Prvním odvysílaným zápasem bylo hokejové utkání mezi výběrem Prahy a švédským IF Leksand z pražského stadionu na Štvanici. Pražané duel ovládli poměrem 7:2. Ještě lepší než výsledek ale byla reakce publika. Československá televize totiž plánovala, že diváci uvidí jen dvě třetiny. Nakonec se však díky pozitivním ohlasům během prvních dvou třetin odvysílalo celé klání. Jeden kladný komentář byl i od fanouška z Českých Budějovic, což bylo příjemné překvapení, jelikož se počítalo s tím, že vysílač na Petříně má dosah jen do okruhu asi 60 kilometrů.

Velká neznámá to byla i pro komentátory, kteří do té doby působili jen v rozhlasu. Vít Holubec a Josef Valchář obstáli, a proto je ČST vybrala ke komentování dalšího zápasu, který se hrál o 10 dní později. Během těchto deseti dnů se v Praze a okolí vyprodaly veškeré televizory. Bylo tedy jasné, že zájem o pravidelné přenosy ze sportu je velký.

Po těchto dvou hokejových zápasech šly televizní sportovní přenosy raketově vpřed. Na začátku roku 1956 už diváci mohli sledovat zimní olympijské hry z italské Cortině d’Ampezzo. První barevné vysílání pak mělo premiéru v roce 1970, kdy ČST vysílala mistrovství světa v klasickém lyžování, které se konalo na Slovensku.

Šafránka inspiroval k sestavení vysílače především skotský vynálezce John Lodgie Baird, který svoji první aparaturu předvedl v roce 1925. Po letech bádání a studování problematiky vysílání se Šafránek rozhodl začít, i s pomocí mladých nadšenců, skládat vlastní zařízení. Sestavování takovéhoto přístroje však nebylo v tehdejší době nic jednoduchého, zejména protože chyběly finance. První spuštění tak proběhlo až na zmíněné přednášce v Praze. Poté následovalo dvou měsíční turné po Československu a aparaturu během něj vidělo tisíce lidí.

Zařízení pracovalo s třicetiřádkovou normou a kmitočtem 12,5 Hz. Promítání obrazu probíhalo na matnici o rozměrech 10 cm x 15 cm. V současnosti má klasické rozlišení televize 625 řádků s kmitočtem 25 Hz (snímku za hodinu). Místo matnice se již používá obrazovka s průměrnými rozměry 900 cm x 500 cm.

Po turné se zařízení těšilo velkému zájmu, a proto v roce 1938 postavil Šafránek zkušební verzi na Žižkově, avšak k vysílání obrazu nikdy nedošlo. Úřady u nás se rozhodly čekat na lepší verzi. Navíc po nástupu nacistického Německa vojáci zničili Šafránkovy laboratoře a on se po skončení války k projektu vracet nechtěl.

První pravidelné vysílání tak začalo až v květnu 1953.

Večírek i během vánočních svátků? Existuje řešení!
Vzhledem k současné situaci se jeví téměř nepravděpodobné, že by se dal uspořádat v letošním roce vánoční večírek. Týdeník Reflex však přichází s praktickým řešením zorganizovat takový večírek online. Zastánci osobního kontaktu z toho do stropu skákat zřejmě nebudou. Pamatujte si však, že krizová situace si žádá krizové řešení.

Krizi řeší také vinaři, kteří mají přebytek vína. Do karet jim nahraje nejen současná situace, ale i špatný vinařský zákon protěžující velké firmy. Večírky se sklenkou vína by se tedy hodily i vinařům.

Operace vakcína
Příprava na očkování je v plném proudu. Postavit se mají stovky očkovacích center. S touto prevencí by se mohlo začít už do konce prosince. Tohle vše však zaznívá u sousedů v Německu, nikoli v Česku. Vláda by se měla začít připravovat, protože právě vakcína může být řešením současné situace. Zdá se však, že vláda je momentálně příliš rozptýlená PSEM, kterého jim ukázal ministr zdravotnictví.

Týdeník Echo se nezabírá pouze vakcínou. Na předních stranách nabízí spousty grafů a tabulek, za které by se nestyděl ani pan premiér. Výsledek výzkumu už tak převratný není a jeho závěrem je, že Echo má vzdělané čtenáře. Hodnotnější výzkum provedl sociolog Daniel Prokop, který přichází s tvrzením, že ti, kdo se covidu bojí, se hodně dívají na televizi.

Přes Slovensko do vesmíru
Týdeník Respekt přináší obsáhlý rozhovor se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou, která se zmiňuje o 17. listopadu, ale také o současné těžké situaci a již zesnulém reportérovi Jánu Kuciakovi.

S Respektem nahlédnou čtenáři i do vesmíru. Astrofyzici totiž nedávno objasnili záhadu krátkých radiových záblesků. Podle některých spekulací se mohlo jednat o kosmické lodě, avšak vysvětlení je přece jen o něco racionálnější.

Vše není tak, jak si myslíme
Na první pohled by se dalo říct, že týdeník Květy přinese méně vážná témata, ale opak je pravdou. V tomto týdnu se do škol vrátili děti prvních a druhých tříd a média o tom poctivě informovala. Týdeník Květy na prvňáčky také nezapomněl, avšak trochu v jiném kontextu než by se čekalo. Zejména rodiče nezůstanou klidní po výzkumu, který ukázal, že s pornem na internetu se děti seznamují už v šesti letech.

Pozor by lidé si měli dát taky na med, protože ten patří k nejfalšovanějším potravinám. Nezbývá se než ptát, jaký je ten pravý?

Požadavky:
– znalost RTB ekosystému
– zkušenost s AD servery
– silné analytické schopnosti v onlinu
– pokročilá znalost Google Tag Manageru
– zkušenosti s nástroji Google Data Studio nebo Power BI

Náplň práce:
– optimalizace reklamních ploch za účelem účinější monetizace
– analýza webů a hledání jejich slabých stránek
– analytická podpora dalších oddělení
– spolupráce na marketingových aktivitách a projektech

Benefity:
– 5 týdnů dovolené
– jazykové vzdělávání

Pokud vás nabídka zaujala, stačí kliknout zde.