Usednutí krále Karla III. na trůn budou sledovat miliony diváků po celém světě prostřednictvím všudypřítomných kamer. Speciální program nabídne britská BBC, která celý den pokryje skrze televizní a rozhlasové vysílání. Všichni reportéři budou dále připraveni také v BBC News, iPlayer, Sounds nebo online.

Vysílací práva od BBC obdržela většina veřejnoprávních médií po celém světě. U nás se jedná o Českou televizi, která zahájí živé vysílání v 10:00 a v přímém přenosu z Londýna bude sledovat celou korunovaci. Program dále nabídne i TV Nova nebo CNN Prima News. Z internetových médií pak budou o průběhu obřadu informovat například Novinky.cz. Podrobný program vysílání průběhu korunovace nabízí BBC na svých webových stránkách (zde).

Uvedení Karla III. do funkce by mělo být o něco skromnější než to poslední před sedmdesáti lety. Při nástupu jeho matky Alžběty II. na trůn se jednalo o okázalejší akci. Ovšem jednu velkou změnu korunovace přeci jen přinese. Ve Westminsterském opatství a celé západní části Londýna budou kamery a novináři na každém kroku. Zrakům veřejnosti by měli umožnit vidět i nejintimnější část obřadu, a to pomazání nového krále. Panovník je v tuto chvíli zahalený do zlatého sukna. To by mělo být částečně průhledné, a tak umožňovat vidět více detailů, než se předpokládalo. Pokud se tak opravdu stane a zlatá látka nezakryje celý tento akt, půjde o jedinečnou událost, která kdy média vysílala.

Poprvé v televizi

V červnu 1953, kdy na trůn usedla předchozí britská královna Alžběta II., se televizní vysílání muselo poprat s vlnou kritiky. Korunovace předchozích monarchů se odehrály ještě před vzestupem televize, proto se jednalo o první televizně vysílaný korunovační proces. Aby se kamery obřadu účastnily si tehdy přála sama královna. Mnoho lidí si však myslelo, že se nehodí, aby tak významné události přihlížela široká veřejnost. Dění ve Westminsterském opatství mělo dle jejich názoru zůstat v tajnosti a k vidění jen pozvaným hostům. Kamery se ale v chrámu i přes to objevily.

Nakonec se však jednalo o velmi úspěšné vysílání. U televizních obrazovek sedělo přes 20 milionů obyvatel Velké Británie. Korunovace navíc přinesla velký zlom ve vysílání a pokrok pro BBC. Stanice si totiž vyzkoušela pokrytí akce takových rozměrů a do dalších let se tak mohla jen zdokonalovat.

Rekordy královské rodiny

U příležitostí velkých milníků sledují skrze televizní vysílání královskou rodinu miliony diváků z celého světa. Posledním rekordem ve sledovanosti byl pohřeb královny Alžběty II. Smutná událost k televizním obrazovkám přitáhla téměř 4 miliardy lidí po celém světě. Nepřetržité zpravodajství tehdy vysílala nejen BBC, ale také stanice Sky, Channel 4 a Channel 5.

Předchozími, do té doby nejvíce sledovanými událostmi, byl pohřeb princezny Diany v roce 1997 a vítězství Anglie na mistrovství světa ve fotbale z roku 1966. Královská rodina má však na kontě více podobných úspěchů.

Oproti smutným pohřbům se jedná například o svatbu prince Williama a Catherin Middleton. Tu v dubnu 2011 sledovalo na 240 milionů lidí. Dřívější odhady byly ale mnohem optimističtější. Jednalo se o čísla dosahující až 2 miliard. Tuto metu však nepřekonali.

Svatební obřad prince Harryho a Meghan Markle v květnu 2018 přilákal až dvě a půl miliardy diváků. Ostře sledovaný pár byl již několik měsíců před svatbou na titulních stranách novin a média plní i dál. Kolem jejich manželství a životních kroků se točí řada kontroverzí a jsou tak stále často probíraným tématem.

Nynější britský panovník se se svým sňatkem s Dianou Spencer také zapsal na vrchol sledovanosti. „Svatbu století“ sledovalo 750 tisíc lidí po celém světě. Britská královská rodina tak stále vévodí televiznímu a internetovému vysílání, i přes klesající popularitu u Britů samotných.

