Náplň práce:

• zajímavá a akční práce v moderní společnosti, přátelském kolektivu a neformálním firemním prostředí
• tvorba kvalitního, nezávislého, věcného a vyváženého zpravodajství
• tvorba obsahu pro Hospodářské noviny, iHned.cz a Aktuálně.cz

Požadavky:

• zájem o vědu
• orientace ve fungování politických institucí a úřadů veřejné správy
• orientace v systému tvorby legislativy
• schopnost rychle proniknout do odborných témat, vyhodnocovat je a zpracovat do jednoduché a srozumitelné formy
• smysl pro detail, pečlivost
• schopnost rozeznat, co je důležité z pohledu čtenáře
• výborná znalost češtiny a stylistické dovednosti
• zkušenosti s prací v médiích
• vysokoškolské vzdělání
• znalost anglického jazyka na takové úrovni, že běžně čtete zahraniční zdroje a jste schopni vést v angličtině rozhovor
• odhodlanost a vytrvalost

Více informací zde

Náplň práce:

• navrhování, připravování a zpracovávání příspěvků do zpravodajských pořadů v daném regionu
• samostatná příprava zpravodajských reportáží
• zpracování reportáží ve spolupráci se střihačem nebo samostatně
• zodpovědnost za podobu příspěvků
• spoluzodpovědnost za vyvážený a objektivní přístup k událostem
• spoluzodpovědnost za ověřování zdrojů informací a za dodržování principů novinářské etiky
• sledování aktuálního dění ve svém oboru v ČR a ve světě z dostupných zdrojů

Požadavky:

• středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání (ideálně humanitní vědy nebo žurnalistika)
• minimálně 2 roky zkušeností s tvorbou reportáží a práce před kamerou podmínkou
• schopnost samostatně zpracovat reportáž
• výborná znalost českého jazyka (slovem i písmem)
• excelentní komunikační dovednosti a vyjadřovací schopnosti
• komunikativní znalost anglického jazyka
• vysoká časová flexibilita
• být profesionálem v oboru

Více informací zde

Náplň práce:

• mapování politického dění v Česku s akcentem na Sněmovnu, vládu a Hrad
• konfrontace politiků s jejich výroky a plány
• přinášení vhledu do jejich soukromí (svatba premiéra, porod hejtmanky, přítel ministryně)
• vyhledávání a navrhování zajímavých témat ke zpracování
• příprava článků pro Blesk Zprávy po dohodě s editory

Požadavky:

• týmový duch
• schopnost domluvit se s kolegy
• výborná znalost češtiny a angličtiny nebo dalšího světového jazyka
• novinářské vzdělání nebo minimálně rok praxe na obdobné pozici

Více informací zde

První kolo prezidentských voleb na Slovensku proběhlo 16. března, druhé pak o dva týdny později. V jaké souvislosti o uchazečích na slovenský post prezidenta psala vybraná česká média a kolikrát jejich jména zazněla v jednotlivých článcích? O největší nepoměr ve sledovaném období od 25. do 31. března se postaraly Parlamentní listy.

Seznam zprávy informovaly převážně o Čaputové

Redakce Seznam zpráv zmínila ve svém zpravodajství jméno úspěšné prezidentské kandidátky Zuzany Čaputové 252× (66 %), zatímco jméno evropského diplomata Maroše Šefčoviče 132× (34 %). Kandidátce se dostalo více pozornosti i v titulcích zpráv, a to devětkrát, oproti pěti věnovaným Šefčovičovi.

Čaputovou popisovaly jako silnou nástupkyni prezidenta Kisky v prezidentském křesle a první ženu od vlády Marie Terezie na Slovensku. Šefčoviče zase jako zkušeného diplomata evropské úrovně a ironicky „nadstranického,“ protože ho podporovala populistická strana SMĚR Roberta Fica.

