„Studentík, havloid, sluníčkář, pravdoláskař“. Tak jsem na sociálních sítích častován každou chvíli a jsem na to vše patřičně hrdý. Studuji rád, Havla obdivuji, i přes jeho mnohá pochybení, za jeho vtipné vystihování každé situace i za obraz jaký o nás zanechal v zahraničí. Sluníčkář sice nevím, co přesně má znamenat, ale rád se směji, slunce mám radši než déšť, takže proč ne. No a pravda a láska? Obojí je nejdůležitější pro lidskou společnost, takže stojím jednoznačně za nimi.

Milion chvilek nenávisti?

Takových se nás na Letné sešlo (dle oficiálních odhadů) asi 250 000. Tedy… takových? Ano, takových. Čtvrt milionu usměvavých pozitivně naladěných osobností, které poutala jen společná obava o demokratické zřízení státu. Staří i mladí, zemědělci i filozofové, studenti, pracující i důchodci, pravičáci i levičáci. Všichni optimističtí, milí, užívající si odpoledne mezi „svými“. Připadal jsem si zkrátka jako na nějaké obrovské sešlosti kamarádů, kam každý vzal svého kamaráda a tak dále.

Mluvčí prezidenta i další politici stojící za Babišem a spol. častují Minářův spolek slovy jako nedemokratický, jako nenávistné lidi apod. Nemohu se ubránit reminiscenci z mého raného mládí, kdy jsme na sebe neustále křičeli legendární poučku „kdo to říká, ten to je, tomu se to rýmuje“. Neplatí to náhodu i zde? Samozřejmě jsem neviděl všechny zúčastněně, ale z těch, které jsem potkal, se nikdo ani nemračil.

Pozitivní vize je krokem dopředu

Demonstrantům také bylo často vyčítáno, že říkají jen co NE, ale už nedodají, co by se situací sami udělali. I to se změnilo. Milion chvilek přišlo s jasnou definicí, čím jsou a nejsou, co budou dělat dál a na co si politici musí dávat pozor. A právě funkce hlídacího „maxipsa“ je u tohoto spolku nejdůležitější, protože my novináři už na to v době internetu nestačíme. Takže díky, že můžem.

P. S.: Ona ta pravda a láska beztak zvítězí, jen bych si přál, aby to bylo ještě za mého života.

Již v průběhu září vedení Seznamu rozdělilo společnou redakci na samostatné, kdy oddělila Seznam Zprávy a Televizi Seznam. Televizní část od té doby řídí Ivan Mikula, zatímco web připadl právě Ungerovi. Ten nyní v další fázi přerozdělení svoji funkci ještě okleštil a zůstává jen výkonným ředitelem.

S rádii mu nově jako manažer rozvoje bude pomáhat Pierre Beneš a se zpravodajskou částí právě Jiří Kubík, který je známý jako spoluautor pořadu Zvláštní Vyšetřování, kde se Sabinou Slonkovou vyšetřoval mimo jiné i kauzu Andreje Babiše ml.

Kromě systémových změn došlo i na změny personální. Jak jsme zde již informovali, po vzájemné dohodě skončil hlavní editor Filip Horký. Naopak ovšem přibude trojice redaktorů. Jmenovitě pedagog FAMU a bývalý ředitel festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě Petr Kubica, který přešel z České televize, dále dosavadní vedoucí feature týmu nakladatelství Economia Tomáš Pergler a Eva Moniová, která odešla z Mafry, kde psala jak v Lidových novinách, tak pro MF Dnes. Tým na pozici editorky rozhovorů doplní Eliška Dokulilová, doteď pracující pro DVTV.

„Filip Horký od nás bude ještě v letošním roce odcházet. Na jeho místo šéfeditora zpravodajství budeme hledat adekvátní náhradu,“ okomentovala firma Seznam.cz Horkého prohlášení.

Definitivní konec na v tuzemsku nejnavštěvovanějším webu oznámil včera. „Svou dosavadní spolupráci se Seznamem ve vedení televizního zpravodajství končím,“ napsal Horký na svůj Facebook.

Ohledně jeho budoucí kariéry kolovaly minulý měsíc zvěsti, že by měl nastoupit do nově vzniklé stanice CNN Prima News. To nicméně sám novinář popřel. „Moje další pracovní kroky a případné mediální působení zůstává zatím naprosto otevřené,“ sdělil k tomu Horký.

Před působením v Seznamu pracoval ještě v DVTV, kam zamířil po angažmá v České televizi. Taktéž je nositelem ceny Novinářská křepelka a časopis Forbes ho zařadil do výběrů osobností „30 pod 30“.

