Nabízí se totiž samozřejmě možnost spojit balící výtisk novin s osobou obdarovaného. Například zabalit jeho dárek do strany s rozhovorem, o kterém si myslíte, že by ho mohl zajímat. Nebo zkusit nějakou legrácku a vtipně či ironicky zkombinovat obsah dárku a jeho balením. Jen pozor, pořád jsou Vánoce, ne všechny strany a fotografie vytvoří tu pravou sváteční atmosféru.

Nasnadě je otázka, zda by neměli radost jen a pouze novináři. Nebudou nadšeni jen platonici, poetové? Představujete si ty zklamané tváře ostatních? A jak by vypadala vaše reakce?

„Po Četnických humoreskách nebylo vůbec lehké najít nový klíč ke zpracování četnické tematiky. Když však autor projektu Petr Bok přišel s nápadem na zpracování začátků českého četnictva, se vší drsností období těsně po první světové válce a nejistotou, zda nová republika má vůbec nějakou budoucnost, pochopili jsme, že se nám právě taková příležitost naskytla,“ vysvětluje ředitel vývoje pořadů ČT a zároveň kreativní producent seriálu Jan Maxana.

„Je to výpravný dobový seriál plný akčních scén a napětí,“ říká jeden z režisérů Biser A. Arichtev. „Bavilo mě to. Pracovali jsme se spoustou lidí, při natáčení jsme střídali různá prostředí, využívali historická vozidla, a to zdaleka nejen auta, ale i bryčky, kočáry a nejrůznější povozy. Byla to zajímavá práce,“ doplňuje. Režie se ujali také Peter Bebjak a Dan Wlodarczyk, kteří již spolupracovali na úspěšném seriálu Případy prvního oddělení.

Rozsáhlý dobový projekt, který startoval pod názvem „Četnické trampoty“, zavede diváky do roku 1919, kdy v Luhačovicích začíná dvojice mladých četníků. Ústřední dvojice v podání Martina Donutila a Roberta Hájka bude zodpovídat za pořádek ve městě, které proslulo svými minerálními prameny. „Každá epizoda nabídne dva uzavřené kriminální případy, ale na větším prostoru se rozvíjejí i další linky,“ vysvětluje autor projektu Petr Bok. „Osmdesátiminutová stopáž dílů umožňuje plastičtější vyprávění pracující s uzavřeným světem malého městečka,“ dodal.

Poslední klapka seriálu padla letos v létě, na televizních obrazovkách by se měl objevit v příštím roce. Už včera si četníci zkusili v Luhačovicích první službu. Odehrála se zde totiž předpremiéra jednoho z dílů nové série.

V seriálu se objeví četnický veterán Pavel Zedníček, velitel stanice Karel Dobrý, Jiří Langmajer, dále Alena Mihulová nebo Igor Bareš. „Bylo to náročné natáčení a jsem přesvědčená, že vznikl poutavý seriál, který diváky zaujme,“ říká vedoucí programu a vývoje brněnského studia České televize Jiřina Budíková.

Má podle vás samostatná žurnalistika jako obor pro budoucí novináře smysl, nebo je lepší ji kombinovat s dalšími obory?

Jako člověk, který žurnalistiku vystudoval a působí na katedře žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, nemohu odpovědět jinak, než že má. Žurnalistika je svébytným typem sociální komunikace, jejíž rozsah je obrovský. Navíc historie žurnalistiky je jasným důkazem, jak blízko má náš obor k filozofii a sociologii. Pochybnosti o svébytnosti žurnalistiky jako oboru často vycházejí z toho, že na univerzitách či vysokých školách nemusí být náplň výuky našeho oboru dobře koncipována. Novinářská etika, formy žurnalistiky v éře síťových digitálních médií – od datové žurnalistiky až po participativní, teorie žánrů, filozofické kořeny žurnalistiky, proměny chování publika zpravodajských médií v éře digitální mediamorfózy, jazykové styly a jejich vazba na žurnalistiku, rétorika, cizí jazyky, latina. Množství předmětů, které považuji za zásadní pro vzdělávání novinářů, je nepřeberné. Žurnalistika má tu přednost, jež je v očích mnoha lidí bohužel považována i za slabinu, že tíhne k pansofii, vymezené učitelem národů Janem Amosem Komenským. Než špatná náplň samostatného oboru je bezesporu lepší kombinace vzdělávání novinářů s druhým oborem. Kdo tíhne ke zpravodajství, může bezesporu zkusit právo či ekonomii, kdo k publicistice, nabízí se filozofie či sociologie.