Seznam zveřejnil volební rozhovory pouze ze štábu vítězky a tiskovou zprávu z uznání porážky Šefčoviče. V každé debatě doplňovali moderátoři k označení „prezident“ i přechýlenou verzi „prezidentka.“

O Čaputové si mohli více přečíst i čtenáři veřejnoprávního webu České noviny

Ani výběr ze zpravodajství České tiskové kanceláře na webu České noviny nepřinášel nejvyváženější zprávy, co se týče zastoupení jmen kandidátů. Zuzanu Čaputovou během posledního březnového týdne jmenoval 81× (73 %) a Maroše Šefčoviče 30× (27 %).  Za statistiky z titulků pak hovoří čísla 7:2 ve prospěch následné vítězky.

iDNES poskytl nejvyváženější prostor

Internetová verze deníku MF Dnes obstála v našem výzkumu nejlépe, i zde ale můžeme pozorovat poměrové neshody ve výskytu obou jmen. Právnička Čaputová porazila svého rivala čísly 137 zmínění (63 %) a devět z nich v názvu článku. Šefčovič se na zpravodajském portálu skupiny Mafra objevil 79× (37 %), z toho šestkrát v nadpise. Redakce pod vedením Naděždy Petrové vsadila hlavně na citace názorů vlivných českých osobností. Tomio Okamura například uvedl, že Čaputová je Drahoš v sukních. Nynější prezidentku Slovenské republiky přirovnal web k loutce, Šefčoviče následně označil za eurohujera.

Pouze ve dvou titulcích z osmnácti vynechaly Parlamentní listy jméno ženské uchazečky

Internetový web Parlamentní listy se nejvíce zaměřil právě na uchazečku ženského pohlaví. Ve svých osmnácti článcích jí nabídl prostor v názvu hned šestnáctkrát, kdežto o Maroši Ševčovičovi napsali jen v jednom případě. Konkrétně se jednalo se o článek Den D: Dostane se do čela Slovenska Čaputová, nebo Ševčovič? Celkové výsledky ukazují, že se Čaputové dále věnovaly 155× (73 %) a oponentovi 58× (zbylých 23%).

Mohl byste z vlastní zkušenosti popsat rozdíly mezi irskou rozhlasovou stanicí RTE a Českým rozhlasem?

Irské rádio má také hudební pořady, ale skoro vše ostatní je v něm zaměřené na mluvené slovo. Soustředí se na politiku a aktuální dění. Radiožurnál je mnohem méně o projevu. Slouží spíše k navození příjemné atmosféry a informuje vás v dopravní špičce. Irsko je velmi radiocentrická země. U nás každý poslouchá rozhlas. Když jsem v něm dříve pracoval, neustále mi volali členové rodiny, že mě zrovna slyšeli. RTE tam hraje zkrátka všude, ať už doma, nebo v autě. V porovnání s Radiožurnálem je mnohem rozšířenější.

Podle žebříčku Reportérů bez hranic vede Irsko o osmnáct pozic nad Českou republikou ve svobodě tisku. Co podle vás dělá lépe?

O tomto žebříčku nemám bližší informace, ale problém českých médií v současné době je, že je vlastní oligarchové. My oligarchy nemáme. Máme bohaté lidi, ale žádné vlivné byznysmeny, kteří by skupovali velké mediální domy. Vy máte minimálně tři, čtyři, samozřejmě včetně Andreje Babiše. Myslím si, že to je důvod, proč jsme před vámi.

Přišly vám někdy nabídky odejít do jiných do zahraničních médií?

Žiji zde už skoro dvacet šest let a jsem tu šťastný. Kdybych chtěl, nejspíš by se něco našlo, ale vždy bych upřednostňoval lepší práci v této zemi.

Takže o návratu do Irska jste nikdy nepřemýšlel?

Ne. Poprvé jsem přijel roku 1992 na dovolenou. O rok později jsem se sem přestěhoval. V pozdních devadesátých letech jsem nad tím trochu uvažoval. Irsko bylo v ekonomickém boomu, ale rozhodl jsem se zůstat. Měl jsem tu přátele. Ze všech zemí a měst v Evropě, kde bych mohl žít, je podle mého názoru Praha tím nejlepším.

Dnes jste na Prix Bohemia Radio moderoval diskuzi na téma 15 let v Evropské unii. Navštívil už jste sám některý z programů?

Bohužel na to nemám čas. Přijel jsem jen na jeden den pracovně a zase jedu vlakem domů. O festivalu toho ale vím hodně. Minulý rok jsem zde dokonce soutěžil, ovšem nezvítězil jsem. Letos jsem nahrával zvukové průvodce festivalem. Když někde uslyšíte „Vítejte na Prix Bohemia Radio…,“ je to můj hlas, který jsem namlouval v Praze.

Má poslední otázka bude opět porovnávací. Pijete radši Guinness, nebo české pivo?