Náplň práce

• příprava zpráv, reportáží a živých vstupů do vysílání všech stanic Českého rozhlasu;
• aktivní sledování svěřené oblasti, udržování kontaktů a navrhování původních témat z dění v kraji;
• spolupráce na vytváření multimediálního obsahu pro webové zpravodajství Českého rozhlasu

Požadavky

• všeobecný přehled o aktuálním dění s důrazem na dění v Moravskoslezském kraji
• znalost Moravskoslezského kraje
• časová flexibilita, vysoké pracovní nasazení, aktivní přístup,
• nadstandardní komunikační dovednosti, zodpovědnost a spolehlivost
• hlasové předpoklady
• dobrá znalost práce s PC a internetem
• VŠ nebo SŠ vzdělání s maturitou
• řidičský průkaz skupiny B
• novinářská praxe výhodou

Nabízejí

• zajímavou tvůrčí a perspektivní práci
• pracovní poměr na dobu určitou (zástup za mateřskou a rodičovskou dovolenou)
• zázemí stabilní mediální společnosti
• odpovídající mzdové ohodnocení
• 5 týdnů dovolené a další benefity (příspěvek na stravování, Multisport kartu, příspěvek na důchodové připojištění, 4 sickdays…)
• možnost vzdělávání a dalšího profesního růstu
• tým přátelských kolegů

Pokud vás tato nabídka zaujala, více informací naleznete zde.

Díky působení v redakci HC Olomouc jste měl možnost dostat se i za hranice. Bylo pro Vás těžké vystoupit z komfortní zóny a jít tak trochu do neznáma?

Byl jsem v Rusku, ve Švédsku a ve Finsku. Samozřejmě jsem z toho měl respekt. Člověk nejprve neví, co se od něj očekává, protože je to něco jiného než práce v klubu. Zároveň bych ale neřekl, že jsem vystoupil z komfortní zóny. V té jsem při psaní, a to přesně jsem dělal. Bral jsem to jako odměnu za práci, kterou odvádím.

Každý má mnoho představ o tom, co se děje pod pokličkou mezinárodních akcí. Máte Vy osobně nějaké postřehy, které Vás z organizačního hlediska překvapily?

V roli diváka na takových akcích si to člověk vždycky trochu nakouká. Z pozice novináře to bylo něco jiného než v Extralize, ale pořád jsem neměl moment, kdy bych si řekl: „Wow, tak takhle to funguje!“, to vyloženě ne.

Vnímáte jako student žurnalistiky tuto zkušenost ze zahraničí kladně?

Určitě. Důležitější je podle mě vždycky praxe. Škola jako taková, dá ty důležité základy. Člověk se dozví, jak to funguje. Jedna věc ale je si to naposlouchat a druhá věc si to zažít. Tím že se chci novinařině v budoucnu věnovat, zároveň věřím i v možnost zahraniční cesty. Také je zajímavá zkušenost vědět, jak to na turnajích chodí a kolik práce se ode mě očekává. A proto mě tyto věci v budoucnu nemusí zase tolik překvapit.

Jak dlouho už v redakci HC Olomouc působíte?

Nedávno skončila moje čtvrtá sezóna. Pro Olomouc jsem začal psát hned v prvním ročníku na vysoké škole. Už před příchodem do Olomouce jsem psal „onlajny“ (psané živé přenosy; pozn. red.), například zápasy zahraničních fotbalových lig. Právě kvůli tomu jsem měl možnost stát se součástí redakce olomouckého hokejového týmu. Ze začátku jsem psal spíše ohlasy nebo reporty, až s postupem času jsem začal vydávat obsáhlejší články.

Za dobu svého působení v redakci jste napsal mnoho článků. Který z nich je pro Vás nejvýznamnější?

Pravidelné články pro redakci nejsou nic, na čem by se mohl novinář vyřádit. Osobně mě více baví publicistika, kde jdou lépe rozeznat autorské prvky. Jediná možnost psát komentář nebo glosu jsou tak silvestrovské a aprílové články, které mají být zábavné. Minulý rok jsem měl možnost jeden takový psát. Bylo to krátce před olympiádou. Na poslední chvíli se rozhodlo, že se olympijského hokejového turnaje nebudou účastnit hráči z NHL. V reakci na to napsal Brad Marchand (hráč Bostonu Bruins; pozn. red.) na Twitter, že by rád reprezentoval Kanadu, ale NHL je nepustí. Spolu s faktem, že se na loňskou sezónu do Olomouce vrátil David Krejčí, Marchandův spoluhráč z Bostonu, mě napadl námět na článek.