V pořadu Marka Wollnera odvysílali 9. června tohoto roku reportáž s názvem „Stát jsem já“ zabývající se návrhem auditní zprávy Evropské komise, dle které Babiš nadále ovládá skrze svěřenecké fondy koncern Agrofert, a proto neměl na dotace z EU ve výši 451 milionů korun nárok.

RRTV ve vstupu postrádala odpověď koncernu na tvrzení tehdejšího redaktora týdeníku Ekonom Davida Klimeše. „Z poslední výroční zprávy Agrofertu víme, že na jedné straně dotace se podílejí až 40 % na konsolidovaném zisku, to je poměrně velký balík, a na druhou stranu také víme, že holding má 35 miliard úvěrů,“ uvedl tehdy Klimeš.

„Banky napůjčovaly té firmě, protože si myslely, že bude dělat dobrý byznys. A ve chvíli, kdy z toho dotace najednou dáme pryč, ten byznys prostě nefunguje, nebo funguje mnohem hůře. A já věřím, že banky, které úvěrují, se brzy začnou ptát, jestli ten byznys je udržitelný,“ dodal.

Výroční zpráva je dostatečně relevantní zdroj, obhajuje svoje závěry Klimeš

Rada dala ČT zákonem stanovený týden na nápravu pochybení. „Z tvrzení vyplývá, že podnikání společnosti Agrofert je bez dotací těžko udržitelné, a divákovi tak poskytl pouze jednostranný pohled na probírané téma,“ popisují prohřešek radní zasedající v RRTV.

Výstup z jednání „Velké rady“ ovšem nenechal chladným právě Davida Klimeše. „Omlouvám se České televizi za problémy. Pokud to pomůže, jsem ochoten přísahat, že Agrofert neexistuje, a i kdyby existoval, nebral by dotace, a kdyby snad, tak by určitě nedlužil. Že to vyplývá z výroční zprávy a není tedy třeba nutně i zdroj z Agrofertu, na věci nic nemění,“ reagoval na problém prostřednictvím Twitteru.

„Pokud se nicméně na radě stále dělá takto primitivní metrika sociologie zdrojů na úrovni jednotlivé reportáže, jsem potěšen, že moje kritika regulačního rámce a praxe mediálních rad je pořád aktuální,“ odkázal na svou publikaci Jak zábavné je informovat z roku 2015. „No, vlastně teda potěšen vůbec nejsem,“ dodal.

Problematickou epizodu odvysílala ČT před čtyřmi měsíci a pochybení tak na další pokračování 168 hodin nejspíš nebude mít vliv.

Pocházel ze židovsko-německé rodiny, narodil se jako syn rabína. Původním jménem Israel Beer Josaphať, když konvertoval křesťanství přijal jméno Reuter. Na konci svého života v roce 1871 dostal titul barona v Británii za zásluhy. Zemřel 25. února 1889.

Účastnil se prvních pokusů s přenosy elektrických signálůs s C. F. Gausem (vynálezce prvního elektrického telegrafu) prováděl pokusy s převodem signálů pomocí kabelů. V době, kdy vznikala telegrafie, založil Reuters v Cáchách kancelář.  Do té doby existovalo propojení Berlín – Paříž, chybělo propojení Cháchy – Brusel, které Reuter zajistil pomocí poštovních holubů, kteří byli rychlejší než poštovní vlaky. Díky tomu měl výrazně rychlejší informace z pařížské burzy než konkurence.

Holubi byli v roce 1851 nahrazeni telegrafem. Tři roky poté, co se Reuters odstěhoval do Paříze, kde pracoval pro agenturu C.-L. Havase V témže roce Reuters přesídlil do Londýna a založil agenturu Reuters Telegraf Company, která je dnes největším hráčem na trhu s informacemi. Při zakládání agentury ho zastupovala manželka, když získával informace v terénu.

Po získání britského občanství v roce 1857 se zasadil o propojení Britských ostrovů s kontinentem telegrafním spojením pod Lamanšským průlivem, které bylo roku 1863 prodlouženo na jihozápadní pobřeží Irska, do města Cork. Zde byly vhazovány do moře depeše z lodí, které připlouvaly z USA, tyto depeše byly telegrafovány do Londýna.

K výročí 100 let od úmrtí začaly německé univerzity udělovat Reuters Innovation Awards. V roce 2006 založila univerzita v Oxfordu Reutrův Institut pro studium žurnalistiky. V Londýně má svou sochu.

Agentura Reuters dnes zabezpečuje ověřené informace z celého světa. Jedná se o hlavní zpravodajskou agenturu na světě.