Guinness. Já i moje manželka jsme velcí fanoušci. Guinness je prostě jiná třída. České pivo mám také rád, ale musím se vám svěřit s jednou věcí – v Irsku máme mnohem hezčí hospody, o dost pohodlnější a příjemnější. Občas sedíme v půlkruhu, abychom se všichni slyšeli, jindy zase stojíme, abychom se do malých prostor vešli. Oproti Česku, kde chodíte pořád se stejnými kamarády, to pak člověka nutí k interakci s ostatními.

Překvapení se dočkali všichni lidé, kteří zavítali ve čtvrtek 21. března na úvodní stránku Wikipedie. Komunity dobrovolníků spravující české, německé, dánské a slovenské webové encyklopedie se rozhodly zakročit proti evropské směrnici o autorském právu. Konkrétně se jedná o články 11 a 13. Ty by se přímo Wikipedie sice netýkaly, značně by ale zkomplikovaly způsob vyhledávání informací a dostupnost zdrojů, ze kterých čerpá.

„Dobrovolní editoři Wikipedie musí uvádět zdroje pro tvrzení, která do encyklopedických hesel přidávají. Jsou to často různé knižní publikace, u žhavých témat ale i webové odkazy, například ze zpravodajských serverů nebo jiných webů. Reforma nám značným způsobem omezí možnost tyto weby citovat,“  odůvodňuje stávku na blogu WikiMedia předseda spolku Vojtěch Dostál.

Problém vyvolávají články 11 a 13

Článek 11, známý pod přezdívkou daň z odkazu, se zabývá ochranou publikací při digitálním sdílení. Vydavatelé, kteří sídlí v zemích Evropské unie, by tak měli získat finanční odměnu za sdílení textů například na sociálních sítich. Jeho schválení by výrazně ovlivnilo vyhledávání zpravodajských i publicistických příspěvků na internetu.

Druhým článkem by pak bylo zajištěné automatické rozpoznávání nelegálně použitého obsahu. Pokud by například algoritmus rozeznal scénu z filmu, na kterou se autorské práva vztahují, odmítla by daná sociální síť obsah zveřejnit. Už v listopadu minulého roku pomohl situaci dostat do povědomí lidí známý český youtuber a tvůrce videí pro Seznam zprávy Kovy. V příspěvku Konec parodií na youtube naznačil, jakým způsobem by rozhodnutí Evropské unie omezilo nejen jeho kariéru.

Dřívější stávky Wikipedie

Není to poprvé, co se celosvětová encyklopedie rozhodla vyjádřit nesouhlas se změnami ve společnosti. Roku 2012 se na anglické verzi zobrazil podobný text. Text „Představte si svět bez svobodného poznání“ bylo to jediné, co šlo na 24 hodin vyhledat. Černou stránkou s nápisem „S cílem zvýšit povědomí o této problematice vypínáme stránky na 24 hodin“ zakročila síť proti Stop Online Piracy Act (SOPA), návrhu amerického zákona na omezení počítačového pirátství. Přidaly se tehdy také domény Reddit a blog Boing Boing.

Plánovanou výstavou láká agentura všechny vlastníky archivních fotografií z podzimního dění roku 1989. Zájem jeví také o snímky z událostí, které revoluci předcházely, například Palachova týdne nebo trabantů projíždějících ulicemi hlavního města.

„Fotobanka ČTK není a nikdy nebude pouze jednou pro vždy dokončená sbírka nebo dokonce pouhý archiv. Věříme, že tento projekt doplní mozaiku obrazového zpravodajství a zachytí příběhy, které byly tehdy ve stínu velkých událostí,“ vysvětluje šéfredaktor nejrozsáhlejší fotografické dokumentace české a slovenské historie Petr Mlch.

Amatérské fotografie se odtajní pro další generace

Cílem akce ke třicetiletému výročí sametové revoluce je rozšířit dosavadní sbírku ikonických fotografií o ty dosud nezveřejněné. Lidé z českých i moravských vesnic proto mají velkou šanci, aby jejich amatérské fotografie neskončily utajené, ale zůstaly přístupné dalším generacím.

Majitelé je mohou nahrát na internetové stránky nebo zaslat emailem. Existuje také možnost osobního předání při setkání se samotnými organizátory. To se uskuteční v dubnu ve Zlíně a v Olomouci. Prostor k odevzdání návrhů na první výstavu mají zájemci do 30. června. Uzávěrka druhé výstavy v Praze končí 30. září.

Nová soutěž s názvem Okamžiky sametové revoluce navazuje na úspěšný projekt ČTK z minulého roku. Výstavu k připomenutí sta let od založení Československa tehdy představili v devíti městech po celé republice.