Byl o tom, že Krejčí přemluvil Marchanda, ať jde hrát do Olomouce. Proto by byl následně uvolněný na OH v Pekingu. Samozřejmě je to úplná hloupost. Hráč, který bere šest milionů ročně přece nepůjde hrát někam na Moravu. Bavilo mě na tom ale právě to, jak byl článek bizarní, a i přes to mu mnoho lidí věřilo a ptalo se, jestli je to pravda.

Samozřejmě to nejsou články, na které bych byl vyloženě hrdý. Myslím si, že novinář by měl být hrdý na počiny opírající se o fakta. Lidé v Česku se ale spíše chytají na tento, trochu bulvární druh titulků.

Vidíte se v budoucnu na podobném místě? Myslíte, že je sportovní žurnalistika něco, co Vás bude bavit a naplňovat?

Nevím, co bude za dva nebo tři roky. Kdybych se ale v nějaké takové pozici ocitl, chtěl bych si to minimálně vyzkoušet a pak bych po nějaké době usoudil, jestli je to pro mě to pravé. Momentálně mám sportovní psanou žurnalistiku jako prioritu.

Člověk na to musí samozřejmě mít i štěstí, že se například otevře nějaké místo. Důležité jsou určitě i kontakty. Je to asi trochu o náhodě.

Je nějaký sportovec, se kterým byste chtěl udělat rozhovor?

Jako asi každý bych chtěl vést rozhovor s Jaromírem Jágrem. Nevím, zda je to ideální respondent, ale lepší český hokejista snad není. Loňskou sezónu jsem měl možnost položit na tiskovce otázky Davidu Krejčímu, který taky patří do té elity českých hráčů. Vždycky je radost být v kontaktu s hráči takového kalibru a rozhovoru bych se tak vůbec nebránil.

Kdybyste stál na stejném odrazovém místě jako před pár lety, udělal byste stejný krok a šel do redakce znovu?

Myslím si, že je to velmi dobrá zkušenost a určitě bych do toho šel. Hlavně praxe dostane člověka do kontaktu s prostředím, ve kterém chce psát. Studium je tak ideální čas zkoušet takové věci. Nemůžeme hned očekávat, že o nás bude zájem v nějaké redakci. S postupem času se taky rád dívám na nově začínající. Sleduji, jak se zlepšují a snažím se poradit a pomoct se vším, s čím jsem si kdysi já nevěděl rady.

Událost se konala pod záštitou organizace PR Klub v hotelu NH Prague. Nejlepším mluvčím soukromého sektoru se stal Pavel Jína, tiskový mluvčí a PR manažer českého zastoupení automobilky Škoda Auto. V kategorii veřejného a neziskového sektoru šlo o ředitele komunikace Nadace rodiny Vlčkových, Miroslava Čepického. V poslední kategorii soutěží PR týmy. Letos cenu obdržel Hasičský záchranný sbor České republiky. Na druhém místě následoval PR tým Českého předsednictví v Radě Evropské unie 2022.

Jde o profese, které utvářejí mediální obraz firem a institucí, proto se mezi zástupci odborné poroty našlo hned několik novinářů z různých českých médií. O výsledcích tak rozhodoval například Jan Cizner, vedoucí redaktor ekonomické redakce České televize. Dále také moderátor Frekvence 1 Ondřej Kubala nebo Kamil Houska, který je v dnešní době ředitelem zpravodajství a publicistiky TV Nova. V porotě zasedla i Světlana Witowská, bývala moderátorka České televize, momentálně působící v Aktuálně.cz.

„O výsledcích rozhodlo 18 profesionálů, z nichž přibližně polovina zasedá v porotě každý rok, díky tomu dokáže sledovat práci těch nejlepších komunikátorů v zemi v detailu i v dlouhodobém srovnání,“ uvedla Michaela Pišiová, výkonná ředitelka PR Klubu.

Porotci hodnotili zejména kvalitu odvedené práce spojenou s etickými principy a standardy profese. Fakt, že se jedná o experty z oboru public relations, tiskové mluvčí a novináře, přináší garanci nestrannosti výsledků a vyváženost nominací. Letošní ročník přinesl rekordních 256 nominovaných.