Technologický gigant přidal do své nabídky další službu, tentokrát zaměřenou na média. Zprávy Google budou rozšířením již existující služby Google News. Google bude v rámci služby pracovat s několika českými vydavateli. Konkrétně jde o Economii, N media, Echo Media, Forum 24 a Internet Info, není však vyloučeno, že přibydou ještě některé další z českých vydavatelských domů.

V panelu výběrů Google Zpráv se budou objevovat i některé placené články od partnerských médií, které zde bude mít čtenář možnost číst zdarma. Vydavatelé nepřijdou zkrátka, jelikož se Google chystá za tyto články platit, tento krok vysvětluje tím, že může k médiu přivést nové potencionální předplatitele, jde tedy o výhody pro obě strany. Média budou rovněž rozhodovat o tom, které události se do panelu dostanou i v jakém zpravodajském formátu.

Zprávy Google již fungují i v jiných evropských zemích, například Německu, Itálii či Velké Británii. Jde o výsledek tlaku na to, aby technologické firmy platily za autorský obsah, který zveřejňují na svých stránkách. V posledních letech se stalo téma velmi diskutovaným a to i v rámci Evropské Unie.

James May se narodil 16. ledna 1963 v Bristolu jako jedno ze čtyř dětí. Navštěvoval školy v Newportu a Rotherhamu, později pak studoval hudební vědy na Lancaster University, kde se věnoval zejména hře na klavír. Po absolvování pak krátce pracoval v kanceláři nemocnice v Chelsea.

V osmdesátých letech psal May pro motoristické magazíny The Engineer a později Autocar. Z druhého jmenovaného byl vyhozen kvůli sarkastické šifrované zprávě, kterou narážel na zmíněný magazín. Paradoxně právě díky tomuto výstřelku si ho všimla produkce nově vznikajícího Top Gearu pod BBC.
Krom Autocaru a The Engineer psal James také pro Car Magazine, The Dialy Telegraph a spolu s ostatními moderátory Top Gearu, také do stejnojmenného magazínu.

K Jeremymu Clarksonovi a Richardu Hammondovi se v Top Gearu přidal až od druhé sezóny. Za dobu svého působení v této zábavné motoristické show si vysloužil přezdívku „Kapitán Šnek“ díky svému občas poněkud pomalému stylu jízdy. V roce 2015 se po propuštění Jeremyho Clarksona rozhodl svého kolegu spolu s Hammondem následovat a rovněž opustil BBC. Dnes spolu všichni tři moderují pořad The Grand Tour vysílaný na internetové streamovací službě Amazon, který se letos dočká své třetí série.

Krom moderování Top Gearu se May také proslavil svými pořady jako James May’s toy stories nebo James May’s Man Lab ale i mnoha dalšími, produkovaných převážně BBC.

COPPA (Children’s online privacy protection act) má za úkol omezit obsah určený pro děti. Nově bude muset tvůrce všechen obsah, který je určený dětem či by je mohl zajímat, povinně označovat, jinak mu bude hrozit pokuta až šestnáct milionů korun. Pro tento krok se YouTube rozhodl poté, co prohrál soud s Federal Trade Commission. To se soudilo s YouTube kvůli tomu, že porušovalo zákon o ochraně soukromí dětí na internetu. Sociální síť totiž bez souhlasu rodičů sbírala informace o dětech, aby jim na základě toho mohla pouštět personalizované reklamy jako všem ostatním uživatelům YouTube.

U videí určených dětem budou nově od příštího roku vypnuté komentáře a nebudou se zobrazovat ani like a dislike a rovněž na videu nebude fungovat oznámení. Pro tvůrce to ale znamená také velké omezení příjmu z personalizovaných reklam, které se již nadále nebudou před videi s dětským obsahem zobrazovat. To se řadě tvůrců nelíbí.

Velký problém jsou ale samotné parametry videí, která mají být podle YouTube určené pro děti. Ty jsou totiž podané velmi obecně a nejsou blíže konkretizované. Například jedena ze specifikací takového videa zní „Video zahrnuje postavy, celebrity, hračky, které se líbí dětem, například animované nebo komiksové postavy“.  To by znamenalo, že by se toto omezení týkalo i například recenzentů animovaných filmů, akčních figurek a hraček, komiksů nebo třeba reakčních videí, přestože jejich obsah nemusí být vůbec zaměřený cíleně na děti. Určovat, zda je obsah pro děti či nikoliv, bude algoritmus.

Tvůrci proto spustili petici, na které je k dnešnímu dni již přes 850 000 podpisů. Zpřísnění obsahu by mělo začít platit od příštího roku.

Záběry z antarktické divočiny, kde skupina kolébajících se tučňáků z ničeho nic vzlétne, se na obrazovkách BBC objevily v roce 2008. Jednalo se tehdy o upoutávku na dokumentární film chystaný BBC.

