku 2021. Ještě více než před těmi prezidentskými mu totiž „Tálibán“ ČT, podle jeho mínění, ublížil před volbami parlamentními. Ty proběhly v říjnu toho roku. Za sledované období, tedy poslední měsíc před otevřením volebních místností, odvysílala ČT dvaašedesát negativních zpráv o hnutí ANO. Oproti tomu na konto koalice Piráti a Starostové (Pir.-STAN) zazněly z obrazovek veřejné služby jen čtyři informace vyhodnocené jako záporné. V případě SPOLU se Media Tenor dopočítal pouze dvou takových.

„Tento nekritický nepoměr je zarážející,“ odcitoval na závěr výkladu prvního grafu poslanec. Tuto větu ale, bohužel, analýza vůbec neobsahuje. Naopak obsahuje, co Babiš opomněl, že celkově zaznělo o ANO (v té době vládnoucí straně) 496 zpráv, o SPOLU 211 a o Pir.-STANu jen 137 a především, že kritické výroky na adresu ANO zapříčinila zejména covidová pandemie a kauzy Pandora Papers nebo Čapí hnízdo. 

Podobně neotřelý pohled na naprosto nezarážející čísla předvedl ještě na grafu Politické strany v Událostech: intenzita. Babiše, stojícího před soudem častěji než u pultíku ve Sněmovně, překvapilo, že o ANO se Události zmínily častěji negativně než pozitivně. Naopak jeho političtí oponenti se dočkali převážně kladného hodnocení.

Babiš nemluvil o tom, že vše koresponduje s výsledky ostatních hlavních relací a že pozitivní hodnocení SPOLU a Pir-STANu odráželo vzestup voličských preferencí v předvolebních průzkumech. Jako poslední uvedl miliardář snímek s názvem Politické strany – citované zdroje v Událostech. Třeba říci, že se jedná o nejzdařilejší ze tří pokusů o vyhodnocení.

Skutečně, 15 % ze dříve zmiňovaných 62 negativních výroků o hnutí ANO zaznělo z úst redaktorů ČT. Směrem ke koalicím se nedopustili novináři ani jediného a naopak, pro uskupení SPOLU našli devětkrát za poslední měsíc „slova chvály“. I pro tyto statistiky ovšem platí dříve zmíněný kontext.

Babiš vs Babiš

Není nutné detailně analyzovat každý Babišův mediální výstup ani pročítat dlouhodobé statistiky. K zjištění, že si sám zbytečně vytváří nepřátele, kudy chodí, stačí vyslechnout několik vět. Že si vybral za úhlavního protivníka právě ČT, lze nakonec poměrně jednoduše vysvětlit a samotnému médiu to vlastně lichotí.

Dříve zmíněný vymyšlený citát dokonale zapadá do Babišova stylu mediální komunikace. Web demagog.cz ověřuje výroky politiků. Expremiérova slova vyhodnocoval celkem 1048krát. Přitom k závěru, že lze sdělení označit za pravdivé, došel v 554 případech. Ze zbylé téměř poloviny šlo 179krát o prokazatelnou lež. Ostatní výroky byly zavádějící nebo neověřitelné.

V České republice sice zákon stanovuje svobodu projevu, ale kvalitní média by měla dbát, aby se jejich prostřednictvím nešířily lži. Každý nerad slyší, že nemluví pravdu, natož pak vrcholný politik. Proto není příliš překvapující, že se lhář vrací do prostředí, kde bývá konfrontován s pravdou jen s velkou neochotou.

Analýza zpravodajských relací 2022

ČT vystupuje nezávisle dlouhodobě, a nejen před volbami. To dokazují výroční analýzy Media tenoru. Ani dokument věnovaný zpravodajskému vysílání českých televizí a ČRo za rok 2022 nedává Babišovi za pravdu.

Z hlavních zpravodajských relací vycházejí Události jako nejnestrannější. Hodnocení „neutrální“ si zasloužilo 94 % výpovědí. Televizní noviny, hlavní zpravodajský pořad TV Nova, dosáhly na 88 % neutrálních zpráv a Hlavní zprávy FTV Prima na 86 %. ČRo zapsal výsledek 93 % a obsadil, stejně jako na žebříčku Babišových neoblíbenců, se svými Hlavními zprávami druhé místo.

Důvod ke stížnostem nedopřává zástupcům největší opoziční strany ani tón medializace v Událostech. Každá z politických stran, zastoupená ve Sněmovně, se dočkala častěji negativního než pozitivního hodnocení. To neplatí jen pro Události, ale i pro hlavní zpravodajské relace Novy, Primy a ČRo.

Negativní výroky na adresu ANO vedou v případě Událostí jen o dvě procenta. Přitom u konkurenčních pořadů se převaha záporných sdělení pohybuje mezi pěti a devíti procentními body.