Tučňáci kroužkoví, jeden z druhů tučňáků, kteří obývají Antarktidu, se totiž naučili létat, aby unikli krutým mrazům, které na kontinentu panují v zimě. Schopnost tučňáků naučit se létat měl být také další potvrzující důkaz Darwinovy teorie O původu druhů. Podle traileru tučňáci pak mířili do tropických lesů Jižní Ameriky, aby zde přes zimu hnízdili, a poté se v létě vraceli zpět na Antarktidu.

Pořadem měl provázat Terry Jones, známý především díky komedální skupině Monty Python, který se objevil i v traileru na Antarktidě mezi tučňáky. O připravovaném filmu psala i největší britská tištěná média od Daily Telegraph, přes The Mirror až po The Guardian, která film vychvalovala.

Samozřejmě se ovšem celou dobu jednalo o hoax vytvořený ku příležitosti prvního dubna.

Navzdory protestům v řadě evropských zemí včetně České republiky a pěti milionům podpisů pod peticí s názvem Zachraňme internet, Směrnice Evropského parlamentu a Rady k autorským právům na jednotném digitálním trhu prošla hlasováním evropského parlamentu. Jednotlivé členské země teď budou mít dva roky na to směrnici uvést v platnost ve svých zákonech.

Směrnice má za úkol modernizovat autorské právo z roku 2001 a reagovat tak na neustále se vyvíjející digitální technologie. Kontroverzní se stala hlavně díky článkům 11 a 13. První jmenovaný má majitelům práv, jakými jsou třeba média, zajistit spravedlivý podíl za použití jejich obsahu na internetu. Zmizet by tak například mohly úryvky textů článků při vyhledávání na Google.

Ještě větší vlnu nevole však vyvolal článek 13. Ten ukládá internetovým platformám typu Facebook, Google nebo You Tube kontrolovat obsah nahraný uživateli, zdali se shoduje s autorskými právy, ať už se jedná o videa, hudbu či obrázky. Výjimku později dostal obsah, který má být citátem, satirou či parodií. Mnoho odborníků ale namítá, že technologie dnes ještě není tak pokročilá, aby byla schopná obrovské množství obsahu, které uživatele denně nahrají, spolehlivě filtrovat.

NATO na televizních obrazovkách
Výročí se 12. března z pozorovaných stanic TV Nova, Prima a ČT1 věnovaly ve svém zpravodajství pouze Televizní noviny a Události. Na FTV Prima ve Velkých zprávách téma nedostalo prostor žádný.
V rámci Událostí věnovala Česká televize NATO téměř polovinu vysílacího času, tedy skoro osmnáct minut. Na televizi Nova v hlavní relaci Televizních Novin už bylo prostoru pro NATO o poznání méně, dostalo jednu reportáž, která trvala okolo dvou minut.

Zpravodajské weby výročí sledovaly

Z hlavních zpravodajských webů Novinky, Aktuálně, iDnes a iRozhlas se v den výročí věnovaly NATO všechny. Aktuálně dokonce přineslo online reportáž, ve které celý den sledovalo dění kolem výročí. Novinky se pak NATO věnovaly ve čtyřech článcích, iRozhlas rovněž ve čtyřech a iDnes v pěti.

Podobně jako Simpsonovi, tak i Futurama si tropí legraci ze všeho možného a strefuje se i do  médií. Zprávy na kanálu  √2 moderují Linda van Schoonhoven a mimozemšťan Morbo. Zatímco Linda je typickým příkladem televizní moderátorky většiny komerčních televizí, vypadá vždy perfektně a srší falešnými úsměvy, Morbo dostává záchvaty vzteku a otevřeně lidstvu vyhrožuje vyhlazením. Také o sobě mluví vždy ve třetí osobě. Krom Lindy a Morba moderuje na kanálu √2 také Sportbot 5000, robot, který má na starosti sportovní zpravodajství. Morbo vedle zpráv moderuje také  Tea With Titans, kam si zve celebrity populární jak na Zemi, tak i ve vesmíru.

Když zprávy moderuje mimozemšťan

Často je zde také parodována samotná koncepce zpráv na komerčních televizích. Ve zprávách na kanále √2 tak nikdy nechybí srdceryvné reportáže o koťátkách. I když se seriál odehrává v daleké budoucnosti, přesto si utahuje i z dnešních televizních stanic, hlavně, podobně jako Simpsonovi, z Foxu, na kterém seriál začínal.

Populární britský moderátor, spisovatel a motoristický novinář Richard Hammond slaví dnes své 49. narozeniny. Hammond proslul především jako jeden z trojice moderátorů populárního motoristického magazínu Top Gear na stanici ritish Broadcasting Corporatio (BBC). Dnes spolu s Jeremym Clarksonem a Jamesem Mayem tvoří další motoristický koncept The Grand Tour, na obrazovkách se však objevuje i v jiných pořadech.

Celým jménem Richard Mark Hammond se narodil roku 1969 v Solihollu. Vyrůstal v Severním Yorkshiru ve městě Ripon se svými dvěma mladšími bratry a už od mala miloval auta. Byl přijat na Harrogate College of Art and Technology kde promoval z mediální tvorby.