Ani v porovnání s jinými stranami nevychází obraz Babišova hnutí v programu ČT nijak výjimečně špatně. Lepší výsledek než ANO si odnesly všechny tři složky SPOLU. Převaha kritických zpráv o těchto stranách činila jedno procento. Piráti dopadli se dvěma procenty stejně jako ANO, SPD o procento hůře a STAN si vysloužil svými přešlapy v kauze Dozimetr dokonce pětiprocentní rozdíl.

Tomio Okamura prokoukl předkladatele návrhu Martina Baxu hned. V části novely o zpřísnění podmínek, které musí splňovat právnické osoby navrhující radní, rozpoznal snahu o diskriminaci teprve osmiletého SPD. Z jakého jiného důvodu by měly nově nominovat členy Rad pouze struktury staré alespoň deset let? I kdybychom nevyvraceli ublíženému řečníkovi teorii Tomiocentrického vesmíru, stále existuje jeden fakt který stížnosti předsedy SPD podráží nohy. Žádná politická uskupení, a ani v budoucnu se to nezmění, nemohou nominovat své kandidáty do Rad.

Andrej Babiš si se samotnou novelou hlavu příliš nelámal. Vyhodnotil ji jako snahu vlády udržet ve funkci Šámalovu loutku jménem Dvořák. Mnohem více času za pultíkem využil k zhodnocení práce ČT za poslední měsíce. Předseda ANO ví, že ČT je čistě provládní médium. Dělá z České republiky mediální diktaturu („mediokracii“). Žádné důkazy sice podle vlastních slov nemá, ale přednesl několik osobních křivd, které podle něj usvědčují nejen Václava Moravce ze zaujatosti a neprofesionality.

Babišova nejvěrnější Alena Schillerová má v popisu práce překlad názorů svého šéfa do lidštiny. V této záležitosti se ale odvážila ukázat, že disponuje i vlastním úsudkem. Po tom, co Babiš nazval nejúspěšnější pořady ČT Tálibánem, se postavila za novináře. Sama s nimi pěstuje vřelý vztah a respektuje jejich práci. Čtenář by v tom ale neměl hledat naklonění k politickému soupeři. Paní Schillerová je totiž přesvědčena, že současné změny jsou krokem do pekla. Rozumní žurnalisté by logicky měli odhalit pokřivené úmysly fialového zla a sami se novele postavit.

Autorovi těchto řádků to nedalo a rozhodl se vzít majitelku jednoho z nejprodělečnějších instagramových účtů za slovo. Co na to tedy novináři? Nic. Alespoň ti novináři, kterých se novela bezprostředně týká. Ty se podle Schillerové snaží vláda omotat kolem prstu a nepřikládají tématu takovou důležitost, aby jim stálo za vyjádření. A je to zcela pochopitelné. Osobnosti na různých pozicích ve veřejnoprávních médiích se mohou, tak jako každý obyvatel demokratické země, svobodně vyjadřovat k čemu chtějí. Pokud by tedy skutečně hrozila tak vážná změna, jako je ztráta nezávislosti, jistě by svého práva využili. V tomto případě se dá z jejich pasivity vyčíst, že se o budoucí obraz své práce nebojí a raději si zachovávají politickou neutralitu.

Přestože velká část společnosti věří v nestrannost ČT a ČRo, a proto může mít pocit, že jsou podobné úpravy zákona zbytečné, není tomu tak. Existuje minimálně jeden důvod pro pochvalu této iniciativy. I kdyby se nám dnes dostávalo toho nejkvalitnějšího žurnalistického servisu, musíme si uvědomit, že současná situace nemůže trvat věčně. Časem se obmění složení obou komor Parlamentu a změní se i politický tlak na média veřejné služby. Současné změny mírně, avšak účinně, omezují možnosti vládnoucích stran zasahovat do chodu ČT a ČRo. Jasným krokem v tomto směru je zrušení možnosti odvolání celých Rad Sněmovnou. I navýšení počtu členů Rady ČT z patnácti na osmnáct dává smysl. Každé křeslo navíc činí ovlivňování celé Rady obtížnějším. Ano, je to dalších skoro sto tisíc korun měsíčně do výdajů z rozpočtu ČT, který už nyní výrazně omezuje tvorbu televizního obsahu. Na druhou stranu televizi v České republice vlastní skoro čtyři miliony domácností. To znamená, že z jedné koruny koncesionářského poplatku by bylo možné zaplatit více než sto radních.

Reálný problém by nastal, pokud by koalice trvala na uvedení novely v platnost ještě před červnem. Novela sice do budoucna posiluje nezávislost médií, ale v tomto případě by nastala dost podezřelá situace. Senát, aktuálně okupovaný vládními stranami z více než sedmdesáti procent, by těsně před volbou generálního ředitele ČT zvolil tři radní, kteří zasáhnou právě do volby nejdůležitějšího člověka ČT. Pokud by ale došlo na kompromis, naprosto legitimně požadovaný opozicí, a novela vstoupila v platnost až po ukončení procesu volby generálního ředitele ČT, tak se o nezávislost veřejnoprávních médií můžeme bát zase o trochu méně. Totéž bohužel nelze tvrdit o jejich existenci.