Po studiu se uchytil u rozhlasu, kde pak střídal různé lokální rozhlasové stanice, napříč Anglií. Velký zlom v jeho kariéře nastal v roce 2002, kdy se zúčastnil konkurzu na post moderátora v obnovené verzi motoristického pořadu Top Gear, který na BBC běžel už od sedmdesátých let. Konkurz vyhrál a začal spolu s Jeremym Clarksonem pořad moderovat. Rok na to se k nim pak přidal James May.

Dohromady vytvořili ikonickou trojici, nesourodých moderátorů, kteří si v jednom kuse tropí naschvály a svým originálním pojetím proslavili pořad po celém světě. Díky nim se stal Top Gear nejsledovanějším motoristickým pořadem na světě a jedním z nejsledovanějších pořadů BBC vůbec. Tak tomu bylo do roku 2015, kdy BBC všichni tři opustili a vytvořili si svůj vlastní pořad, na internetové platformě Amazon Video, The Grand Tour, kterou příští rok čeká třetí řada.

Při natáčení Top Gearu se i nejednou zranil. Nejvážnější zranění prodělal, když se snažil překonat rychlostní rekord Británie v tryskovém autě a havaroval. Skončil v kómatu s těžkým otřesem mozku. Podstoupil pak dlouhou léčbu, nakonec se ale opět vrátil zpět na televizní obrazovky.

Hammond ovšem není známý jen z Top Gearu. Na BBC moderoval řadu pořadů, jako Total Wipeout, Vědecky prověřeno, Brainiac: Šílená Věda nebo Crash testy Richarda Hammonda. Krom moderování se Richard věnuje také psaní, napsal tři autobiografické knihy a pak také knihu o fyzice pro děti. Rovněž občas píše sloupky do novin, převážně o motorismu. Donedávna i pravidelně přispíval do tištěné verze Top Gearu, s jeho odchodem z televizního formátu ovšem skončil i se psaní sem.

Letošní předávaní ceny Czech Press Photo proběhne již za několik dní. Soutěžit se bude v osmi foto a ve třech video kategoriích. Porota složená jak z českých tak zahraničních hodnotících vybrala několik snímků, které se letos utkají o tuto cenu.

V kategoriích Aktualita, Problémy dnešní doby, Každodenní život, Umění a kultura, Sport, Portrét, Příroda, věda a životní prostředí, Lifestyle a Grant Prahy soutěží jak jednotlivé, tak série fotografií. Dohromady zde soutěžilo přes čtyři sta fotografů, ze kterých vybírala devítičlenná porota. Série a samostatné snímky hodnotila odděleně.

Někteří z fotografů byli pak ve svých kategoriích nominováni hned dvakrát. Jedním z nich je Tomáš Benedikovič v kategorii Aktualita se snímkem a sérií. Dalším byl pak jak se sérií, tak se samostatnou fotografií v kategorii Každodenní život Stanislav Krupař, který také získal nominaci v kategorii Příroda, věda a životní prostředí. Martin Divíšek a Zdeněk Dvořák mají také každý dvě nominace a to v kategorii Umění a kultura. Matěj Dereck Hard získal zase dvě nominace v kategorii Lifestyle. Dalšími, kdo pak v soutěži získali napříč kategoriemi, více než jednu nominaci, jsou Michal Čížek, Boris Németh a Filip Singer.

Debaty o tisících snímcích

„Členové letošní mezinárodní poroty mají za sebou dlouhé perné tři dny, ve kterých velmi důsledně procházeli a hodnotili tisíce přihlášených snímků. Vedli mezi sebou vášnivé debaty, ale na oceněných fotografiích se ve finále shodli,“ uvedla Veronika Souralová, ředitelka Czech Press Photo. „Porota byla velmi přísná a preferovala kvalitní žurnalistické snímky s globálními tématy s hlubším přesahem. Ne všechny dobré a důležité fotografie mohly být nominovány, ale doplní kolekci výstavy, která podle mého mínění bude skvělá,“ doplnila Souralová.

Slavnostní vyhlášení vítězů všech kategorií, včetně vítěze ocenění Fotografie roku, proběhne ve Staroměstské radnici 20. listopadu. Hned na to pak otevře své brány i výstava oceněných a vybraných prací.

Letošní téma nabízí takřka nepřeberné možnosti. Jelikož se fantazii meze nekladou, že na pasování jistě uvidíme mnohé zajímavé kostýmy. Už jen z důvodu, že součástí bude také soutěž o nejlepší masku.

Kromě toho také proběhne kvíz, který prověří, jak dobře studenti svou katedru znají. A chybět samozřejmě nebude ani pasovací drink.

Toto vše odstartuje již tuto středu v klubu 15 Minut music club od 19 hodin. Zábava bude končit až v brzkých ranních hodinách. Všichni členové katedry, studenti, přátelé i známí jsou tímto srdečně zváni.